Neptun kvadratura Slunce a Neptun obecně - Diskuze a zkušenosti

cimi » aktigram Já se tady s tou tvou cestou docela ztotožňuju.

Nejvíc bince za mlada. A teď spíš prozkoumávám jeho dary tak jak píšeš.
Přijde mi že nejvíc mě dřív zaměstnávaly ty propady z vystřízlivění, pocity zrady, to že se mi pořád někdo pokoušel lhát, nějaké nenápadné podsouvání věcí…taky jsem furt chodila pozdě, věčně trochu mimo x)…
Teď jsem už dost jinde, i když mi jde transit neptunu jak kráva tak mi to pomáhá naopak se ještě víc vtělit a uzemnit. Používám tu jeho sílu úplně jinak…jakobych ji měla už natolik načtenou že už rovnou přecházím ty negativní projevy a nedělám už z toho takový drama a jdu rovnou k věci kde se dá ta síla použít…k čemu je to dobrý…
Medituju už 5 let pravidelně, hraju na klavír od dětství, vrtám se v mým podvědomí na terapiích…občas prsknu nějakou tu báseň a furt vypadám mladě /klamu :-D…tam všude se neptun neskutečně hodí…
Takže za mě taky dobrý : )

aktigram » cimi Ach tak veľmi súznim s tvojimi slovami - presne si to napísala len lepšie ako ja.

cimi Tahle báseň pro mne tak trochu vyjadřuje takovou mou částečně neptunskou cestu…


V dlaních a mezi prsty



Můj život je výdech
dlouhý a ochablý
jako se rozpíjí barvy v mlhovině
Dálího hodiny
a vzorek kapky pod mikroskopem
(ukaž zda skutečně jsi)
— ty který jsi i nejsi vidět

Okamžikem narození
neznám břehy
kam až nevidím, cítím jak mísí se život se zemí
tam není už síly rozrušit kámen
tam není už vůle plout dál
tam vysychají prameny
tam zastavuje se čas v bažiny
mrtvá ramena
(ukaž kde skutečně jsi..)
— ty který nebydlíš

Tam kde nedosáhnu
a síla ztratila poslední kapky
je dotek silnější než vůle
pružiny chtění svíjí se jako hadi
zpět do klubka
zpět do dělohy
tam kde ztratil se kdysi i čas
(v omylu narození schováváš smrt
v laskavosti jejích kostí kolíbáš zrod)
— ty který nemáš jméno

Můj život je tvůj výdech
křik bez ozvěny
ticho neslyšně dotýkající se paralel
dřív než spatříš cíl, jsi zpět
držíš se mě jako stín, má polovina
oko pravdy
nezaujaté
nezajaté
tečka bez pýchy významu

(i kdybych nedýchala
ty mnou budeš dýchat)
— ty který…

verka96 » cimi Moc pěkné... Lehce posmutnělé.
Já jej mám takového nenapravitelného romantika s růžovými brýlemi, co vidí "jen" to hezké. To druhé tak nějak nebere na vědomí, i když o tom ví.

https://www.youtube.com/watch/…

cimi » verka96 No vidíš a já to vůbec nevnímám smutně.
Ono je to asi jak píše Sosna: “ O Neptunovi je opravdu těžké se bavit. Musí se cítit.” Je to esence duchovního života a ta není romantická ve smyslu růžových brýlí ale ve smyslu toho, že ti odpojí tak trochu hlavu, abys vnímala život jinak…ne pozitivně, ne negativně…ale jinak… Takhle vnímám jeho poslání… Neptun je transpersonální planeta…její smysl personální rovinu přesahuje…

verka96 » cimi Já spíš měla na mysli, jak se Neptun projevuje u mě osobně - jak je zabarvený, viz dům, aspekty, zejména s tou Venuší atd. Podobně, jak jsi psala, jak jsi to měla s Neptunem dříve, teď se to vnímání změnilo - stejně tak i u Aktigram...

Ty jej máš v domácím 12. domě, tak jej můžeš vnímat čistěji, přirozeněji...
Ještě můžu říct, že je to vládce podvědomí - sny, meditace. U meditací skoro vždycky usnu. Ale je to moc příjemné.
Přes sny jsem s ním v kontaktu nyní téměř denně. Zrovna dnes mi sen pomohl vyřešit pracovní záležitost. Ani mi to nepřijde jako sen, spíš pokračování denních událostí v noci, živý a dnes i poměrně jasný k pochopení...

cimi » verka96 Však si právě myslím, že si to i u sebe dokážeš docela dobře pojmenovat....

"Já jej mám takového nenapravitelného romantika s růžovými brýlemi, co vidí "jen" to hezké. To druhé tak nějak nebere na vědomí, i když o tom ví."

A ty sny jsou prostě ten použitelný projev neptunu...

