Tepy promlčených věkůkreslí po zdech bez dotekusvětlem stínů jezer vlny,prázdných židlí sál tak plný,klavír v bílých klapkách tušísmutek černých klapek duší,lék, mých prstů pohyb letmý,vybarví je teplem ze tmy,tóny vysvlečené z prachupřekonaným tichem strachuproprší s ozvěnou cituke tvým uším, jenže… jsi tu?
Najdise.czSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele simmel, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
Tak to chce poklonu až mi znie v ušiach ten liek, tóny vyzlečené z prachu..... dokonalé
Najdise.czSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Amenti, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
"klavír v bílých klapkách tuší smutek černých klapek duší"
...tak tento pocit akejsi schizofrénie poznám tiež veľmi dobre
Fialkaa
» Amenti
Psalo se mi to jako píseň, jako když vážně hraju.. Ani jsem dlouho nad básní nepřemýšlela.. Miluju klavír, je pro mě posvátný a užívám si takové momenty, takže je to můj obvyklý hluboký pocit..
Wolfinka
» Fialkaa
ano , když sedím doma, nemám moc podnětů, ale stačí vyjít ven a celý svět ti křičí do uší, podívej se, vidíš? Slyšíš? najednou Ti slova přicházejí sama... :)