Smrt versus Nesmrtelnost - Diskuze a zkušenosti

verka96 Tak je několik možností, jak se přiblížit nebo objevovat v tomto směru ještě za života.. Např. poslechnout si lidi, co byli v klinické smrti, jejich výpovědi, většinou se moc neliší.
Pak můžeš zkusit regresní terapii a uvidíš, kam tě to zavede a jaké budeš mít "zážitky". Pro mě to je velmi zajímavá zkušenost.
Mnoho kultur věřilo na posmrtný život, ne tedy takový fyzický jako máme na Zemi, ale v podobě nějaké energie, která se vtiskne do duše, do podvědomí... mohou být v podobě fobií nebo talentů. Taky v astrologii se to dá vypozorovat, co si duše přináší do tohoto života a kam směřuje... atd. Celý horoskop je to co, jsme si v minulosti "nasbírali" ať už ji chápeme jako to, co nám předali naši biologičtí předkové nebo v podobě "minulých životů".
Navíc, když zkoumáš horoskopy rodičů, dětí, prarodičů, tak tam vidíš určité shody nebo podobnosti... až je to někdy neuvěřitelné.

Pak takové závěry např.: Uvědomuji si, že to, že vlastně člověk umře, se nikdy sám člověk nedozví. Nikdy to nezjistíme.

Náš rozum je hodně omezený....

LemmOny » verka96 Ono nemá smysl se moc vyjadřovat k té první části, pokud si nechci stále protiřečit, v tom co chci napsat o tom určování rozumu jako omezeném nástroji tohoto ale i "vnějšího" světa.
Mnoho kultur v první řadě jen věří na základě prožitku, stejně jako ty nebo já nebo ostatní, nějaké teorii, kterou si zvolí za tu svou. Tohle jsem už ale v úvodním příspěvku zmínil. Není třeba o tom dál diskutovat, pokud člověk vysloveně nechce. Je to nekonečná debata..

Chci ale zmínit to, že náš rozum nebo tedy naše vědomí, je ve spolupráci s nevědomím, o kterém bychom se bez našeho vědomí nikdy nedověděli, jediným filtrem vnímání a pro sebe určováním toho všeho.
Nemůže být tedy jen částečně omezené, ve chvíli, kdy se nám to hodí. Je to stále úplně vším. Svým způsobem, je toto uvažování ve skutečnosti pokrytecké. Nikdy "nepředběhneme" naše paradigma. Jediné co víme nebo tomu věříme je to, co si uvědomíme. Ve chvíli, kdy určujeme, kategorizujeme, tak to děláme tím samým filtrem(rozumem). Lidé nikdy neví co se jim líbí, dokud jim to neukážete.

Dám příklad, který se dá napasovat v paralele třeba na zmíněný posmrtný život, chcete-li.

Dokáže uchopit levá ruka svou levou ruku? Někdo řekne ne nedokáže, je to blbost. Někdo muže ale říci ano, jde to. Pak je dobré se zeptat, proč si to myslí. Odpověď může zním tak, že levá ruka sama sebe už dávno přeci drží, není tak pochyb, že to dokáže, když to vlastně již dělá po celou dobu od samého začátku své existence. Stačí jen přijmout svůj úhel pohledu. Následné vyhodnocení takového pohledu je ale provedeno tím samým omezeným filtrem a to je náš rozum-vědomí