Kdesi jsem četla nebo už nevím...že o síle těch dvojích znamení...že ačkoli se třeba jedná o ryby, vždycky je tam cítit i ta protější polarita panny...
Já tam fakt hodně vnímám to "jestli se to dá použít a jak"

Třeba na příkladu těch růžových brýlí...uvědomit si nebo přehodnotit, jestli ti ty růžové brýle jsou vůbec k něčemu...(protože to není celistvý život...což takhle já vnímám toho neptuna)
Takže na tom příkladu, Neptun může být třeba i ten kdo tě pobízí přijmout celou škálu toho, co se ti nelíbí (venuše)...
Je to takový paradox...
Já mám zase merkur/neptun opozici...fakt celoživotně mě to nasírá skrz lži...ale letos nastala nějaká změna v tom vnímání...jakoby tě to znova a znova zkoušelo skrz ty zklamání až tam prostě přijmeš tu polaritu, obě strany toho principu...

cimi Hele teď jsem se teprve koukla na tvůj samostatný nativ a první co čumím že tam máš s tím neptunem velký trigon ba co možná i tak trochu draka kde nejsou žádný béčkový planety…tam je venuše mars luna jako základ a ten neptun pluto…chiron na asc…atd
A pak mi přišla jasná otázka…žiješ vůbec svůj potenciál?? Tak jsem se musela přihlásit a zeptat se tě :-D co vlastně ty děláš? Žiješ svůj potenciál?

aktigram » cimi Ten ohnivý mega trigon som si všimla aj ja, lenže ten Neptún tam ide pod kožu a neviem či to Strelec má rad, ale ako som písala s Neptúnom ide obrovský potenciál - je to silné prepojenie hmoty a ducha a preto sa potom oveľa viac darí všetkému.

verka96 » cimi Já myslím, že se tu vystavuju už dost dlouho , jo bylo období, kdy jsem v podstatě živořila, musela jsem sama se postavit na vlastní nohy, zařídit si vlastní život, vystudovat a nyni i podnikam. Tak jsem byla šťastná, že se mi to povedlo.
Ale určitě je ještě velký potenciál, který mám ještě před sebou.

cimi » verka96 Prosím vyfotila bys i ten čtvrtý kvadrant?

cimi » aktigram

verka96 » cimi další...

cimi » verka96 A další? : ))
Já vždycky s napětím očekávám to pokračování x))
Díky že to fotíš

Co to je za knihu?

verka96 » cimi Jojo...

thééé » cimi A ty máš, cimi, neptunské, mystické zásluhy z minulosti, hluboko zapsané ve své duši, a možná i posbírané zásluhy z vašeho rodu. Nemusela jsi na neptunských prožitcích podle mě pracovat, a ony tam byly...stavy propojení, ohlušujícího ticha a míru za tím vším...
a k tomu máš tu lunární citlivost a intuici..pokud je teda luna už v 11., ne ve 12.

cimi » Sestra Luna

cimi » thééé Díky
No…ono to má vždycky dvě strany mince…ta cesta je krásná…ale obsahuje mnoho bolesti, protože ta vnímavost se úplně vypnout nedá…jen se učím přijímat vše tak jak je…a jakoby nemám jiné cesty…ta moje kombinace 8.dům/12.dům je nekompromisní…
Svět je pro mě multidimensionální, mnohovrstevný…a přestože je tak silně polaritní, nejde jej hodnotit…jakékoliv hodnocení mě vždycky házely do silných emocí…jediné co mi zbývá a to je ten dar - život který mnou proudí…
Pro mne není těžké se stát médiem. Na energie utrpení jsem jako magnet… kdyby v místnosti byl jediný smutný nebo trpící člověk, já o něm vím a cítím ho… jakoby nemám úplně identitu a přesto už se mi i v tomhle daří najít svůj střed…
V nějakém výkladu bylo psáno, že neptun ve 12 domě je taková psychická popelnice…souhlas naprostý…
Ačkoli to mám takto determinované…skrz meditace atd jsem našla úctu k té energii života a je mou zodpovědností jí nemrhat…je to jiné než dřív…něco dokážu už jen bez hodnocení pozorovat a nehroutit se z toho…nevstupovat do toho dramatu..
Všechno je to prostě cesta…

Taky jsem moc ráda za tuhle diskuzi

thééé » cimi Moje milá hluboká cimi
ano, všechno v tom 12. domě je těžce vykoupené a chce se po nás nějaká oběť, jak jsem tu už psala.
Přesto jsem přesvědčená, že když si to připustíš, uznáš to, tak okamžitě na té svojí vlně jedeš tam, kde jsi minule skončila. Určité aspekty to rozproudí.
Ostatně to prosakuje ze všeho, co píšeš...
Osmý dům, tak to je něco jiného. Myslím, že tady podvědomě prosakují vzpomínky na utrpení a násilí, bolest, ztráty...
A já myslím, že co ti ubližuje, je spíš ten úplněk a 8. dům.
Psychická popelnice je totiž i ve mě. A dlouuuho se snažím to uchopit. Popelnice se vytváří myslím tehdy, kdy nejsou silné hranice. A hranice se vytváří silnou vůlí, silným solarem a sluncem.
Ostatní aspekty "dovolí" tu hranici nemít proto a tamto, kvůli tomu tamtomu. To dovolí i ten neptun. Ale dovolí, anebo chce? to je právě otázka, jestli v touze po propojení radši ty hranice neobětujeme jestli mi rozumíš. Takže kéž to jde propojit.

