Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Definitvní definitivum - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Definitvní definitivum
29.03.2009 - 19:51
Toulavej
Definitvní definitivum
..vím, že se často po nocích ptáš, jak se asi mám. Někdy mi nadáváš, ale po většinou by si chtěla, abych se přitulil i když je to už velmi dávno a spíše ti přijde na mysl, co ráno posnídáš.. To všechno vím a stejně jako ty to občas prožíváš, tak já to cítím. Mě chybí slyšet ten tvůj smích. Mám neskutečný štěstí v životě. Mohl jsem jezdit na kole po vrstevnicích do kopců u Olomouce a fotit zmije, mohl jsem se prát za pravdu v hospodě a skřípat bolestí po ráně, mohl jsem udělat tátovi křížek na rakev a mohl jsem slyšet tvůj smích. Tohle všechno jsem v životě mohl. Mohl jsem, protože jsem byl u toho, protože mám ruce i nohy a funguju stejně, jako funguje vypínač u lampičky.. Je tam a až ho zmáčkneš, rožne žárovku. V hospodě se už dávno neperu, na tátovu rakev jsem mohl udělat křížek je jedinkrát za život a tvůj smích už jen těžko uslyším….. chápeš to? Definitivní definitivum.. hnus, ale nad slunce jasnej hnus.. A každej jasnej hnus je lepší, než nahraná naděje co se třpytí. Na tom se shodneme oba. A tak jsem vlastně zmizel já a zmizela jsi i ty. Je s podiven, jak lidé mizí, viď..? Oba jsme někde a jede se dál. Tvůj smích ke mně nemá šanci dolehnout a moje ukecaný řečnění, co jsi tolik milovala, zase nemáš šanci slyšet ty. A proč? Není to tím, že by jsme byli strašně daleko, nebo, že by jsme neměli to štěstí a nefungovali nám ruce aby jsme mohli volat, ale je to proto, že už si nemáme co dát. Nespravedlnost celýho světa se nám nahromadila do cesty! Ano ano, pokýval i pán v černém fraku.. Mladý pane, nespravedlnost, vyjímečně s vámi souhlasím! Nevšiml jsem si, že bych se ho prosil, ale slušnost od rodičů a křížek na dřevě mi velí klopit hlavu.. Každej si hned myslí, že do nás vidí. Frak nefrak, stejně si udělám co chci. A proti zdi? To se ví a se zvednutou hlavo, hrdě ať to sakra bolí! Jinak to nemělo cenu.. Tvá existence se nachází kdesi v tramvaji a lidi vokolo tebe ani netuší, jakou mají čest. to není provokace, to je nutnost..! Nebo si to myslím jenom já? ..i to je možné, ale přes to! Vážený čtenáři, ta postava je skutečná a klidně se bude smát i když etiketa velí jinak. Jo, příteli, tak to je ten smích. Kdo ho neslyšel, nemůže pochopit smysl života. Možná si teď myslíš, že bych jí to měl napsat nebo říct, možná, že tě napadá miliarda cest jak to napravit. Ale jedno tě nenapadlo... A víš proč, tě to nenapadlo? Nevcítil ses do děje, protože cesty jsou, ale musíš chtít po nich jít. A když už chceš a chceš moc, tak musíš mít sílu a když ji posbíráš, tak si uvědomíš, že by bylo škoda ji všechnu vrhnout na tak pošetilí čin, setkat se s ní dřív, než je ti předurčeno... Ty si mě do teď nepochopil, že ne..? ..to nevadí, protože v tom je tvé štěstí. Chápeš život ne jeho opak. Ale zatím, co tu s tebou řečním, tak vločky zakryli jméno na kameni a já ten zatracenej definitní kámen budu muset odmetat znovu! Nic na světě nedělám s větším odporem, to mi věř... Ale nic na světě nedělám s větší Láskou, tím si buď jist.. Paradox mladíku? Ó, jak jsi mladý, mám rád tvé mládí, je nepopsané! A ještě ti něco povím v závěru. Až ti někdo bude kázat o Lásce nebo určovat jak jsi se měl zachovat, usměj se na něj prosím, neví co říká, neboť Láska není postoj nebo chvilkové přesvědčení, Láska je definitivní součást života každého, kdo cíleně sešlapává boty po své cestě, aby na jejím konci zůstal bosí a mohl projít branou, kam jen bosí a nahý smějí... Kdo je nesešlapal v Lásce, nesmí se zout, na to nikdy, prosím, nezapomeň...........Věčnej Toulavej
