Střepy

Hlavní strana > Diskuzní fórum > Literární koutek > Detail diskuze

09.09.2009 - 14:09

Zitto

Střepy

Zrcadlo pýchy vlastnío čistotu tvých očíse roztříštilotak radši zhasnikaždý střep proti mně se točívše by mě usvědčilosvou ubohost zvracímna života kolotočiby se mi ulevilojediný střepna mou žílu stačíslunce nesvítiloa pak ses usmálasrdce na hladiněruce v cesty poloviněstřepy se rozzářilyumyté slzamištěstív bolesti láskyklíčovou dírkoukam rezavý klíčdálnici si klestítlejícím listímnového rozenívzájemného souzněnív nalezení.../z nedávného šuplíku/

Řazení:

09.09.2009 - 15:09 | Filtr

Najdise.cz

Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele eL*, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Nádherné,Zitto :17:

09.09.2009 - 15:23 | Filtr

medulka

Střepy co na zem popadaly
lesknou se od slzí
do mapy pýchy ony malovaly
úplně těžko vymizí
však oči co jimi protékaly
teď vidí co bylo zakleté
do dlaní srdce vlastní vzaly
celé to bohatství
až někde na dně ukryté
a krásně se rozzářily......ty oči.
:17:

09.09.2009 - 15:23 | Filtr

JarmilaKV

nádhera - po dlouhé době :17:

09.09.2009 - 21:13 | Filtr

Renor

...ne, já nechci zhasínat,
chci poznat tvou pravou tvář...
můžeš mne nenávidět, proklínat...
já chci vidět v tvých očích tu stejnou zář
...jako kdysi...

Ztupím ostré hrany střepu
nenechám ho, k tvé ruce,
ani se přiblížit
chceš-li budu klečet nebo v dřepu
smetu tu spoušť, aby nemohla ti ublížit...

...a stačil jediný úsměv...
úsměv, co zahubil tu zkázu
jedniný, sladký, hřejivý úsměv...
jež v každém probudí lásku...

...i v tom střepu

:17: