Prosebně volám...

Hlavní strana > Diskuzní fórum > Literární koutek > Detail diskuze

18.03.2009 - 18:26

Renor

Prosebně volám...

...prosebně volám, do ticha...můj dech splývá s ozvěnou...má mysl nedýchá...snad se mé touhy rozplynou......prosebně mlčím do těch zvuků...jež nevydají žádný tón...vkládám svůj šíp do napnutých lukůmé písmo dávno nemá správný sklon...Prosebně volám do dálky,blízkost se ztatila mi z dohledunemám správné známkyna ty předurčené obálky...snad ještě najít je dovedu.....jen hledím zasněná do dálky......a má mysl? Stále nedýchá...

Řazení:

18.03.2009 - 18:39 | Filtr

Zitto

Mlčíš do dálky
a stačí možná pohladit
toho kdo je blízko
:17:

křičíš do výšky
a někdy je potřeba
sklonit se nízko
:17:

pak se nadechne
mysl co nedýchá
a pofouká ránu
která tolik bolí
:17:

18.03.2009 - 18:43 | Filtr

medulka

Zakázané touhy
co nám berou dech
mlčení rtů
slova nevyřčená
dálky ve snách
obálka neposlaná.

Tak silné, tak krásné, :30:

18.03.2009 - 19:37 | Filtr

tanjamanova

18.03.2009 - 20:07 | Filtr

Wolfinka

Má smysl... dýchá, jisto jistě...
uvidíš, všechno je na svém místě!
Jen ty jsi se ztratila, prosebná, malá...
chvilku jsi vydechla, chviličku stála...

Chviličku stála, prosebně v dálce...
Renečko, věř mi, držím Ti palce...
Uvidíš, promluví, ještě ho slyším...
smysl má, věřím Ti... teď když to píši...

ještě ho slyším...

:17: