Do noci, jež halí svou tmou celý krajmrazem se třpytí stříbrná smrtv keři se choulí,v duši naříkajchlapec k dívce tulí se nazí v přestrojení, prochladlí na kost, navzájem hřejou setělo se tiskne k těluv obětí spolu ..zima je pomalu zabijí zahnaní úzkostí, zamčeni v rohusnaží se alespoň modlit k bohuv poslední, jediné nadějiledový vítr naráží do skalvše kolem zaniká mrazem, dívka usínáchlapec však o život boj nevzdaldo nebe z posledních sil zrak svůj upíná"Když tedy jeden z nás musí odejít,k bohu svým srdcem beze slov promluvilvem si můj živto a jí nech jítOna je vše! ..můj život, i jeho cíl."..prosím
Melody Pond
» LemmOny
Zlatí, když dojde na věc, není to taková psina...jedinkrát jsem prosila všechny božstva...asi blbě...ale dodneška si představuju, co by kdyby...
Rotan
Máro báseň je to krásná...jiná Jen ty otázky pod ní Co je větší oběť Až jednou dojdeš k tomu ,že budeš prosit a to ti opravdu nepřeju.Zjistíš,že otázky a odpovědi nemají vůbec žádnou cenu...jen to,co v té chvíli cítíš a co ze srdce děláš,bez rozmýšlení. V každém případě je to nemilá zkušenost a nepřeju jí ani tobě a ani nikomu jinému.