Solar 2021/2022 - Diskuze a zkušenosti

Sosna zvlčelý Ahoj Nali,
jak víš, solarům zrovna se moc nevěnuji. Ale třeba mne zaujala ta Luna na Luně u DSC nat. Motá se to na dračí hlavě (nat.) s ČL (sol.). A dispozitor toho všeho (sol. Merkur) na to dohlíží (trigon), celý tento blok mi přijde důležitý.
Opravdu neřeknu, co čekat. Ale asi bych nehledal stabilitu v partnerství v té době. Je to spíše o volnosti, osvobození. Co svazuje, to ať nevzniká, netrvá. Potřebuje to čerstvý vzduch, vyvětrat. Nabrat vítr do plachet. Jo! Plachetnice na oceánu, nebo alespoň na jezeře, vlny, překonání bouří , sem tam mořská nemoc , svoboda .

Venuše je trošku kazišuk. No to ne, ona k tomu šuku spíše svádí, ale ve skutečnosti za to moc nenabízí. Flundra je to, tak! Některým právě takto může Venuše vyhovovat, zas to nesmím brát podle sebe. Já bych takovouhle radši kopnul mezi .

Sosna zvlčelý » Nabi* Být uchápaný jde? Já myslel, že toto je jedno z nejsvobodnějších rozhodnutí, že k tomu nikdo nikoho nenutí

Jo být uřešený, to je jiná, to máš recht.
Kolik je ale také na světě lidí (to nevztahuji na Tebe, napadli mě jiní, zcela konkrétní), kteří ne že neustále řeší jiné a PROTO jim nezbývá čas na vlastní problémy, ale oni řeší druhé, ABY jim nezbyl čas řešit sami sebe!

Nabi* » Sosna zvlčelý No už jsem si říkala kde jsi

K té Venuši. Ty prosím tě, můžeš mi říct jak dlouho mě znáš? Už vidím zas ty vzkazy ve vzkazníku, které budou jasně říkat: "Tu diskuzi jsem pochopil po svém, tak zkusmež"

Jinak být divoká a svobodná nemusí být flundra, že jo Nicméně to je pro většinu chlapů podle mě ohrožující a my ženy se toho vlastně taky bojíme...

A ano být uchápaný fakt jde... Pomohla mi otázka jak dalece neustále chápu jak to má druhý a jak moc právě kvůli tomu nejsem schopná dělat, to co je PRO MĚ dobré a co už není dobré pro něj (nebo respektive to tak vnímá). To je podle mě zrádnost empatie a vciťování se. Dostala jsem se do bodu, kdy fakt vidím jasně, že neustálá empatie a vciťování se mi BRÁNÍ být pravdivá a autentická, v tom jaká skutečně jsem. A to není jenom kec, je to něco, o čem jsem vůbec nevěděla. Vůbec jsem to neviděla a jak jsem to uviděla, tak jsem byla v menším šoku. Ta hranice je tady velice křehká a zrádná.
Jde o to, že mentálně je mi to "všechno" jasný :D Dokážu se vcítit, dokážu pochopit... ale CO SKUTEČNĚ CÍTÍM TEĎ A TADY? Co to PRO MĚ znamená? Skutečně je pro mě dobré přejít to tím, že TO CHÁPU i když moje nitro říká neee, (a i když hlava to chápe) a uvnitř je dopor? (nebo případně jiná protiřečící emoce)
Chápat a rozumět, jakkoliv by se to zdálo správné a logické, neznamená, že to je pro mě dobré, ani že je to MOJE pravda.
Podle mě jsem to měla i spojené s tím, že chápat je DOBRÉ, že je to lidské a správné a že to ze mě dělá lepšího člověka. Jenže jsem životem byla postavená před otázku: "Chceš být dobrá a správná anebo chceš žít šťastný život?" - Hele, tohle je moje poznání v tuto chvíli a s tím jdu. Kam dojdu, to nevím (a je zde skoro 100% pravděpodobnost, že se to ještě ixkrát změní), ale dosavadní situace a to jak jsem fungovala v životě, mi ničím nepřispívá, takže je nasnadě to začít dělat alespoň trochu jinak. A není to ze vzdoru, ani z pomsty, ani z hněvu, ale prostě z toho, že začínám stavět sebe na první místo. Vychází to z toho, že si uvědomuju, že tím, kam jsem dovedla svůj život, ničemu a nikomu nepřispívám a nejmíň sobě.
Pokud totiž něco dlouhodobě nefunguje, je fajn to přehodnotit. Přehodit vyhýbku a kouknout se taky jiným směrem.