Do noci, jež halí svou tmou celý krajmrazem se třpytí stříbrná smrtv keři se choulí,v duši naříkajchlapec k dívce tulí se nazí v přestrojení, prochladlí na kost, navzájem hřejou setělo se tiskne k těluv obětí spolu ..zima je pomalu zabijí zahnaní úzkostí, zamčeni v rohusnaží se alespoň modlit k bohuv poslední, jediné nadějiledový vítr naráží do skalvše kolem zaniká mrazem, dívka usínáchlapec však o život boj nevzdaldo nebe z posledních sil zrak svůj upíná"Když tedy jeden z nás musí odejít,k bohu svým srdcem beze slov promluvilvem si můj živto a jí nech jítOna je vše! ..můj život, i jeho cíl."..prosím