Životní bič - Diskuze a zkušenosti

Áta22 Anatomie zrady je název filmu; mě zaujalo herecké ztvárnění role Emanuela Moravce a také to, že jsem si uvědomila mezery ,které mám ohledně dějin, historie; co se dělo, jak to probíhalo, kdo byl kdo... a ono to není tak dávno. Slovo zrada je už jiné téma.Takže vlastizrada je podle tebe nesmyslný pojem? "Obskurní entity, jako národ a stát" jsou miliony živých lidí; a pokud mám tu moc o nich rozhodovat, tak je to sakra závazek, jestli je pošlu k záhubě, nebo se za ně postavím ; to je hodně velké osobní rozhodnutí. Proč je pro tebe slovo zrada absurdní? Nevíš, co je to někoho zradit? Jinak ten filozofický kontext s přesahem a tak...chápu.

MG34 » Áta22 I když jsem film neviděl, tak mezery ve znalosti dějin nemám, jen jsou to takové "dějiny matrixu" - čím dál víc zjišťuju, že se v nich klade důraz na nepodstatné věci - zejména na domnělou moc.

Pro mne je nesmyslná už ta vazba (vůči vlasti např.), takže potom ta zrada (třeba té vlasti) je nesmyslná tuplem. Jak je možné zradit něco iluzorního? Slovo závazek je pak celkem zavádějící a zase uměle naplněné - když má někdo nějakou moc, tak ji prostě má bez ohledu na to, co může a nemusí způsobit a nikomu se reálně nezodpovídá. Nějaké domnělé omezení domnělé té moci je jedině v tom, že když si ji dotyčný chce podržet, tak ji používá buď moudře nebo naopak velmi tvrdě. Ale není v tom žádný závazek vůči nikomu. Takže není v tom ani žádná možnost zrady čehokoliv.

Dá se to představit i na uchopitelnějším příkladu než je vlastizrada - na manželství. I to je dost umělá vazba, i zde se vyskytuje moc tu vazbu porušit a ani zde není nic, co by tu vazbu nějak posvětilo a udělalo by z ní něco víc než jen dočasné seskupení, které je úplně na vodě. Ale lidé prostě nezvládají tu nejistotu a neurčitost, takže si vytváří všechny ty bezobsažné konstrukty, jako je právo, závazek, zodpovědnost, zrada, přísaha, atd.

Áta22 » MG34 Vlast pro mě není iluzorní; za tím slovem vidím kousek země a hlavně skupinu lidí, která se řídí mezi sebou dohodnutými pravidly. Jestli rozumnými, dobrými, špatnými není k tématu. To je ten životní bič, jestli dobře chápu - zákony, normy, kulturní zvyklosti, morálka, etika atp. Nebýt takového biče, to by byla dobrá anarchie

Planetě a celému vesmíru to opravdu může být jedno, kde se kdo z lidí vraždí a masakruje; jako jedinci už mi takový přístup nepřijde v pořádku. Asi proto, že žiju v Evropě a ne plácnu třeba na Papui NG. Tam jsou ty normy a zákony zas hodně jiné.

Manželství není moc dobrý příklad. Je to smlouva mezi dospělými jedinci, kteří mohou kdykoli změnit názor a dohodu zrušit, nebo upravit podle potřeb – to není zrada, to je změna názoru, vývoj. Ani na jednoho není "delegovaná" moc, tj. iluzorní, kterou by ovládal a rozhodoval o tom druhém (jako třeba v případě politiků). Oba mají "moc" rozhodnout/se.

Asi jsem mimo...

K těm přesahům a smyslu života; právě čtu už starší knihu Kdo se bojí smrti - J. van Helsing a tak si tak nad tím přemýšlím... a stále nevím.

MG34 » Áta22 Kousek země se posunuje sem-tam a občas nafukuje o různé spojence, občas osekává a dělí, lidi se někteří vyženou, jiní se sem navalí. Je vlast naše pradávná země Slovanů někde na Ukrajině? Nebo patří do naší vlasti Sudetští Němci, Kelti či Langobardi či lid popelnicových polí nebo množící se Turci co tu mají stánky s kebabem - prostě kdokoliv, kdo se tu někdy vyskytl? Patří do naší vlasti Slováci a Slovensko? A co Rusíni?