cimi » thééé Ještě k těm hranicím a neptunu…což je naše téma…
Já myslím že nechce x) protože ty hranice ve skutečnosti moc neexistují…
A z mé zkušenosti, zkusím to napsat ještě trochu jinak…já to pořád zkoušela dělat jak se to asi dělá (vysvětluj neptunikovi co je to sebeůcta, hranice, sebevědomí haha) takže nějak si ty hranice “vydobýt” “vyzískat” “udržet”….ale zjistila jsem že je to něco s čím se nemohu ztotožnit…tak jsem hledala svou cestu jak vlastně dojít stejného výsledku a v současné době jsem asi na dobré cestě nejen k sebelásce ale k té úctě k životu…takže vlastně jsem zjistila že ty hranice mi opravdu drží až ta úcta k energii kterou dávám a komu a jak a jestli…prostě to přehodnocování kam ji mám nebo chci směřovat…a tedy i přehodnocování postoje k sobě, ke svým talentům a významu vůbec obecně a myslím že co jsem především obětovala, tak svou pýchu : ) (je to takový paradox opět…asi bych to musela líp vysvětlit…)

thééé » cimi no tak ano jsou hranice pomůcka, ale dobrá pomůcka pro ty, kteří se rádi setkávají na společné vlnce, kteří se rádi rozplynou, kteří neví, co chtějí, nemají silnou vůli, nebo ji podrobují ostatním, v touze cítit ty neptunské vody... nebo nebýt sami, nebo nebýt kritizovaní, nebo být oceněni...
To je právě otázka, proč se člověk raději naladí na cizí sračky ,než na vlastní krásné pocity, třeba..
o neptunu se říká, že rozpouští...
"až ta úcta k energii kterou dávám a komu a jak a jestli…prostě to přehodnocování kam ji mám nebo chci směřovat…"
Ano, to je krásný postoj, asi každý si najdeme svůj. Ale pokud preferuji to propojení, tak nechci ani svoji jedinečnou energii poznat...nebo někdo se ji bojí poznat, cítí zákaz atd.
Myslím, že citliví lidé jsou v dětství víc poslušnější, jsou citliví na harmonii v prostředí. A ta poslušnost je prostě takový blokátor v procítění sebe, v prostoru pro sebe.
Ideál je samozřejmě v propojení těch rovin. Těch, kde cítím svoje jedinečné Já a těch, kde jsem v propojení.
Ti bezhraniční mají asi pocit, že budou lepší, když budou v propojení. Pak jsou ty krásné stavy jen útěkem od něčeho, co nedokážu řešit na osobní rovině a ve hmotě. Možná je to následek ještě křesťanství...
no a nakonec mě napadá i myšlenka, že většina lidí, kteří si hájí svoje vlastně své pravé hranice taky neznají, pokud nemají v lásce svoji původní energii..

verka96 » cimi Třeba na příkladu těch růžových brýlí...uvědomit si nebo přehodnotit, jestli ti ty růžové brýle jsou vůbec k něčemu...(protože to není celistvý život...což takhle já vnímám toho neptuna)
Takže na tom příkladu, Neptun může být třeba i ten kdo tě pobízí přijmout celou škálu toho, co se ti nelíbí (venuše)...

Když nad tím s odstupem času přemýšlím, určitě ty růžové brýle měly svůj důvod - ochranný - milosrdná lež, která mě pomáhala v těžké době. Ale teď už v určitém směru ztratila důvod - tedy už dřív, když Neptun kvadratizoval Venuši s Neptunem v 8.d.
Takže bych řekla, že teď se to srovnává. Uvidím, co ještě bude dál.

cimi » thééé Myslím, že klíčové pro zbavení se všech negativních projevů neptunu je přijetí temnoty/zla...tzv dolního světa...jak je tu vedle v diskuzi...dokud neptunik nepřijme tuhle polaritu, nepřijme i tyto síly, tak bude stále jen útěkář, snílek a ta psychická popelnice pro kolemjdoucí...

aktigram » cimi Ja som to už v začiatku napísala - podala som mu ruku a on ma previedol mojou temnotou aby som našla ozajstné svetlo.
Takže áno, áno prijatie polarity.

thééé » cimi asi to tak nějak bude...
a asi spíš bych řekla hmotu vůbec, to hrubozrnné, reál a nějaké srovnání se s "karmou", následky, jako opakem vykoupení..taky nevědomí jako opak nadvědomí...
ale psychická popelnice je z 8. domu, pluťák...to teda musím protestovat ...
Takže jen popelnice....vidím břeh moře, plný naplavených odpadků a mrtvol