Izolace a osamělost v horoskopu - Diskuze a zkušenosti

cimi (* 29.5.1980)
Žena

Nj, to víš...to je tzv vyzývání inspirace a synchronicit x))

Ohledně toho ticha...vzpomínám si jak jsem dokonce kdysi napsala báseň, která byla něco ve smyslu hostina o tichu o tisíci chodech...
A ono to tak je...některé ticho léčí, některé hodně bolí...některé je dusivé a některé uvolňující...některé trapné a některé vtipné...

Takže jo to mě přivedlo i k tomu, že asi reaguju hodně na ty pocity, jak svoje, tak cizí...

No nevím, kdybych měla být vždycky tak upřímná nebo neoblomná v tom držení si hranic...tak bych byla asi dost velký buran...nejen divná x) což už dozajista jsem...

Buddha/2 (* 11.10.1962)
Muž

...a současně je tam nějaká ta skrytá touha zůstat ve spojení a když se na to podívám hlouběji, tak je to vlastně obráceně, že se tak nechci cítit já... "

No Ty mě bavíš . Vlastně je to fajn. Založíš diskuzi a už v půlce si sama odpovíš - prostě boží .

No, trochu víc do detailu - je to naučený model - jednak ta "zodpovědnost" za něčí pocit a pak to,že bez verbální komunikace tomu něco chybí. To má spousta lidí, ale řeknu Ti, že pro mě je vždycky relax být s někým, kdo to tak nemá. Bohužel je to hodně vzácné, funguje to s přáteli nebo s lidmi na stejné vlně - ti většinou vnitřně chápou význam meditace. U ostatních máš dvě možnosti: přijmout dočasně jejich pravidla hry nebo se držet "ticha na pouti" - pak ale zákonitě vypadáš divně . Osobně to střídám (podle momentální situace a ´nálady´... asi )

Doufám že nevadí neastro odpověď

cimi (* 29.5.1980)
Žena

Ano small talk není pro mě to pravé ořechové, i když jsem se samozřejmě naučila některé fráze, tak ze slušnosti x))

"že si dovolím být i taková jak mi to není příjemné, protože to prostě v tu chvíli tak cítím" - jj je to tak...a protože to znám i ze druhé strany, tak zas myslím na ty druhé, aby se se mnou necítili blbě, necítili se odstrčení nebo odmítaní...a současně je tam nějaká ta skrytá touha zůstat ve spojení a když se na to podívám hlouběji, tak je to vlastně obráceně, že se tak nechci cítit já...

Mimo tuhle diskuzi ještě padlo a napadá mě k tomu, co píšeš, že je možné, že si podvědomě takový stav mohu navozovat, protože si sama sobě nedovolím dostatek prostoru a ticha (jako duševní hygienu - což při mé práci prostě taky nejde úplně zrealizovat)...a ono by to souviselo s tím co jsem psala výše - to sebeuvědomění a prostě bytí v té své bdělé přítomnosti...

fanik (* 24.5.1975)
Muž

v Berouně řekne Beroun

cimi (* 29.5.1980)
Žena

No a teď si představ, že ten můj muž si občas stěžuje i na mě, že moc mluvím

cimi (* 29.5.1980)
Žena

Je mi to rozhodně sympatičtější, než když se někdo přetvařuje : ))

Jop...a ten transit neptuna...jj...já ho nějak vytěsnila nevím jestli si přilepším až se posune...pak mi vstoupí do toho 3. domu...ale to už by pak měl být v beranu...nooo, a kdoví jak vlastně bude působit neptun v beranu??

Mici Angóra (* 29.8.1979)
Žena

No někdy taky není o co stát, můj 3. dům ve Střelci, vládce Jupiter aspektovaný tak jak je aspektovaný = jsem občas tak bezprostřední, že si nedávám si pozor na hubu Ale kompenzuje to račí Mars, to zas jo

