Zrcadlo pýchy vlastnío čistotu tvých očíse roztříštilotak radši zhasnikaždý střep proti mně se točívše by mě usvědčilosvou ubohost zvracímna života kolotočiby se mi ulevilojediný střepna mou žílu stačíslunce nesvítiloa pak ses usmálasrdce na hladiněruce v cesty poloviněstřepy se rozzářilyumyté slzamištěstív bolesti láskyklíčovou dírkoukam rezavý klíčdálnici si klestítlejícím listímnového rozenívzájemného souzněnív nalezení.../z nedávného šuplíku/
medulka
Střepy co na zem popadaly lesknou se od slzí do mapy pýchy ony malovaly úplně těžko vymizí však oči co jimi protékaly teď vidí co bylo zakleté do dlaní srdce vlastní vzaly celé to bohatství až někde na dně ukryté a krásně se rozzářily......ty oči.