Nene, nic takového jako vlast není, je to celkem obskurní konstrukt. Na tom, jak je to neohraničené, je vidět ta iluze. Nic tak morálně zásadního (jako se vlast proklamativně staví) nemůže mít tak volné hranice, kdy je možné jednu situaci díky nim posuzovat úplně opačně. Je někdo vlastenec, protože bojoval proti odtržení Slovenska anebo je vlastenec protože ho podporoval? A vlastí toho Moravce byla 3. říše (jejíž jsme se stali součástí) - takže striktně vzato nikoho nezradil a byl celý život vlastencem (tedy až na pobyt v legiích - tam jedině zrazoval Rakouskou monarchii, což byla jeho tehdejší vlast).

A k té anarchii - pokud neexistuje žádný smysl tady toho všeho, tak není mezi anarchií a řádem vůbec žádný rozdíl - něco jako když máš v jednom kýblu špinavou modrou vodu a ve druhém špinavou červenou vodu a vyliješ to do záchoda. Není rozdíl, jestli tomu dáš nějaký řád a vyliješ to zvlášť nebo to smícháš do jednoho a vyliješ tam fialový hnus. Navíc je ta anarchie skrytá právě v těch nejasných hranicích - problém se přesunul jinam a není o nic menší.

Jako jedinci podle tvé lokální morálky ti to nepřijde v pořádku. Ale jsi stejný člověk jako ti divoši někde v pralese - pravda je jenom jedna a s největší pravděpodobností ji "naše civilizace" nemá. Ani se jí neblíží, jsme skutečně úplně mimo.

Manželství je velmi dobrý příklad. Je tam úplně všechno jako u té vlasti. Třeba jeden si střihne nevěru a druhý spoléhal na celý život bez nevěry a hroutí se mu svět - jsu tu děti, provázanost příjmů, atd. Píšeš "změna názoru, vývoj" - to jsou nějaké eufemismy? Totéž se dá napsat i o případu Česko-Slovensko nebo protektorát-říše. Není v tom rozdíl.

Áta22 » MG34 Tak jo, máš pravdu. Hranice se šoupou sem a tam, lidi taky. Za předpokladu, že žiju jedno století a ne 10 - 100, tak se budu starat o to území, na kterém právě žiju. A můžu se přestěhovat na druhý konec zeměkoule, přijmout jinou kulturu, zákony, to je jedno; Pokud bych žila za Marie Terezie, tak moje vlast bude Rakousko - Uhersko, pokud budu žít v době kamenné, tak moje "vlast" bude teritorium, které obsáhnu a na kterém bude pobývat moje tlupa. A o tohle území bych se měla starat a ochránit ho stejně, jako lidi kolem mě. Možná to slovo vnímám jinak, než ty a má jiný obsah? A jinak; slova jsme si vymysleli proto, abychom se nějak domluvili. Takže za mě zrada je zrada, vražda je vražda, invaze je invaze, krádež je krádež, půjčka je půjčka, dar je dar, dohoda je dohoda, slib je slib atd. Samozřejmě můžu polemizovat a hledat proč, z jakých důvodů, za jakých okolností k čemu došlo...dokonce i chápat důvody jednotlivých činů, porušování pravidel a filozofovat, jaký to má vše smysl. Ovšem pokud jedno slovo vnímáme všichni rozdílně, tak je to situace, která vede do chaosu a k neporozumění. Jsem optimista a doufám, že vnímáme podobně. Ne stejně, ale podobně. Ano, jsem úplně stejný člověk, jako lidožrout z kmene Korowai, jen jsem se narodila někde tady, takže když dostanu hlad, tak ti nesežeru děti, ale zajdu si do obchodu. Hlasuji pro řád oproti anarchii; možná by se mi víc líbila anarchie v mezích řádu... :D