Tedy (* 13.3.1991)
Muž

- Příspěvek byl smazán -

Nabi* (* 25.10.1983)
Žena

Jediné, co mě napadá je ten 3d. v souvislosti s 12d jak říká Mici.
Mělas to tak vždycky?
Já to mám totiž dost podobně a 3d. mám v Rybách, obě máme Neptun v aspektu na Merkur a Saturn (přičemž ten Saturn je v aspektu na Merkur). Já samozřejmě nemůžu vědět, co by pomohlo tobě, ale mě zatím pomáhá jenom přijetí toho, že prostě small talk pro mě není, že mě unavuje mluvit, když se mi mluvit nechce a když cítím, že nemám CO říct. Ale já to mám celý život, více či méně s tím občas bojuju, protože mi často přijde, že tady do toho světa nezapadám. A třeba se někdy cítím i dobře s lidma, rozhovor mě zajímá, ale prostě nemám co bych řekla (chtěla říct), tak mlčím a poslouchám. Ale mám i takové pocity, že cítím vnitřně demotivaci k rozhovoru, zvlášť když mám období, kdy jsem přetížená a už jenom myslet mi dělá problém. Napadá mě, že to může mít souvislost i s tím, že mám bohatý myšlenkový a vnitřní život a že možná na nějaké úrovni (u mě rozhodně) jsem "overthinked" - upřemýšlená :) - v rámci zastoupení planet v merkurických znameních. Z čehož pak přirozeně vyplývá izolace. U mě se to projevuje tak, že jsem nejradši o samotě v přírodě, nemám chuť na interakci s lidma a zároveň si uvědomuju, že mě to vlastně hrozně omezuje a izoluje.
Stokrát jsem přemýšlela nad tím, jestli kdybych měla jinou práci, jiný vztah a život (míněno klidnější, šťastnější, takový kde bych si víc byla schopná naplňovat svoje potřeby), jestli by to bylo lepší. A myslím, že ano, protože jakmile mám víc času pro sebe, více spím, jsem víc na čerstvým vzduchu, tak mám i náladu být více s lidma (ale to je právě proto, že mám vykompenzovanou tu samotu a ticho) a pak jsem i víc spontánní v rozhovoru a obecně.
Ono samozřejmě jinak se projevuju tady psanou formou a jinak naživo, jinak s někým, kdo mi je blízký a jinak když jsem s někým cizím... a taky záleží na energii, kterou generuje druhý člověk (druzí lidé). U mě to souvisí i s tím, že se buď cítím sama sebou a pak to prostě plyne a když ne, tak nic nevymyslím. Není mi to příjemné, ale co už, nevím jestli budu schopná to někdy změnit. Možná to i souvisí s tím, že si dovolím být i taková jak mi to není příjemné, protože to prostě v tu chvíli tak cítím (dost krkolomná věta :D)a možná SI nemusím ve všem vyhovovat. Uvědomuju si jak divně to asi zní, nicméně momentálně nevím jak mám uchopit tu myšlenku

cimi (* 29.5.1980)
Žena

- Příspěvek byl smazán -

verka96 (* 18.12.1977)
Žena

Ahoj Cimi,
toto téma je v mém životě taky docela hodně významné. I když mám ve 12. domě jen Lunu, myslím si, že to není jen tímto domem. Mám dojem, že je to i 8. dům, je to nějaké soukromí a s tím spojené věci, které 8. dům přináší. Navíc zde máš severní uzel a jižní právě ve 2. domě komunikace.
Další moje myšlenka je taková (můžu se mýlit), že tomu přispívá i převládající mužská polarita v tvém horoskopu a navíc Slunce+Luna+asc. v mužských znameních, i když Slunce a Merkur v Blížencích....
Ženská polarita podle mých zkušeností má větší potřebu sdílení, hodně povídat o všem možném. Toho jsem si všimla u sebe v ženském kolektivu, ve kterém jsem dlouhá léta pracovala a já jsem se zapojovala jen občas. Prostě pro mě byla priorita práce, až potom si o něčem popovídat, ale většinou, když jsem chtěla něco osvětlit nebo sdělit, otázka třeba 15min. a holky to rozebírali asi hodinu...
Možná je to i energie Střelce (tvoje Luna a asc.). Navíc spoluvládce tvého horoskopu je Saturn, což tomuto tématu také svědčí.

