Když blízký člověk trpí bludy - co dělat


28.07.2019 - 09:48
(Býk) Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Prairie, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Když blízký člověk trpí bludy - co dělat
Ahoj všem,

jdu si sem pro radu, protože situace už není moc dobrá.

Jde o to, že mamka začala trpět bludy. Už dřív měla občas problém rozlišovat mezi tím, co se stalo a mezi vlastním dojmem, ale bylo to jen občas. Teď se stalo to, že si vyloženě vymýšlí situace, které se nestaly a na základě nich chce jednat, varovat druhé atd. Má pocit, že se proti ní spikly kolegyně, jakýkoliv jejich posunek či gesto si vysvětluje negativně a tak, že souvisí s ní.
Dřív se setkala s šikanou na pracovišti a poslední roky měla náročné i v osobním životě, takže to přikládám velkému stresu a odborně neřešené depresi. K odborníkovi je objednaná, ale jde mi spíš o to, jak reagovat a jak hlavně zůstat relativně v pohodě, když ona chodí jako tělo bez duše a neustále v hlavě něco promítá.

Máte s tímto někdo zkušenosti?

Příspěvky: Všechny | Najdise.cz

Řazení:
28.07.2019 - 12:40 | Filtr
(Štír) tronco
Paranoia.
... Nedelejme si starosti o nas osud, vsak nas potka to, co ma a nemejme obavy ani o osudy nasich blizkych, vsak i jejich se naplni...
Odpornici... Nebudu komentovat dale cele farmaceutiky. Avsak v pripade skutecne deprese neni jine vychodisko, nez nasadit antidepresiva ( casto bych doporucil LSD ) a hlavne byt tomu cloveku stale nablizku. Nemusi se ani vykladat chytrosti. Clovek s depresi nema usi. Jen s nim byt. Neni vetsi pomoci. Sounalezitost je opomijena a tak dulezita lidska potreba. Mamka si ulita do sve fantazie. Nekdy se stane, ze v zivote potkame tolik zmrdu, ze mame problem duverovat i tem par dobrym lidem, ktere kolem sebe mame.... Aj... Mam vsak takovou zkusenost, ze ti dobri mivaji tez sami velke problemy. System nas vede smerem ja, ja, ja, jenom ja a to je princip "sounalezitosti" se spolecnosti a proto jsme nuceni zapominat na to, ze jsme tu jeden pro druheho. Neda se poradit univerzalni radou, protoze kazdy to mame jinak, zijeme v jinych podminkach atd. Dobry psycholog tez neporadi, ale bude dobre orientovat. Lidske psyche se nezmenilo od pocatku lidstva. To jen podminky k ziti/preziti. Dalsi varianta je psychiatr, ktery nasadi chemii na kvetak, potrebuje udelat z " neprizpusobiveho" vygumovanou zeleninu, ktera neni lidem na obtiz. Tez varianta reseni. Pricina problemu je vetsinou tak jednoducha, ze ji nevidime pres vsechny nami vykonstruovanymi slozitostmi....
28.07.2019 - 13:55 | Filtr
(Panna) Wiké
Tak šikana je nápor, není to, jak když stojíš protivníkovi tváří v tvář.
Tká se pozvolna, skupina se domluví, přijme za pravidlo něco, utvoří si nepřítele,posilují se.
Je to náraz, takže postižený by rád odešel a třeba rok hleděl na moře, aby se spravil a mohl jít zas zpátky k lidem, ale musí dál pracovat a "dělat vztahy" i když se v něm něco prolomilo.
Není to jako skončená láska a další si pořídíš třeba až za 2 roky, až se ti bude chtít.
Někdo může na šikanu i umřít, někdo končí v blázinci, někdo pak má tykadla, která větří všechno, protože už nechce nikdy nic takového zažít. Nikdo nechce, aby se na něm nějaká skupina ukájela, tak větří.
Psycholog řekne výborně - co děláte ted jinak - ale strach vypínačem nevypne.
Na něj pomůže síť přátel a třeba děti, které maminku uvidí pořád stejně.
S Troncem taky souhlasím.
28.07.2019 - 15:16 | Filtr
(Střelec) Moneta
Ahoj. Taky souhlasím s ostatními. Důležité je s člověkem "být" a to jak fyzicky, tak i emocionálně. Asi nejhorší pro člověka v depresi je, když nenajde pochopení u nejbližších lidí. Lidi kolem mají tendenci problémy bagatelizovat a tím v nemocném vzbuzovat ještě větší pocit viny a beznaděje. Třeba příklad, když se ti mamča svěří s tím, že ji trápí chování kolegy vůči ní a ty ji odpovíš " Mami, to si nemůžeš tak brát". Tak to v ní vzbudí pocit, že něco dělá špatně, objeví se pocit viny, prohloubí deprese a sníží ochota se svěřovat...Důležité je druhého vyslechnout a vyjádřit podporu. Používat věty jako "Já ti rozumím", "Vím, že to pro tebe musí být těžké", "Spolu to zvládneme". Takže empatie, sounáležitost a podpora (jak píší ostatní). No a taky určitě nezapomínej na sebe. Bylo by dobré, kdyby si i ty měla někoho, komu se můžeš svěřit a opřít se o něj, protože tato situace pro tebe musí být těžká! Držím palec ať vám všechno dobře dopadne! :1:
:27: :17:
28.07.2019 - 16:33 | Filtr
(Rak) aktigram
Skús sa s ňou porozprávať bez toho aby si jej do toho skakala a tvrdila že je to blud, vypočuj si čo sa v nej deje, skús ju vypočuť. Potrebuje niekoho komu môže povedať čo vidí a citi a podľa toho sa rozhoduj. Odborníka potrebuje ale ako to poznám tak hned je to na psychosomatika a tie jej viac uškodia ako pomôžu, nemusí ísť o nič ťažké len jej fázu vnímania - prenos duchovna s fyzičným, ale tiež to môže byť aj naozaj choroba. No čo potrebuje je aby to niekomu mohla povedať.
28.07.2019 - 16:34 | Filtr
(Býk) Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Prairie, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Všem moc děkuju za rady :17:
28.07.2019 - 16:38 | Filtr
(Býk) Najdise.cz » aktigram
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Prairie, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ano, to dělám - poslouchám, co říká, vlastně pořád opakuje to samé, včera mi říkala celý ten příběh, jak vše začalo, co se stalo, co udělala a pořád dokola. Ptala jsem se jí na pár věcí a zaznamenala jsem zásadní trhliny v to příběhu, některé věci si postupně přimyslí a tvrdí, že si na ně vzpomněla (tj. nerozlišuje na co si vzpomene a co si vymyslí).

