Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Přehodnocení astrologie - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Přehodnocení astrologie
20.03.2020 - 21:18
Tralalala100
Přehodnocení astrologie
Poslední dobou o tom přemýšlím a tím se od astrologie víc a víc vzdaluji. A musím říct, že mi to jenom prospívá, cítím se uvnitř sebe sama volněji.
Asi jako mnoho lidí, byla jsem velmi upnutá na astrologii a teď s odstupem vidím, jaké bláznovství to bylo zarytě a slepě věřit v její pravdu a upínat se na ni.
Tak třeba:
Synastrie.... Sdílení synastrie s milovaným s otázkou: Je to pravá láska, opravdu mě miluje? Nepodvádí mě?
Myslím si, že lidé, co si jsou jistí svou láskou a druhého, nepotřebují hledat důkazy v ničem jiném. Tak tedy to asi ukazuje na malé sebevědomí. Touha najít to utvrzení ve věcech okolo.
Natální horoskop.... mám talent na umění, na sport?
Přeci pokud člověk má talent, tak už to o sobě ví, no ne? Proč to tak potřebuje slyšet od ostatních? Myslím si, opět, že pokud člověk talent opravdu má, ví to, nepotřebuje se ptát.
Tranzity... obávání se toho nejhoršího.
To mi bralo svobodu asi nejvíce. A zbytečné strachování.
Nechci tím říct, že astrologie uplně nemá, smysl, asi má, asi ukáže například jaký ten člověk plus mínus je..
Ale další věc. Od narození slýcháváme co jsme za znamení, čteme jací jsme, není tohle taková manipulace s myslí? Čím víc nám to říkají druzí- ty jsi lev, tak to jsi.... , ty jsi rak, tak to jsi..... A tím pádem se s tím víc a víc ztotožňujeme. A nebo třeba když jsme na své znamení hrdí a co nejvíc se s ním chceme ztotožnit a tak za každé situace si na to vzpomeneme a vytáhneme ze sebe tedy zmíněné charakteristiky, které přeci musíme mít.
Taky né vždy vše platí. Studovala jsem například krásu žen, obecně se říká Venuše na asc. Jsou ženy, co fakt krásné byly, ale taky ty, co ikdyž měly asc a i onu venuši ve vahách či býku, tak byly třeba i takto povrchně ne moc hezké. A potom nádherné ženy, co neměly ani jeden z těch aspektů. Takže to někdy prostě platí a někdy ne.
....
Jen mi přijde, že se člověk musí furt na něco upínat. A musí to mít vše potvrzené, protože neumí vzít život do vlastních rukou. Asi na to chybí sebevědomí, nevím. Je to ale víra jako jiná. Čím více v to věřím, tím více se to pro mě stává pravdou...
Astrologie mě ale vůbec neudělala šťastnou, spíše nešťasnou. Ale to kvůli mé nezdravé touze se k ní při veškerých situací v životě obrátit. Neschopna rozhodovat sama za sebe. Odsuzovat vztahy jen kvůli tomu, že to v té synastrii prostě tak nějak není, To, co by tam asi mělo být. Jenomže tím sem to vše akorát ničila... A bralo mi to v tom vztahu víc a víc sebevědomí...
A taky, hodně astrologů najednou ty věci vidí až potom, co se udály.. Najednou je to vše jasné, ale předtím ne.
Asi jako mnoho lidí, byla jsem velmi upnutá na astrologii a teď s odstupem vidím, jaké bláznovství to bylo zarytě a slepě věřit v její pravdu a upínat se na ni.
Tak třeba:
Synastrie.... Sdílení synastrie s milovaným s otázkou: Je to pravá láska, opravdu mě miluje? Nepodvádí mě?
Myslím si, že lidé, co si jsou jistí svou láskou a druhého, nepotřebují hledat důkazy v ničem jiném. Tak tedy to asi ukazuje na malé sebevědomí. Touha najít to utvrzení ve věcech okolo.
