Předtucha - Diskuze a zkušenosti

cimi Já osobně to vnímám tak, že důvodem předtuchy je “upozornit”....a už to samo o sobě může hodně změnit...

aktigram Celý svoj život mám postavený na predtuchách, trvalo mi dlho kým som pochopila že predtucha je iba informácia a nič viac. Kým som to nepochopila tak som to zmenila ale už v tu chvíľu som vedela že za to zaplatím a zaplatila som a oveľa viac.
Takže beriem ako informáciu a nič viac, lenže teraz už to vo mne aj úplne inak rezonuje - vidím lebo ja nielen cítim ale aj vidím poviem si Pane Bože pomôž nám všetkým a v mojom srdci je pokoj - kdežto predtým vždy nastal chaos - strach prevládal nad tým.

player Osobně předtuchy nemám. Když už se stane průser , tak přijde zcela neočekávaně,

Áta22 Asi je to jen informace a záleží na tobě, jak se k ní postavíš; nikdo ti neporadí. Myslím, že to téma už tu bylo...Mě by zajímalo, jak ty předtuchy u vás ostatních, kteří nějaké máte vypadají, teda kromě playera, který toho tucha nemá :) oni ti muzikanti mají úplně jiný dar a předtuchy řešit nemusí.
Je to nějaká neodbytná myšlenka, která se stále opakuje; nebo jednorázový vjem; sluchový, čichový, obrazový; aha efekt; který probleskne?
A potvrdil se vám v reálném životě? Reagovali jste, nebo to nechali „ležet“ a čekali, co se stane?

Lupi » cimi Já osobně to vnímám tak, že důvodem předtuchy je “upozornit”....a už to samo o sobě může hodně změnit...

Taky tak. A to, nač se upozorňovalo, se následně nestane - moje zkušenost.

cimi » Áta22 Mně přichází ve snech a v jednorázových vjemech...
Když jde o život, reaguju...ale jen upozorním...zasahovat do toho tak necítím...sama jsem si třeba prožila ty silné emoce a pomodlila se, ale to je vše...

arogantní floutek Předtucha stejně jako intuice, jsou pocitem nebo myšlenkou, kterou teprve my sami vyhodnocujeme a dáváme jí tak význam a smysl. Sama o sobě žádný význam nemá. Ten jí dáváme až my, a to z nabytého dojmu. Nemyslím si, že je to něco co mě nabádá k určitým krokům nebo varuje. Spíš si myslím, že je to projev již něčeho, čeho jsem už nějak vědomě nabyl. Nahromaděné zkušenosti uložené v podvědomí nám občas navozují pocit v reálném čase v úrovni vědomí na bázi dojmu, pocitu, který v tu chvíli prožíváme.

Lidé to však přiřazují k čemukoliv. např. Promluva duše mého vnitřního já nebo hlas z vnějšího světa, který mě varuje, či jinak nabádá. Ve skutečnosti jde ale o reflexi nahromaděných zkušeností nabytých prožitkem, které vyvolá jeden jediný podnět, v reálném čase. Takto funguje i nostalgie nebo déjà vu.

Áta22 » cimi Tak to máme jinak, nejde o sny. Vidím, co se děje paralelně na jiném místě. Takže v obrazech. A je dilema, jestli se jen pomodlit, nechat proběhnout, nebo reagovat a zachránit a prodloužit něčí život? Jo, obnáší to i takové vtipné situace, když vidíš, jak ti měšťáci nasazují botu a ty jsi v baráku o patro nad tím vším.

Áta22 » arogantní floutek Já ti nevím, jestli nemluvíme o koze a o voze

thééé Podle mě je víc variant.
Před-tucha - naladím se na chod událostí. Něco v nás, to moudřejší, dejme tomu duše - asi ví, o co jde, a kam to směřuje. Prostě máme ty schopnosti vnímat z bezčasovosti jen téma.
Vždy máme víc možností, z našeho pohledu.
Z jiného pohledu, ten samotný náš vývoj jde ruku v ruce s tím, jak umíme růst a procháze krizemi a překážkami.
Takže někdy můžu cítit, že těmito sračkami musím projít..
a pak ten úžasný pocit, že jsem to dokázala, a jsem o kus jiná a že se mi líp dýchá...
Nejde se vyhýbat problémům, to zavání stojatou shnilou vodou...
z toho jsou pak deprese apod.
No a pak jsou takové ty, co známe z filmů, že nechci jet tímhle spojem a ejhle, havárka. Tak to prostě ještě neměl být konec...zvonec

