Známá Vám milá báseň? - Diskuze a zkušenosti

cymbaline hmmm, a nad Francois Villonem jsi nepřemýšlela?

Uttami » cymbaline Zatím ještě ne:)Co máš od něj ráda?

cymbaline » Uttami oslovil mě celkově svým humornomorbidně sžíravým přístupem a pohledem na lidstvo...
hmmm, už je to ale dávno co jsem ho četla, zkusím něco pohledat...

cymbaline » cymbaline tak tady jedna z nejznámejších balad (jestli tě to zaujme, našla jsem stránky http://www.sesity.net/elektronicka-… , tam je toho víc):


Já u pramene jsem a žízní hynu,
horký jak oheň, zuby drkotám,
dlím v cizotě, kde mám svou domovinu,
ač blízko krbu, zimnici přec mám,
nahý jak červ, oděn jak prelát sám,
směji se v pláči, doufám v zoufání,
mně lékem je, co jiné poraní,
mně při zábavě oddech není přán,
já sílu mám a žádný prospěch z ní,
srdečně přijat, každým odmítán.

Jen to mi nesporné, co plno stínů,
kde světlý den, tam cestu sotva znám,
kde průzračnost, tam výkladem se minu,
svou znalost vděčím náhlým náhodám,
vše vyhrávaje, čím dál smolněj hrám,
dím „dobrý večer“, jitro-li se skví,
když ležím naznak, strach mám z padání,
bohatství čekám, ničí nejsem pán,
mám vše, co chci, - nic, na čem srdce lpí -
srdečně přijat, každým odmítán.

K věcem, jež neznám, horoucně se vinu,
ženu se k cíli, jehož nežádám,
kdo ke mně vlídný, tomu dávám vinu,
kdo mluví pravdu, tomu lhářů lám,
můj druh je ten, kdo vemluví mně klam
a „labuť černá je jak havran“ dí,
v tom spojence zřím, kdo mi ublíží,
mně jedno, jsem-li šalbě ve psí dán,
mám v mysli vše, jen ne to nejbližší,
srdečně přijat, každým odmítán.

Kníže, každý, kdo to čte, nechť ví:
nic neznám, ač mám o všem vědomí.
Jsem stranický, jsem zastánce všech stran.
Co chci? Být z těch zas, plat kdo bráti smí,
srdečně přijat, každým odmítán.

Uttami » cymbaline Děkuju za námět,kdysi jsem Villona četla a teď se mi úplně vytratil z hlavy:)Libí se mi tento téměř Shakespearový styl-dobře se to recituje - vážně nad ním rozmyšlím:-)Máš ještě nejakého oblíbence:)??

cymbaline » Uttami hmhmm, z těch přednesovatelných ještě třeba Viktora Dyka... Krysař samozřejmě vede, ale básně psal též krásné - nemám u sebe sbírku, tak zcela náhodně:


A NIKDO V KRAJINĚ NĚMÉ

A nikdo v krajině němé
v ústrety nekyne.
My se pamatujeme.
My ano a vy ne.

Vyšli jsme, dávno už tomu,
hodinku přede dnem
alejí kvetoucích stromů.
Ještě se ohlédnem!

Mizí nám kvetoucí alej,
je ptactvo usnulé.
Jdem’ v tichu dále a dále,
jdeme až do Thule.

Těch vzpomínáme tváří,
jež vám jsou neznámé.
A cosi jako záři
nad hroby vídáme.

V očarovaném lese
tak mnohý bloudil a kles’.
Nepamatujete se:
vyšli jste právě dnes!

Nepamatujete se,
vyšli jste v boží svět.
Vám jiná alej pne se,
vám voní jiný květ.

A kamkoli ať jdete,
krok světy objeví.
Jednou si vzpomenete.
Ne my už, ale vy!




zbytek:
http://cs.wikisource.org/wiki/…