29.03.2009 - 20:54
| Filtr
LemmOny
***tohle tu ještě nikdo nenapsal, takto svůj cit kromě "Jedné" tady na webu ještě nikdo v text neproměnil*** Čím víc čtu tvůj text, tím víc se ztotožňuji s tvým dějem a i když si říkám, že je to děj cizí, nakonec se po třetím, čtvrtém přečtení stávám dějem. Cítím myšlenky, slova, jenž se ti honí hlavou, která si do písmen proměnil. Cítím v něm nádherné uvolnění, jenž je ale neustále uvolňováno pouze pomalu s obrovskou přítěží, nevím čeho. Něco co připadá mi jako Slunce, jenž nemůže vypustit svoje paprsky, jelikož neni sluncem a přitom je jeho součástí. Něco tak křehkého co je tvořeno a opírá se o pevnou a drtivou sílu reality, kterou podporuje tak nádherný sen, jenž se na konci vyšlapané cesty stává realitou. Láska se nedá nikdy cítit uplně, protože tenthle absolutní cit je potlačován vrozenou přítěží mysli. Neznamená to ale, že mysl neztěžuje láska. Stejně tak jako cesta, jenž byla vyšlapána z nějakého účelu nakonec sama žádný účel nemá. Možná, že to je to blažené nekonečno jehož nejsme schopni dosáhnout a ani mu maximálně porozumět, jelikož jsme lidé, kteří vnímají obojí jak lásku tak rozum. Kdo se však víc zadívá a trošku víc spozorní a to nejen citově, pak pochopí alespoň částečně, že nemá se smysl prát za svojí dokonalost v nedokonalosti, že nemá cenu litovat něčeho, což se stalo, protože to tak mělo či nemělo být a vlastně to ani vůbec stát nemuselo. Teprve potom, když cesta nabyde nějakého smyslu a porozumění z vnitřního přesvědčení, jenž bude navždy zmítáno vrozenou nepřesvědčeností. Pak budeš teprve šťastný, když zjistíš a vnitřně se alespoň z většiny smíříš s tím, že i kdybys boty láskou ošoupal nikdy se tu pravou pravdu nedovíš. A to je to největší štěstí a možná i láska, jenž nám byla darována. Radost z možnosti stále většího porozumění v nekonečné nevědomosti.
29.03.2009 - 22:39
| Filtr
LemmOny
» VlastaB
..a proto je dobré žít na půl citem a napůl rozumem, protože ve chvíli, kdy začneš jedno potlačovat na úkor druhého nastane nerovnováha mezi něčím co tvoří tvou existenci ve zdravé a přirozené, lidské motivaci k podstatě bytí. Ve schopnosti žít plnohodnotný život, kde se děje všechno a nic a přece jen od každého něco. Jedině s lidskou úplností, jenž nám byla dána ve dví jak rozumově tak i citově, se dá žít na plno, jelikož jedině tak není nic potlačováno a vše je v dokonalé harmonii. Něměli bychom brát na lehkou váhu vnější podněty jen vůči své zaujatosti citu či rozumu. Snažme se být tím čím jsme, buďme "lidmi", jedině tak bude opravdovými tvory vůči naší lidskosti, která je opravdová a lidská jen tehdy, je-li úplná a ne jen poloviční.
29.03.2009 - 23:57
| Filtr
Najdise.cz
» LemmOny
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nechtěla jsem se tady vůbec vyjedřovat... Ale když ty jsi to napsal opravdu ták dobře! A hlavně za mě
To je to co se snažím více, či méně naznačovat pořád - máme úkol, který jsme ještě nezvládli, stát se opravdu Lidmi, teprve potom můžeme udělat ten další krok abychom se stali .... a většina zde přítomných ví čím, furt o tom mluví
=====
Nechtěla jsem se tady vůbec vyjedřovat... Ale když ty jsi to napsal opravdu ták dobře! A hlavně za mě
To je to co se snažím více, či méně naznačovat pořád - máme úkol, který jsme ještě nezvládli, stát se opravdu Lidmi, teprve potom můžeme udělat ten další krok abychom se stali .... a většina zde přítomných ví čím, furt o tom mluví
© 2007-2024 Najdise.cz