"Manželství je velmi dobrý příklad. Je tam úplně všechno jako u té vlasti. Třeba jeden si střihne nevěru a druhý spoléhal na celý život bez nevěry a hroutí se mu svět - jsu tu děti, provázanost příjmů, atd. Píšeš"

Není; na co kdo spoléhá je jeho problém, že si staví vzdušné zámky a maluje si celý život na růžovo. Věrni až do smrti; touha vlastnit jiného člověka navždy, jako majetek je blbost. Změna názoru na situaci a vývoj v manželství nebyl eufemismus. Děti, příjmy, společný majetek, bydlení, hypotéka... ve finále jde o dohodu; není to nic příjemného, ale není to násilné ovládnutí druhé strany. Prostě nepůjdu a nezastřelím manžela, protože chci jít jinou cestou, nebo obráceně on mě (doufám). Nevyhodím děti na ulici z bytu, nikoho nepopravím, nepřevezmu ti střechu nad hlavou lusknutím prstů, protože proto, jen tak z rozmaru, z megalomanství ovládnout vše a řídit zeměkouli...

MG34 » Áta22 Nějak ti z toho vypadlo to Slovensko.. Takže znovu se ptám - je vlastizrada snaha o jeho odtržení nebo naopak snaha o udržení?

A přesně na to naráží i to velmi trefné srovnání s manželstvím - třeba podnikatelé investovali na Slovensku, někdo si tam našel životního partnera, někdo naopak vychytrale žádné vazby nenavazoval, atd. a najednou jsou tu nějaké "změna názoru, vývoj", které jsou eufemismy - pro co vlastně? Když ve skutečnosti je to všechno jen iluze - žádná vlast není - tak jsou to svévolné kompletní redefinice pravidel permanentně plujících na vodě.

"Možná to slovo vnímám jinak, než ty a má jiný obsah?"
nejde vůbec o slovo ani o význam - to všechno je celkem jasné - jde o nesmyslnost toho, kam ten význam odkazuje - pokud se na něj nahlíží v kontextu neexistence smyslu čehokoliv.

"Hlasuji pro řád oproti anarchii"
co je ve skutečnosti hlasování? zase jen prázdná proklamace bez jakékoliv skutečné váhy, vynucená nějakým tím životním bičem (touha po pohodlí, atd.)

Ještě k tomu manželství:
"není to nic příjemného, ale není to násilné ovládnutí druhé strany"
tak to asi nemáš moc zkušeností s tím, jak to někdy může chodit.. a to nejen někde v cizině, ale i ve "vlasti"..

Áta22 » MG34 A co je se Slovenskem. Myslíš rozdělení? To proběhlo podle mě v klidu, žádná Jugoslávie. Dvě malinké země se dohodly, že půjdou od sebe. I když teda nebylo žádné referendum, lidí se nikdo na nic neptal, dohodli se zástupci těch zemiček. Tuším Mečiar a Klaus v tom měli tehdá prsty. Pro mě osobně to bylo celkem dobrodružné období; najednou jsem byla cizinec v zemi, kde jsem žila od dětství, nejdříve mi úředníci z magistrátu zrušili termín svatby, který byl v květnu 1993, protože jsem neměla, jako cizinec potřebná úřední lejstra; sami nevěděli, co a jak přesně má být. Byl to celkem chaos, dohledávali jsme informace po všech čertech, ministerstva, ambasády SR/ČR, docela divoká jízda a kličkování s úředním šimlem. Prostě lusknutím prstů se člověk stal cizincem, měl omezená práva (volby, lékaři, zaměstnání...) a co mě mrzelo nejvíc, že Slováci žijící dlouhodobě na území ČR i s rodinami byli přinuceni vzdát se slovenského občanství, aby mohli dostat české. Nešlo mít dvojí občanství. Myslím, že to někdo napadl, řešilo se to i soudně, ale zatím bez výsledku. Nějak to vyšumělo. Smíšených manželství, kterých se tímto způsobem rozdělení dotklo je hodně.
ČR Čechům žijícím na území SR dvojí občanství později myslím umožnila. Ale nevím jistě, už to moc nesleduji.