Natální horoskop.... mám talent na umění, na sport?
Přeci pokud člověk má talent, tak už to o sobě ví, no ne? Proč to tak potřebuje slyšet od ostatních? Myslím si, opět, že pokud člověk talent opravdu má, ví to, nepotřebuje se ptát.
Tranzity... obávání se toho nejhoršího.
To mi bralo svobodu asi nejvíce. A zbytečné strachování.
Nechci tím říct, že astrologie uplně nemá, smysl, asi má, asi ukáže například jaký ten člověk plus mínus je..
Ale další věc. Od narození slýcháváme co jsme za znamení, čteme jací jsme, není tohle taková manipulace s myslí? Čím víc nám to říkají druzí- ty jsi lev, tak to jsi.... , ty jsi rak, tak to jsi..... A tím pádem se s tím víc a víc ztotožňujeme. A nebo třeba když jsme na své znamení hrdí a co nejvíc se s ním chceme ztotožnit a tak za každé situace si na to vzpomeneme a vytáhneme ze sebe tedy zmíněné charakteristiky, které přeci musíme mít.
Taky né vždy vše platí. Studovala jsem například krásu žen, obecně se říká Venuše na asc. Jsou ženy, co fakt krásné byly, ale taky ty, co ikdyž měly asc a i onu venuši ve vahách či býku, tak byly třeba i takto povrchně ne moc hezké. A potom nádherné ženy, co neměly ani jeden z těch aspektů. Takže to někdy prostě platí a někdy ne.
....
Jen mi přijde, že se člověk musí furt na něco upínat. A musí to mít vše potvrzené, protože neumí vzít život do vlastních rukou. Asi na to chybí sebevědomí, nevím. Je to ale víra jako jiná. Čím více v to věřím, tím více se to pro mě stává pravdou...
Astrologie mě ale vůbec neudělala šťastnou, spíše nešťasnou. Ale to kvůli mé nezdravé touze se k ní při veškerých situací v životě obrátit. Neschopna rozhodovat sama za sebe. Odsuzovat vztahy jen kvůli tomu, že to v té synastrii prostě tak nějak není, To, co by tam asi mělo být. Jenomže tím sem to vše akorát ničila... A bralo mi to v tom vztahu víc a víc sebevědomí...
A taky, hodně astrologů najednou ty věci vidí až potom, co se udály.. Najednou je to vše jasné, ale předtím ne.
Příspěvky: Všechny | Magnuss
22.03.2020 - 06:55
| Filtr
Magnuss
Měl jsem něco podobného. V roce 2018 rozchod po čtyřleté známosti. Navštívil jsem 4 kartářky, každá z jiného koutu republiky. Všechny 4 řekly nachlup to stejné - březen 2019 se k sobě vrátíte. Je březen 2020 a nic.... Taky jsem se na to "upnul", čekal jsem.... A potom jsem prozřel
22.03.2020 - 08:56
| Filtr
Sosna zvlčelý
» Magnuss
Někdy mám pocit, že kartářky sice ovládají své řemeslo, ale také jsou někdy velmi empatické, takže se vcítí do toho, co člověk prostě chce slyšet. A v tu chvíli i výklad je tímto zabarven (u některých zcela jistě). Těžko říct, zda je to jen o empatii. Oni totiž lidé jsou k placení přístupnější, když slyší to, co chtějí slyšet. A přitom kdykoliv se odpovědi příliš nápadně začnou blížit tomu, co chceme slyšet, měli bychom být nejvíce ostražití a kritičtí.
Jenže z vlastní zkušenosti Ti řeknu, že říct plnou pravdu, tedy nejen to líbivé, ale i to nepříznivé, se prostě nelíbí. Přestože to tam vidíš a měl bys to sdělit, tak se dočkáš kritiky, zatímco u líbivých věcí Tě většina poplácá po ramenou.
