obrázek pro psavce - Diskuze a zkušenosti

karamel Co to bylo!?
Co to je?!
Kolem mě, všude, stíny!
Stíny černější než tma.
Cítím je, dotýkají se mě.
Ony..., ony mě drží!
Objímají!
Neee!
Musím v sobě vznítit tu poslední jiskru tepla!
Přeci ji v sobě ještě mám!
Musím mít!!!


To ne, já se nevzdám!
Bez boje nikdy!!!
Sbírám poslední síly.
Dokážu se vzepřít.
Tělo už mě neposlouchá.
Pozoruji svoji dlaň.
Šedá, popelavá...
Dokážu to, musím.

miluška medvídková » karamel děkuji, pomohlo mi to

Melody Pond Sundej ty podpatky
holčičko
strhni ten závěs
venku je sluníčko
neboj se že bude kosa
jdi ven...a klidně...bosa...

karamel » miluška medvídková to jsou mé depky, strach ze smrti a usnout...vím, že to nejsou sny, ale ty mé šílené pocity, kdy jsem na jaře bála se spát..

Wolfinka
Kráso ukrytá,
vikýřem dívaná...
Podpatku pátku,
touho soboty...

Jeho rty se smějí,
za záclonou...
V tichu dýmu podkroví,
cítíš jeho dech...

Kráso ukrytá...

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Pitomé zoufalství
skryté za záclonou -
melodrama zbytečně
živené touhou po křehkosti...

Klečíš
brečíš
tápeš
dusíš se!
vlastní citlivostí.

A přitom stačí tak málo:
otevřít okno -
zhluboka se nadechnout
a nechat ubohá dramata
zmizet v oblacích...