MG34 » Áta22 Nějak se stále vyhýbáš té zásadní odpovědi - otázka nezní jestli se střílelo nebo ne a co zažila jedna bezvýznamná osoba (bez urážky).

Otázka zní, jestli je vlastenec ten, kdo byl pro rozdělení nebo kdo byl proti rozdělení.

Otázka "vlastizrádce" je pak už jednouchá - to je "ten druhý".

Áta22 » MG34 Nevyhýbám, odpověděla jsem. Spíš mi není jasné, jaké odpovědi se dožaduješ, aby byla podle tvé představy, ale to je jedno, na tom svět nestojí. Původně byla řeč o zradě, vlastizradě, vlasti... Můžu jen zopakovat odpověď, že v případě rozdělení ČSFR žádnou zradu, vlastizradu nevidím. Byla to dohoda (dohoda je podle tebe eufemismus - už tady se rozcházíme), takže nemůžu odpovědět, kdo je vlastizrádce, když můj názor je ten, že se o zradu nejednalo.
Odpověděla jsem ti z pozice bezvýznamného člověka (vůbec neberu, jako urážku a vidím to stejně), jednoho z mnohých a samozřejmě, že co člověk, to jiný životní příběh. A za ostatní mluvit nemůžu, ani nechci.

MG34 » Áta22 A kde ta odpověď je? Můžeš mi ji zopakovat?

Při rozdělení Československa byly pouze dva možné (a vzájemně se vylučující) scénáře - rozdělí se a nerozdělí.

Já se znovu ptám - vlastenec byl ten, kdo chtěl rozdělit nebo ten, kdo dělit nechtěl?

Otázka je naprosto jednoduchá - A nebo B. Divím se, že neodpovídáš, když považuješ vlast za zcela jasný pojem, nic obskurního.

Áta22 » MG34 No, moje původní vlast je Československo, a tak to i zůstalo asi opět neuspokojivá odpověď Mě z toho zkoušení vynech, já jsem mimoň...jsem doma tady i tam, pro mě to jasné je. A nic se nezměnilo, až na úřední lejstra.
Vrátím se na začátek; životní bič a smysl života - to mě zaujalo, a proto jsem sem vlezla v domnění, že možná zjistím nějaký nový a zajímavý názor na tohle téma. To je celé. Když vynecháme podle tebe obskurní slova (vlast, zrada, národ, stát...), tak si myslím, že smysl života si musí najít každý sám, i kdyby žádný nebyl. Prostě moc přemýšlíme a nejednáme jen pudově, jako zvířátka. A ani to si netroufnu tvrdit na 100%. Víme houby, to je jediná jistota. Teď se zeptám já: životní bič nad náma je zapotřebí, nebo ne? Plní svou funkci, nebo ho pustíme k vodě a bude lépe?

MG34 » Áta22 přesně tak, není to vůbec odpověď na tu otázku, protože se odpovědi vyhýbáš - musela bys přehodnotit to, cos napsala

"smysl života si musí najít každý sám, i kdyby žádný nebyl"
proč tam je to slovo "musí"? a proč sám?

"životní bič nad náma je zapotřebí, nebo ne?"
kdo žádný nemá, tak buď kecá nebo už nežije

"ho pustíme k vodě a bude lépe?"
? ten bič je nutný ke každému nádechu a výdechu

Áta22 » MG34 Přehodnocovat nic nebudu. Do třetice; odpověď není A/ B. Za mě se zrada nekonala, takže není žádný vlastizrádce a byla to dohoda. Jinou odpověď nemám. Abeceda má víc písmen, než A a B a barev znám taky víc, než černou a bílou. Představ si, že se domluví Moraváci s Čechama na rozchodu. Prostě jdou od sebe... Narodíš se např. v Brně a žiješ v Plzni. Ze dne na den jsi cizinec a kdo je zrádce? Ten, kdo byl pro, nebo proti? Nesmysl; hledat zradu.