Ruby Mě to jde do snů. Před 15 lety se mi od začátku roku zdaval stále dokola sen, že se srazí dvě auta čelně v protisměru. V dubnu jsem jela autem se synem a čelně jsme se srazili s protijedoucím autem ve kterém usnul řidič. Noc předtím se mi sen opakoval, v jednom z těch aut seděla Lucie Bílá. V ten den srážky měla narozeniny . O pár let později ve snu sedím vzadu v autě které řídí kamarádka a vedle ní sedí její syn. Jedeme velkou rychlostí v serpentinách, celou dobu si říkám že to nedopadne dobře. Vyjeli jsme ze silnice a několikrát se s vozem převrátili. Pak jsme se ocitli v ordinaci našeho obvodaka. Druhý den mi ten sen pořád vrtal hlavou. Zavolala jsem kamarádce a ta mi řekla že je po havar e, stala se jí ten den ráno kdy jela se synem a spěchali, v serpentinách je to vyhodilo, několikrát převrátilo. Auto na odpis ale oni naštěstí v poho, ošetřoval je náš obvodní. Párkrát se mi ve snu objevily nepříjemné symboly, které jsem pak dlouho neodbytne mívala před očima. Do pár měsíců přišla nějaká větší nemoc. Jednou byla téměř fatální , šlo o pár hodin aby mě seskrabli hrobníkovi z lopaty. Tehdy jsem se ve snu pár měsíců předtím viděla jak se ve tmě vznasim ve vzduchu, kolem mě bílé světlo. Jsou to předtuchy...nebo časoprostor ve kterém se naše duše pohybuje zatímco spíme?

arogantní floutek » Áta22 Možné je téměř všechno, ale v tomto případě popisuji spíš princip než skutečný význam slova a to, jak dokáži díky tomuto "nástroji něco ovlivnit nebo se vyvarovat něčemu.

Předtucha pokud chápu správně význam slova se zakládá alespoň z mého pohledu na stejném nebo hodně podobném principu jako jakýkoliv jiný vyvolaný pocit v koprodukci vědomí s podvědomím.

Všechno má racionální podtext, protože i věci iracionální nebo abstraktní vyplívají z konkrétní myšlenky pocitu nebo dojmu chcete-li.
Mozek během života nasbírá víc informací, než si my sami dokážeme vůbec kdy uvědomit. Cortex, během každého dne našeho života, dokonce i když spíme, zaznamenává mnohokrát víc informací než si dokážeme vůbec zpětně obyčejně vyvolat "vidět nebo prožít". Když na to ale přijde a nějaký podnět vyvolá zpětně informaci(ze šuplíku), o které ani nevíme, že jsme "nabrali" a nám to vyvolá onen nepopsatelný pocit, tak se nám to jeví jako něco, přinejmenším zvláštního, možná až nadpřirozeného. Je to ale jen analytické vyhodnocení. Obyčejný mechanismus, na který naše vědomí prostě jen nestačí.
Například vše co vidíme (mám na mysli teď jeden z pěti smyslů) vědomě, tedy předpojatě a následně prožíváme je vlastně dalo by se říct "minulost".

No jo, ale co když někdo namítne: "Zdál se mi sen předtucha, že dojde k havárii tam a tam" ..a ono se to pak skutečně stane. Jasně že jo, věci se dějí i bez nás. My akorát zpětně přiřazujeme a vyhodnocujeme a dáváme všemu vlastní smysl. Ta pravděpodobnost náhody je obrovská ale nikdy ne pravidelná.

I samotný Nostradamus, který předvídal ve čtyř verších pravil, mé předpovědi se mají číst až zpětně. A v takovém případě se pak dá vždy cokoliv na cokoliv napasovat. Nikdy nepodceňuj sílu sebeklamu.

Artislove Ťažko povedať..Z mojej skúsenosti tieto predtuchy a vízie majú rôzne významy. Resp. sú rôzne druhy. Mala som už predtuchu, ktorá ma zachránila, mala som aj predtuchy, ktoré mi zas pomohli v tom, že som urobila správne rozhodnutie alebo urobila niečo čo spozitívnilo výsledok danej veci.. Nie je to ani tak predtucha ako skôr nejaká myšlienka, ktorá ti skrsne v hlave, niečo ako okamžité vedenie. Nie je to niečo čo si myslíš, ale niečo čo vieš na milión percent v tom danom okamihu. Je to ako mentálny kopanec ktorý ti zrazu príde Keď som to neposlúchla, veci nevyšli tak dobre ako by mohli.. Takže ja to skôr nazývam "vedenie"...

