Pluto kvadratura Merkur, Pluto, Slunce, Saturn - Diskuze a zkušenosti

tulačka_gryf » Nabi* V případě, kdy je takovéto stelium, se mi vyplácí sledovat to, jak jdou planety po sobě.
Ve tvém případě je Merkur teprve první plutonskou ochutnávkou, posléze přijde Pluto a nakonec Slunce. Saturna beru už trochu mimo. Vypadá to tedy tak, že nejprve přijde znejistění a překopání přesvědčení, názorů a vůbec způsobů komunikace, pak teprve přijde ta zásadní životní transformace, plutonskou kvadraturu já osobně vnímám jako jemný, ale pronikavý šepot, který říká "Tenhle život už není nanečisto". Není čas ztrácet čas. Je potřeba se do něj doopravdy ponořit. Jestli chceš plavat, musíš se namočit." Kvadratura na Slunce pak bude už jen třešnička na dortu, kdy ta transformace už se nebude dát nijak okecat a kdy je to o tom, že musí něco starého a neživého umřít, aby neumřelo něco živého, plného energie...
Obecně, tranzity Pluta z Kozoroha fungují většinou na praktické rovině, jsme konfrontováni se společností, s mocí (a bezmocí). Ve Vodnáři to bude trochu jiné. Bude tam důležitý určitý akt sebepřekročení, zjištění, že můj život už zdaleka není jen o mně. Navzdory přesvědčení mnoha kolegů nesouzním s tím, že Vodnář=změna. Vodnář prostě jen nemůže jinak, když vidí, že Kozoroh už došel na své hranice a dál bohužel nic nevnímá. Vodnář v podstatě Kozoroha "přerůstá", ale nebourá jeho hradby z nějaké čisté škodolibosti nebo radikality, spíš protože ví, že už mu jsou těsné.

Nabi* » tulačka_gryf No jasně, taky to takhle sleduju. Pluto se mi už dostalo i na Slunce, ale zatím jsem cítila fakt jen ten Merkur. A myslím, že je to proto, protože tam mám nejvíce nezvládnutou lekci, hlavně v souvislosti s vyjadřováním svých emocí a myšlenek pravdivě. Zároveň nalezení určitého balancu v tom, aby bylo vyjadřování konstruktivní a zdravé. Abych nepotlačila sebe a abych druhým "nesekala hlavy".
Ale v tom jak píšeš o jemném šepotu "Tenhle život už není nanečisto. Není čas ztrácet čas. Je potřeba se do něj doopravdy ponořit." Přesně takhle to už delší dobu cítím, ale fakt úplně přesně. Nějakou dobu před 40tkou mi to všechno začalo docházet, že tohleto už není sranda a že brát některé věci na "lehkou váhu" je ztráta drahocenného času.
Na toho Vodnáře jsem sama zvědavá, protože mě přijde, že jsem se dlouho ani nevěděla, že jsem tady nějaká Já. Takže teď si to kompenzuju. Nicméně fáze z Já do fáze "tohle už není jen o mě" je určitě zdravá forma rozšíření svého Já, pokud člověk dospěl do zdravé fáze sebeprojevu a pocitu vlastní sebehodnoty.

Díky Tohle mi je něčím nápomocné. Docela jsem si to hezky teď shrnula.