Ad "kdo hledá smysl života - musí sám": pokud má člověk potřebu najít smysl života, tak opravdu musí sám za sebe, protože je to individuální zkušenost a činnost. Neřekne ti to František z Loučky, nebo Maruška od vedle, co je tvůj smysl života. Samozřejmě, pokud člověk tu potřebu nemá a nezabývá se tím, tak nemusí nic; nemusí nic hledat.

Co se týká životního biče, tak to vidím stejně.

MG34 » Áta22 No, koupeš se v tom pěkně..

Už jsem to naznačoval, (vlasti)zrada nemusí být jen násilná, může to být i "dohoda" - viz například notoricky známý "zvací dopis", mnichovská DOHODA, apod.

Že stát ne/přijde o půlku svého území nebo naopak že svébytný národ ne/nemá právo na odtržení od většího celku jsou přesně černobílé případy, není nic mezi A a B. A je úplně jedno, jestli se u toho střílí nebo ne. To není nákup rohlíků v sámošce a jejich reklamace, to má být vlast, jasně definovaná a ohraničená, jak se mi tu snažíš oponovat..

Například nedávný POKOJNÝ pokus o osamostatnění Katalánska byl hodnocen jako vlastizrada. Naopak Skotsko se chtělo odtrhnout, ale nikdo tam o vlastizradě nemluví ani na jedné straně.

Ovšem když si to nedokážeš bez toho střílení představit, tak ti tedy naservíruji modifikovanou otázku. Severní Irsko - je vlastizrádce kolaborant s Angličany anebo naopak příslušník IRA? Střílely obě strany, abys měla klid od dohod.

Nicméně už to, jak ses do toho zapletla a hledáš nějaké mezibody mezi A a B, je signálem, že vlast je skutečně velmi obskurní pojem bez nějakého jasného vymezení. Přesně jak jsem psal a přesně jak tys tvrdila, že ne a jak nechceš přiznat..

Jinak ďábel je skrytý v detailech, "pokud má člověk potřebu najít smysl života" - tady je tím detailem slovo "najít" - nemůžeš najít něco, co nelze identifikovat. Můžeš třeba "vsadit na" (věřit, předpokládat, zkusit, atd.), ale nikdy nemůžeš "najít".

Áta22 » MG34 Belfast kolem 1990 (spoustu let před a několik po), ty jo, to bych nazvala regulérní válkou. Zákaz vycházení v noci, vojáci se samopaly na každém nádraží... ubohý naivní turista, co chtěl poznat svět, vyjel s batůžkem, spacákem a FIPkou. Ani v parku nešlo složit hlavu; vím, že o zážitky a pocity tady nejde a byla to otázka na zradu. Já za to nemůžu, ale řídím se tím, co vidím kolem sebe; tady a teď, a co jsem reálně zažila v minulosti. Filozof ze mě nebude.
Tak jo, končím kličkování; máš pravdu, vlast je obskurní pojem, i když já to vidím jinak :D.
Hledat smysl života, který není jasně identifikovaný? Jde to, prostě když máš to puzení, tak stále něco hledáš, a ani nevíš co. Jsou i takoví neustálí hledači mezi námi.

MG34 » Áta22 au, au, au...

Nejdřív píšeš "najít" - pak najednou píšeš "hledat" - to jsou ale dvě slova s různým významem...

to se dost blbě reaguje, když to měníš za pochodu

Áta22 » MG34 Jaké au? Tak pokud něco hledám, tak to chci najít; třeba klíče. Možná najdu, nebo nenajdu a přestanu hledat. Ta slova jsou logicky spojená. Tak co je zase za problém?

Áta22 » Áta22 Už asi vím; jde o dokonavé najít a nedokonavé hledat? Hledat můžu, ale najít nikdy, pokud jde konkrétně o smysl života, protože podle tebe neexistuje, není identifikovaný. Je to abstraktní pojem. Klíče jsou konkrétní pojem, tak je můžu i najít. když bude daná jasná definice spojení těchto slov (smysl života), tak už ho najít můžu? Možná jsou pojmy, které se nedají definovat, co třeba krása, harmonie, bezpečnost, nálada, dobro, zlo, láska atd.... tam je definice pro každého jiná; je to individuální záležitost; stejně, jako ten smysl života. Hrozně slovíčkaříš, jsi punťa na slova :D

MG34 » Áta22 Ano, tohle "hledat" se totiž nikdy nepromění v "najít".