Nevím, zda těm kartářkám je nutné mít to za zlé. Je to zdroj obživy a ony nedělají věci zas o tolik jinak, než ostatní. Podívej, jak se často lépe prodá šmejd s pozlátkem na povrchu, než poctivá práce. Možná prostě jdou jen s dobou a v podstatě se jen přizpůsobují poptávce, protože úplnou pravdu unese jen málokdo. A to i z těch, co tvrdí, že ji unesou. A jednou z těch pravd je i to, že zvládneme svoji budoucnost i bez těchto odpovědí, že je prostě nepotřebujeme vědět dopředu, protože ony dorazí až ve správný čas, kdy budou tak jasné, že o nich nebude pochyb.
Není umění najít odpovědi, ale ptát se. Když se ptáš správně, dostaneš odpovědi. Proto je důležité umět se ptát.
Otázka: Kdy se budu mít dobře?
Odpověď: Až zmoudříš.
Otázka: Kdy to bude?
Odpověď: Nikdy. Šanci na zmoudření jsi promrhal v okamžiku, když jsi se zeptal kdy namísto jak.
Jenže z vlastní zkušenosti Ti řeknu, že říct plnou pravdu, tedy nejen to líbivé, ale i to nepříznivé, se prostě nelíbí. Přestože to tam vidíš a měl bys to sdělit, tak se dočkáš kritiky, zatímco u líbivých věcí Tě většina poplácá po ramenou.
Nevím, zda těm kartářkám je nutné mít to za zlé. Je to zdroj obživy a ony nedělají věci zas o tolik jinak, než ostatní. Podívej, jak se často lépe prodá šmejd s pozlátkem na povrchu, než poctivá práce. Možná prostě jdou jen s dobou a v podstatě se jen přizpůsobují poptávce, protože úplnou pravdu unese jen málokdo. A to i z těch, co tvrdí, že ji unesou. A jednou z těch pravd je i to, že zvládneme svoji budoucnost i bez těchto odpovědí, že je prostě nepotřebujeme vědět dopředu, protože ony dorazí až ve správný čas, kdy budou tak jasné, že o nich nebude pochyb.
Není umění najít odpovědi, ale ptát se. Když se ptáš správně, dostaneš odpovědi. Proto je důležité umět se ptát.
Otázka: Kdy se budu mít dobře?
Odpověď: Až zmoudříš.
Otázka: Kdy to bude?
Odpověď: Nikdy. Šanci na zmoudření jsi promrhal v okamžiku, když jsi se zeptal kdy namísto jak.
22.03.2020 - 11:37
| Filtr
verka96
» Magnuss
Něco podobného se mi v minulosti taky stalo, kartářka velmi příjemná pani s mnoha doporucenimi a brala si jen to, co jí kdo dal, třeba i kafe nebo 100Kc. Mám kamarádku, která se tim nezivi, ale zabývá se tim. Vysvetlila mi, že pokud vyloučíme neprofesionalitu, tak ten výklad je takový, že v té chvíli nebo době je něco takto "nastavene" a záleží i na tom, jak se k této informaci postavíme. Tudíž i kdyby nám řekla kartářka v té chvili pravdu, tak to neznamená že to tak bude, ale že je to na dobré cestě, aby se tak stalo. A já jsem mela podobnou zkušenost, čekala jsem, věděla jsem od kterého člověka to mám čekat, setkali jsme se, ale ono nic, nestalo se. Bylo to tim ocekavanim. Naopak stali se ty věci, na které jsem nemyslela, hodila za hlavu a pak až se staly, tak jsem si uvědomila, že mi to říkala. A jinak čas jako takový nelze přesně předpovědět. Tedy vzala jsem si z toho závěrem to, že vše záleží jen nás, na našem postoji k věcem. Okolnosti si sami ovlivnime svym myšlením, stejně tak můžeme pomoci nějakému cloveku v něčem, ale pokud on sam nebude v hloubi sebe chtit, nepomůžemu mu...
© 2007-2024 Najdise.cz