Potom sú tu vízie v spánku. Nie sú to klasické sny, ale skôr deje, ktoré si dokonale pamätám a v 90-tich percentách plne rozumiem ich významu. Tie sú ale sporadickejšie a v drvivej väčšine osobného charakteru. Mala som ale aj pár globálnych..Tie sú skôr informačné s významom do budúcnosti, ale nikdy neviem v akom časovom rozpätí sa udalosti udejú a nie sú mi vždy tak jasné ako osobné..

Zatiaľ sa mi ale vždy potvrdilo, že čokoľvek z vyššie uvedeného sa stalo, malo to svoj význam..

Háňa* Nemyslím, že předtucha je k tomu, abychom měnili děje, ale na to, abychom se na ně připravili. Co se má stát, stane se a s čím se máme potkat, s tím se potkáme. Pokud se budeme vehementně snažit se tomu vyhnout, můžeme to jen oddálit a svými tlaky navíc zkomplikovat. Děje volně plynou, pokud jim nestavíme překážky.

Áta22 » arogantní floutek Asi jsem mimo téma a spletla jsem se; nejde o intuici, ani předtuchu. Dopředu nic nevím, jen občas vidím, co se děje právě teď, někde jinde. Na tohle to racionálno/abstraktno, sny, zkušenosti a paměť/fungování mozku nějak nemůžu napasovat.

cimi » Áta22 Já si většinou nejsem nastopro jistá, že jde o předtuchu, když přijde...nemám tak lehce nacvičený co z té spousty je předtucha a co jen nějaký balast...proto když se mi něco zdá nebo přijde nějaký ten vjem a trkne mě to, tak se o tom většinou jen zmíním pokud jde o něco bezprostředního...a pokud jde o někoho jiného, tak se ozvu tomu dotyčnému nějak nenápadně, jak se má a tak...asi se řídím intuicí...ale fakt by mě nenapadlo takto prodlužovat něčí život, ať už mě to kdy bolelo sebevíc...takhle to necítím...

Flory predtucha je vsudypritomne informaci pole, na ktere jsme se zrovna nahodou napojili

informace v tomto poli jsou neutralni

predtucha uz je lidske pojmenovani toho procesu a muze byt tedy dobra i spatna, podle toho co zrovna dana osoba potrebuje

a je super ucit se s tim pracovat a ridit tak svuj zivot (rozhodovani)

Áta22 » cimi Neumím to moc popsat slovy, ale připodobním to k tomu, když se připleteš k dopravní nehodě, nebo jakékoliv jiné nehodě, na lyžích, na kole, v autě, v práci, v tramvaji se někdo skácí, na bobech vyletí dítě a zůstane ležet... nepůjdeš mu pomoct? Je to hrozně těžké. Ona to není předtucha něčeho, co se stane někdy výhledově... v budoucnu

Áta22 » Flory Ahoj Flory, vůbec to není super...nechci ty informace vědět, rozlišovat a řešit.
Nestojím o to, nechci to. A jakmile jsem si to vnitřně řekla, tak je klid

Áta22 » Áta22 Rozhodla jsem se s tím nepracovat, protože by mě to asi zničilo. Mám respekt k něčemu mimo naši dimenzi a nemám na to "koule" se pustit dál.

cimi » Áta22 Hmmm....asi nevím jestli ti úplně rozumím, jestli píšeme o tom stejným...kdybych byla v takové akutní situaci u toho, kde bych cítila (nebo jako ty viděla) že se něco stane a byla kompetentní tak zachraňuju...taková většinou jsem...ale je i možné že ne...naučila jsem se postupně přijímat a chápat existenci “zla a nevyhnutelnosti” - a nechat plynout....jestli máš podobný “syndrom” jako já tak možná jednou taky budeš něčemu podobnému čelit...

martiline Osobně jsem zažívala předtuchy ... pak jsem tápala, jestli to byla předtucha nebo jsem si tu situaci "předtuchou" přitáhla ...
Před životním karambolem, který mi převrátil život vzhůru nohama, ty předtuchy přicházely několik let před ... pak najednou ustaly. A v naprosté nečekanosti TO PŘIŠLO JAK BLESK Z ČISTÉHO NEBE ... Vzhledem k tomu, že nic podobného se mi už pak nestávalo, věřím, že to byla předtucha.
Nyní to vnímám tak, že by to bylo přišlo děj se co děj. Prostě ten scénář života byl napsaný. Ale jak se říká ... to, co se vám jeví jako to nejhorší v životě, co vás mohlo potkat, se nakonec stane přeměnou vaší osobnosti k lepšímu ... prostě vás to VYCHOVÁ ... :-)