Co mi dělá starosti je to, že napůl to není ona - špatně z toho spí, pořád na to myslí, málo jí, většinu dne prosedí a neustále se jí to promítá v hlavě. Říkala mi, že už má i nějaké tlaky v hlavě (fyzicky cítí tlak), což ještě nedávno neměla.

Může být řešení i to, že se vyhne stresoru, tj. pracovišti?
28.07.2019 - 18:16 | Filtr
(Rak) aktigram » Prairie
Ak chceš napíš mi čo hovorí a o čom to je, odpoviem ti správou.
29.07.2019 - 07:36 | Filtr
(Štír) Nabi*
Zkušenost mám.
Jedná se o mou sestru. Bohužel, když to u ní propuklo, tak jí bylo 15 a mě 16. Tudíž před 20 lety. Jak to řešit a VYŘEŠIT, to ti neporadím, ale můžu říct, co tehdy pomohlo mě (i když vím, že ty chceš hlavně pomoct jí). Jde o to, že je třeba se od něčeho odpíchnout, vědět aspoň trochu CO jí je. Určitě jsem pro dobrého psychologa, jak pro ní, tak pro tebe. Pro ní ze zjevného důvodu a pro tebe právě z toho důvodu, aby ti mohl někdo, kdo má zkušnost, poradit. Já jsem tehdy byla jak u psycholožky, tak u psychiatra (ten léčil mojí sestru). Prostě jsem se domluvila, že si chci o tom popovídat (O žádné léčení mě samotné se nejednalo, prostě jsem tomu chtěla porozumět a vždycky to bylo pro mě hodně přínosné).
Nejhorší bylo (a u tebe možná taky) to, že jsem abslotuně něvěděla, JAK jí pomoct. A ani jsem reálně nemohla. (Byla jsem nezletilá a můj táta se k tomu dlouho stavěl stylem nevidím, neslyším) Proto je nejdůležitější, abys byla v pohodě ty a aby tě případně mamka nestáhla sebou, protože z dlouhodobého hlediska jsou tyhle situace na nervové zhroucení. Hlavně v tom nezůstávej sama. Vždycky je dobré probrat to s někým zkušeným. (Ať už jakkoliv nejsem přílišný příznivec psychiatrie, tak jak je vedená v dnešní době. Jsem spíše pro dobrého psychologa). Umět řešit a reagovat na tyhle situace je podle mě stěžejní, takže ještě jednou řeknu, nezůstávej v tom sama. Najdise je fajn, ale v tomhleto případě to chce trochu více než laický pohled na věc.
Kdyby sis chtěla popovídat, klidně napiš. A jinak přeju hodně síly, ať se situace vyřeší co nejrychleji :79:


Aktuální postavení planet
Aktuální
postavení planet
ukázat planety »
Lunární kalendář 2024
Lunární kalendář
Luna ve Lev Lvu
ukázat kalendář »