S těmi definicemi je to krok vedle. U smyslu života není problém v definici. Problém je potvrzená identifikace něčeho, co té definici odpovídá.

"Slovíčkaření" je docela dost zneužívané slovo. Správně se má používat, když se bazíruje na nepodstatných detailech, které nezmění celkový význam. Ale hodně lidí ho bohužel používá i v případech, kdy drobný rozdíl ve slovech udělá zásadní rozdíl ve významu.

Áta22 » MG34 Za sebe bych to téma uzavřela zhruba takto: smysl života z biologického hlediska je přežít a předat geny; trošku zmutované, ale ne moc, aby se dokázaly přizpůsobit novým podmínkám. A to se děje náhodně; jako jedinci to vědomě neovlivníme, pokud si nebudeme hrát na pány vesmíru, zeměkoule a tvorstva v laboratořích, a o něco takového se pokoušet (jako se to dělo a děje) a spousta této snahy končí ve slepé uličce. Jde o princip náhody. Která mutace si zrovna sedne se změnou podmínek k životu, proto jich musí být mnoho. A že náš život je jen náhoda, s tím se smíří málokdo.
A co je dál? Po životě/před životem? Jestli to "někdo/něco" řídí? Nevím... Můžeme si fantazírovat, snít, číst moudré knihy, věřit, domýšlet se, meditovat, mít rozdílné zážitky, studovat a hledat. A pokud někdo tvrdí, že našel smysl života, tak mu ho vyvracet nebudu; přeji mu to. Je to taková opora k přežití, úleva a možná ten dotyčný ví víc, než já. Jen mi ho nesmí násilím vnucovat a tvrdit, že jeho smysl života je platný pro všechny, asi tak :)
Snažím se žít, abych přežila, neubližovala vědomě ostatním, ale ani sobě. Prostě za daných podmínek, ve kterých žiju prokličkovat, aby mě ten bič nesesekal na hromadu a občas vzdorovat, bránit si hranice a občas pomáhat ostatním; vše podle situace tady a teď. Jestřáb i holubice v jednom podle okolností. Mix altruismu a egoismu. Žádný životní bič navíc si vytvářet nepotřebuji. A vůbec netuším, jestli je to, co jsem napsala srozumitelné :D

MG34 » Áta22 "smysl života z biologického hlediska je přežít a předat geny"
ani tohle už neplatí pro "vyšší živočichy" jako jsme my - ujaly se u některých z nás takové biče, které nás ženou třeba ke slávě, ničení, atd. Můžou to být vedlejší vývojové větve, ale protože přežíváme skoro všichni, tak se ty větve drží a je jich víc než u ostatních "živočichů" a už se nedají bagatelizovat, populace je tím promořená.

"A co je dál? Po životě/před životem?"
i kdyby něco bylo, tak největší paradox je ten, že to nic neřeší - naše místní problémy se posouvají na jiný level, ale zůstávají prakticky stejné - zejména problém nemožnosti potvrzeného nalezení smyslu života

je až skoro komické, když si dost velká většina lidí myslí, že "tam" (pokud nějaké vůbec je) bude najednou hned všechno jasné a dostaneme všechno vysvětlené na stříbrném podnose a všechno bude v cajku To je asi největší omyl - skoro bych si i tipnul, že máme větší šanci se něco dozvědět tady než kdekoliv jinde. Nějaká neměnná statická entita si někde bude sedět mimo čas a prostor - v úplné tuposti.

"Snažím se žít, abych přežila, neubližovala vědomě"
tak to si můžeš docela solidně naběhnout - zjednodušeně řečeno (nebrat za slovo, protože podobných případů se dá vymyslet mraky): "ublížíš (vědomě) někomu tím, že ho klepneš přes prsty anebo tím, že ho neklepneš přes prsty a necháš krást a skončit na šikmé ploše?"

