Je nutné brát věci tak , jaké jsou , protože jinak to nejde?
Nebo je síla mysli taková , že si realitu opravdu tvoříme sami? Takže v realitě křesťana se Hospodin dostaví jako zpětná odezva , muslim nebe s huriskama rozhodně někde má , protože to chce a polovina civilizace se Covidem nakazit nemůže , protože v jejich reralitě neexistuje?
Lupi
Tvoříme si ji - do velké míry. Respektive funguje to, pokud to navazuje....na tebe a na sebe a vůbec. Pokud je to v harmonii - jako akord. Slyšíš přeci, když je tam falešný tón.....Nebo jako jízda na divoké vodě: dostaneš se tam, kam chceš, ale V RÁMCI PROUDU.....to je nejspíš to "brát věci tak, jak jsou." A pokud umíš ovládat svou loď = sebe. Nejlíp to funguje, když jsi takzvaně vycentrovanej - nikam tě to moc netáhne. Je ti to malinko fuk, jestli to bude fungovat, nebo ne. Nebo řekněme pletení - což teda nevím, jestli školím toho pravýho Ale kdo někdy štrikoval ví, že se nesmí utahovat ani málo, ani moc.