Ještě tak mimo tvůj horoskop, taková domněnka - potřeba soukromí i 4. dům.

thééé (* 9.3.1973)
Žena

ahoj, mimo ten 3. dům (což mám i já), mě napadá i ta retro venuše. Tu venuši považuju za signifikátor společenskosti.
Jestli teda dobře chápu, že mluvíš o společenskosti, lehké konverzaci, léhkém kontaktu apod.
Vše retro je spíše intro, hloubavé...
Věřím, že pokud by jsi kápla na někoho podobně založeného, tak to všechno daleko líp plyne, mrknete na sebe a smějete se - protože vnímáte situaci podobně..reagujete na sebe podobně atd.
Taky úplněk dělá trošku toho mimoňkovství..stále být někde za záclonou, která odděluje ten svět od Tebe.
A člověk by řekl, že jako blíženec máš tohle v pohodě.
Mě teda tady nepříjdeš vůbec tak intro - ale to bude asi těmi společnými tématy.
Já si osobně raději píšu, než mluvím.
Nevím, jak z toho, opravdu neporadím...možná přát si víc lidí, kteří mají podobné vnímání a způsob konverzace, jako Ty, to pak pojede, jak po másle :-)
(já to mám v podstatě stejně, jen se mi to teď liší v jedné věci - že mi to přestalo vadit. Pořád jsem se chtěla nějak spojit s druhýma - mám ráda takové ty stejné vlnky...a už jsem to nějak přestala chtít..a to moje nezapojení pak není tak hlučné)

fanik (* 24.5.1975)
Muž

Zřejmě introvertka no, tomu asi neporučíš..ale tak se na to koukni z opačného pohledu,
co s někým, kdo většinou mlčí.
Ale zas na třetí stranu, pro chlapa je to doma občas dobrý, když ta ženská umí i mlčet

tajga (* 19.6.1976)
Žena

Mně přijde, že prostě materiál ke sdílení čerpáš z hloubi sebe a to se nemůže dít pořád, to asi prostě čas od času vytryskne. Což soudím i z toho, že umíš psát básně, to je úplně něco jiného, než běžný způsob komunikace.
Už tady hodně lidí psalo, že má to samé, tak se přidám mám úplně to samé . Někdy si říkám, bože, já jsem tak prázdná, já nemám o čem mluvit. I když čtu knížku, dívám se na film, je pro mě nejdůležitější pocit, atmosféra, ani ne žádná zápletka, děj, jen intenzita prožívání a tak nějak i žiju, neumím dát většinu toho, co prožívám, do slov. I když na druhou stranu, pokud je nějaký problém, téma, tak mluvím někdy až moc, takové to blíženecké rozebírání, ze kterého jsem potom často i sama unavená, k tomu ale nemám moc příležitost. A taky zkušenost, že lidi nechápou často, co říkám, např. v práci, protože vše až moc komplikuju, takže radši držím tlamu. Pro mě není otázka, jak to změnit, ale jak s tím žít, což jde věkem mnohem lépe, než dřív.

verka96 (* 18.12.1977)
Žena

Určitě je velmi povznášející si povídat a sdílet s lidmi, kteří jsou podobně nebo stejně naladěni... To mě vždycky také potěší, obzvlášť když jich tolik není...

thééé (* 9.3.1973)
Žena

ahoj, mimo ten 3. dům (což mám i já), mě napadá i ta retro venuše. Tu venuši považuju za signifikátor společenskosti.
Jestli teda dobře chápu, že mluvíš o společenskosti, lehké konverzaci, léhkém kontaktu apod.
Vše retro je spíše intro, hloubavé...
Věřím, že pokud by jsi kápla na někoho podobně založeného, tak to všechno daleko líp plyne, mrknete na sebe a smějete se - protože vnímáte situaci podobně..reagujete na sebe podobně atd.
Taky úplněk dělá trošku toho mimoňkovství..stále být někde za záclonou, která odděluje ten svět od Tebe.
A člověk by řekl, že jako blíženec máš tohle v pohodě.
Mě teda tady nepříjdeš vůbec tak intro - ale to bude asi těmi společnými tématy.
Já si osobně raději píšu, než mluvím.
Nevím, jak z toho, opravdu neporadím...možná přát si víc lidí, kteří mají podobné vnímání a způsob konverzace, jako Ty, to pak pojede, jak po másle :-)
(já to mám v podstatě stejně, jen se mi to teď liší v jedné věci - že mi to přestalo vadit. Pořád jsem se chtěla nějak spojit s druhýma - mám ráda takové ty stejné vlnky...a už jsem to nějak přestala chtít..a to moje nezapojení pak není tak hlučné)