Áta22 » MG34 Neplatí pro vyšší živočichy, jako jsme mi? Myslím, že ano, dokonce i pro nižší živočichy. Není mezi námi až takový rozdíl, když to přeženu, tak i ten virus, blecha, nebo orangutan chtějí přežít a množit se dál. Píšeš, že přežívají různé větve, to ano, ale už mají menší reprodukční sílu. Např. : bič v podobě slávy, společenského statutu nutí investovat člověka mnoho energie a času (studium, kariéra, politika, založení a řízení firmy...) a už nezbývá čas na předávání genů, nebo až v pozdějším rizikovém věku a to znamená úbytek "domácího" obyvatelstva a nárůst přistěhovalých obyvatelů s vyšší reprodukční silou... To je zrovna asi hodně kontroverzní příklad, ale nic jiného mě teď nenapadlo.

Po smrti/před smrtí - trošku si to my lidé přibarvujeme a přikrášlujeme, podle toho, jak by se nám to líbilo, protože máme ze smrti strach a hlavně z toho, co kdyby nebylo už nic a tento život je jediné, co máme; vymezený čas a dál nic. Už jsem psala, že nevím, jak to je a pochybuji, že jsme schopni na to přijít. Jen spřádáme různé teorie pro nás příjemné, co by, jak by mohlo...

Jak naběhla? Tak když vidím zloděje krást sousedovi kolo, tak ho klepnu přes prsty; on ubližuje, on si začal s ubližováním; to je obrana :)

Áta22 » player Ta plevel je zajímavá. Jen jsem si tak zapřemýšlela, čím je plevel téhle planetě prospěšná v kontextu, čím jsou prospěšní Zemi lidé. Plevel má lepší skóre

MG34 » Áta22 "Neplatí pro vyšší živočichy, jako jsme my?"
vysvětlím - tys to napsala jakože tohle (množení, přežití) a nic jiného - ale protože JE tu nás "vyšších" navíc i "něco jiného", tvoje tvrzení neplatí - jde o rozdíl mezi nutnou a postačující podmínkou (aby bylo tvrzení pravdivé)

konstrukci s menší reprodukční silou máš postavenou blbě - snadno vysvětlím na hypotetickém protipříkladu - někdo se realizuje v umění (zpěvák) nebo ve sportu (hokejista) - kvůli té slávě. A je tak slavný, že projde mnoha vztahy a vyplodí spousty "levobočků" - vždy jde o kombinaci strategie a prostředí a to druhé prostě někdy nahrává mnoha strategiím, které by za normálních okolností byly neživotaschopné.

Když zloděj neokrádá tebe, tak to není "bránit si hranice" - tedy žádná sebeobrana - jak jsem psal, už si nabíháš..

Áta22 » MG34 "vysvětlím - tys to napsala jakože tohle (množení, přežití) a nic jiného " - nepsala jsem, že není nic jiného; napsala jsem "z biologického hlediska" a to je sakra rozdíl. Nic netvrdím, nepřikládám důkazy, jen vyjadřuji názor, který se může změnit.
A těm zpěvákům a hokejistům fandím; třeba se jim zadaří pozvednout populační křivku ČR (nebo Evropanům umělcům/sportovcům všeobecně) tak, aby se tady rodilo více dětí, než umíralo těch ostatních, co už si tuhle kapitolu "odžili".

Sousedovo kolo tam bylo záměrně. Původně jsem napsala moje kolo, ale pak jsem chtěla zjistit, jak zareaguješ na to sousedovo. Jestli se chytneš na evoluční biologii, teorii sobeckého genu, recipročního altruismus atp.... jaká je tvoje vazba se skupinou lidí, ve které žiješ. Tak se omlouvám, to byl test; o sebeobraně jsem nic nepsala... jen o obraně.

Mmch už jsem asi uběhla maratón, jak si podle tebe pořád nadbíhám a skoro se utopila, jak neustále ve všem plavu; takže lezu na svůj břeh, abych se neutopila a neuběhala se k smrti :)