Předtucha - Diskuze a zkušenosti

Áta22 Asi je to jen informace a záleží na tobě, jak se k ní postavíš; nikdo ti neporadí. Myslím, že to téma už tu bylo...Mě by zajímalo, jak ty předtuchy u vás ostatních, kteří nějaké máte vypadají, teda kromě playera, který toho tucha nemá :) oni ti muzikanti mají úplně jiný dar a předtuchy řešit nemusí.
Je to nějaká neodbytná myšlenka, která se stále opakuje; nebo jednorázový vjem; sluchový, čichový, obrazový; aha efekt; který probleskne?
A potvrdil se vám v reálném životě? Reagovali jste, nebo to nechali „ležet“ a čekali, co se stane?

cimi » Áta22 Mně přichází ve snech a v jednorázových vjemech...
Když jde o život, reaguju...ale jen upozorním...zasahovat do toho tak necítím...sama jsem si třeba prožila ty silné emoce a pomodlila se, ale to je vše...

Áta22 » cimi Tak to máme jinak, nejde o sny. Vidím, co se děje paralelně na jiném místě. Takže v obrazech. A je dilema, jestli se jen pomodlit, nechat proběhnout, nebo reagovat a zachránit a prodloužit něčí život? Jo, obnáší to i takové vtipné situace, když vidíš, jak ti měšťáci nasazují botu a ty jsi v baráku o patro nad tím vším.

Áta22 » LemmOny Já ti nevím, jestli nemluvíme o koze a o voze

LemmOny » Áta22 Možné je téměř všechno, ale v tomto případě popisuji spíš princip než skutečný význam slova a to, jak dokáži díky tomuto "nástroji něco ovlivnit nebo se vyvarovat něčemu.

Předtucha pokud chápu správně význam slova se zakládá alespoň z mého pohledu na stejném nebo hodně podobném principu jako jakýkoliv jiný vyvolaný pocit v koprodukci vědomí s podvědomím.

Všechno má racionální podtext, protože i věci iracionální nebo abstraktní vyplívají z konkrétní myšlenky pocitu nebo dojmu chcete-li.
Mozek během života nasbírá víc informací, než si my sami dokážeme vůbec kdy uvědomit. Cortex, během každého dne našeho života, dokonce i když spíme, zaznamenává mnohokrát víc informací než si dokážeme vůbec zpětně obyčejně vyvolat "vidět nebo prožít". Když na to ale přijde a nějaký podnět vyvolá zpětně informaci(ze šuplíku), o které ani nevíme, že jsme "nabrali" a nám to vyvolá onen nepopsatelný pocit, tak se nám to jeví jako něco, přinejmenším zvláštního, možná až nadpřirozeného. Je to ale jen analytické vyhodnocení. Obyčejný mechanismus, na který naše vědomí prostě jen nestačí.
Například vše co vidíme (mám na mysli teď jeden z pěti smyslů) vědomě, tedy předpojatě a následně prožíváme je vlastně dalo by se říct "minulost".

No jo, ale co když někdo namítne: "Zdál se mi sen předtucha, že dojde k havárii tam a tam" ..a ono se to pak skutečně stane. Jasně že jo, věci se dějí i bez nás. My akorát zpětně přiřazujeme a vyhodnocujeme a dáváme všemu vlastní smysl. Ta pravděpodobnost náhody je obrovská ale nikdy ne pravidelná.

I samotný Nostradamus, který předvídal ve čtyř verších pravil, mé předpovědi se mají číst až zpětně. A v takovém případě se pak dá vždy cokoliv na cokoliv napasovat. Nikdy nepodceňuj sílu sebeklamu.

Áta22 » LemmOny Asi jsem mimo téma a spletla jsem se; nejde o intuici, ani předtuchu. Dopředu nic nevím, jen občas vidím, co se děje právě teď, někde jinde. Na tohle to racionálno/abstraktno, sny, zkušenosti a paměť/fungování mozku nějak nemůžu napasovat.

cimi » Áta22 Já si většinou nejsem nastopro jistá, že jde o předtuchu, když přijde...nemám tak lehce nacvičený co z té spousty je předtucha a co jen nějaký balast...proto když se mi něco zdá nebo přijde nějaký ten vjem a trkne mě to, tak se o tom většinou jen zmíním pokud jde o něco bezprostředního...a pokud jde o někoho jiného, tak se ozvu tomu dotyčnému nějak nenápadně, jak se má a tak...asi se řídím intuicí...ale fakt by mě nenapadlo takto prodlužovat něčí život, ať už mě to kdy bolelo sebevíc...takhle to necítím...

Áta22 » cimi Neumím to moc popsat slovy, ale připodobním to k tomu, když se připleteš k dopravní nehodě, nebo jakékoliv jiné nehodě, na lyžích, na kole, v autě, v práci, v tramvaji se někdo skácí, na bobech vyletí dítě a zůstane ležet... nepůjdeš mu pomoct? Je to hrozně těžké. Ona to není předtucha něčeho, co se stane někdy výhledově... v budoucnu

Áta22 » Flory Ahoj Flory, vůbec to není super...nechci ty informace vědět, rozlišovat a řešit.
Nestojím o to, nechci to. A jakmile jsem si to vnitřně řekla, tak je klid

Áta22 » Áta22 Rozhodla jsem se s tím nepracovat, protože by mě to asi zničilo. Mám respekt k něčemu mimo naši dimenzi a nemám na to "koule" se pustit dál.

cimi » Áta22 Hmmm....asi nevím jestli ti úplně rozumím, jestli píšeme o tom stejným...kdybych byla v takové akutní situaci u toho, kde bych cítila (nebo jako ty viděla) že se něco stane a byla kompetentní tak zachraňuju...taková většinou jsem...ale je i možné že ne...naučila jsem se postupně přijímat a chápat existenci “zla a nevyhnutelnosti” - a nechat plynout....jestli máš podobný “syndrom” jako já tak možná jednou taky budeš něčemu podobnému čelit...