? - Diskuze a zkušenosti

Buddha/2 (* 11.10.1962)
Muž


Jo. Ptát se na stáří má význam u zrajícího sýra, pak snad ještě u duše do kola.
Ptát se na stáří duše nebo vesmíru je čistá mentální prokrastinace

Lupi (* 29.5.1953)
Žena

No já nevim, v zimě tam zase takový vedro není Co dál, to taky nevím. Já musím dořešit něco, s čím se pachtím bůhvíkolik životů a teď se mi s tím povedlo pohnout, tak to hodlám mít špíglnýgl.
Ale jestli bude něco jiného......

Lupi (* 29.5.1953)
Žena

Jestli je ovšem energii a informaci možný brát jako jakousi hmotu - ono se to asi prolíná a my si tam děláme čáry, abychom to snadněji uchopili.
Tuhle jsem četla, že "vědci zjistili" - no, tak že zjistili, že čas je defakto jen název pro řetězce příčin a následků.
Dodala bych, že pro mě je vnímání času dáno hladinou vlastní energie a jak ti ubejvá.

player (* 20.5.1968)
Muž

Pravda je ta , že dle všeho , co se tam píše , tak v Bardu neexistuje čas. Čas podle všeho je jenom jistý stav hmoty - ale ta duše je mimohmotná entita. Nebo prostě - ono to jakási hmota je , ale není patrně z tohoto univerza.

player (* 20.5.1968)
Muž

Doporučuji knihu o hypnotických regresích od Joela Whittona - Život mezi životy. Tam se o tom pojednává.

Shrnu ti tu myšlenku. Přijde nová duše sem na ten svět. A jede ... něco. Může žít lépe , či hůře , ale jako mladá vždy naseká nějaký maléry. Po smrti jdeš před komis , která ti doporučí další inkarnaci , abys po sobě ten chlívek uuklidil. Ale ty máš svobodnou vůli a i když si inkarnaci předem dopodrobna naplánuješ , tak vlastní vůlí se povětšinou odchýlíš a takhle to jde pořád a pořád , dokud karmu nevyčistíš - do osvícena. Poslední inkarnace už je většinou mimo vztahy a je zkrátka taková , že svítíš na cestu druhým. A teď - některý duše třeba zvládnou to osvícení laicky řečeno za pár. Inkarnují třeba sedmkrát a po sedmé už jsou osvícení. A pak už následuje buď vtup do toho světla nebo můžeš fungovat jako melouchář - to jest strážný anděl , kterýho údajně každá duše před znovuzrozením nafasuje. Ale některým hajzlíkům to zkrátka trvá , čistěj velmi pomalu , největší zla odkládají na budoucí inkarnace , takže jsem jdou třeba tisíckrát. A to jsou starý duše. Ale nevadí jim to. Líbí se jim v životech útrpných (či radostnějších).

Pokud teda budeme hypnotické regrese brát vážně. Pokud je to blábol , tak taky může být pravdou , že žádná duše není - jen mozkové neurony. To už je věcí víry.

LemmOny (* 23.9.1981)
Muž

Ahoj,

já si myslím, že duše jako taková není něco, co bychom mohli vtěsnat do našeho rozměrového světa, kterého se týká i pravidlo stáří, či prostě jen začátku nebo konce. To jsou spíš pravidla našeho paradigma. Mám-li duši chápat jako něco nad rámec našeho vnímání(tak jak to nejeden duchovní prezentuje, tedy mimo rozumovou stránku věci, pak je paradoxem snažit se jí vnímat jako něco stárnoucího, či kolujícího ve vztahu k našemu vědomí,(tj. jediné možné vnímání tohoto světa) podléhajícímu našim, již výše popsaným smysluplným pravidlům.