Když blízký člověk trpí bludy - co dělat - Diskuze a zkušenosti

tronco Paranoia.
... Nedelejme si starosti o nas osud, vsak nas potka to, co ma a nemejme obavy ani o osudy nasich blizkych, vsak i jejich se naplni...
Odpornici... Nebudu komentovat dale cele farmaceutiky. Avsak v pripade skutecne deprese neni jine vychodisko, nez nasadit antidepresiva ( casto bych doporucil LSD ) a hlavne byt tomu cloveku stale nablizku. Nemusi se ani vykladat chytrosti. Clovek s depresi nema usi. Jen s nim byt. Neni vetsi pomoci. Sounalezitost je opomijena a tak dulezita lidska potreba. Mamka si ulita do sve fantazie. Nekdy se stane, ze v zivote potkame tolik zmrdu, ze mame problem duverovat i tem par dobrym lidem, ktere kolem sebe mame.... Aj... Mam vsak takovou zkusenost, ze ti dobri mivaji tez sami velke problemy. System nas vede smerem ja, ja, ja, jenom ja a to je princip "sounalezitosti" se spolecnosti a proto jsme nuceni zapominat na to, ze jsme tu jeden pro druheho. Neda se poradit univerzalni radou, protoze kazdy to mame jinak, zijeme v jinych podminkach atd. Dobry psycholog tez neporadi, ale bude dobre orientovat. Lidske psyche se nezmenilo od pocatku lidstva. To jen podminky k ziti/preziti. Dalsi varianta je psychiatr, ktery nasadi chemii na kvetak, potrebuje udelat z " neprizpusobiveho" vygumovanou zeleninu, ktera neni lidem na obtiz. Tez varianta reseni. Pricina problemu je vetsinou tak jednoducha, ze ji nevidime pres vsechny nami vykonstruovanymi slozitostmi....

Wiké Tak šikana je nápor, není to, jak když stojíš protivníkovi tváří v tvář.
Tká se pozvolna, skupina se domluví, přijme za pravidlo něco, utvoří si nepřítele,posilují se.
Je to náraz, takže postižený by rád odešel a třeba rok hleděl na moře, aby se spravil a mohl jít zas zpátky k lidem, ale musí dál pracovat a "dělat vztahy" i když se v něm něco prolomilo.
Není to jako skončená láska a další si pořídíš třeba až za 2 roky, až se ti bude chtít.
Někdo může na šikanu i umřít, někdo končí v blázinci, někdo pak má tykadla, která větří všechno, protože už nechce nikdy nic takového zažít. Nikdo nechce, aby se na něm nějaká skupina ukájela, tak větří.
Psycholog řekne výborně - co děláte ted jinak - ale strach vypínačem nevypne.
Na něj pomůže síť přátel a třeba děti, které maminku uvidí pořád stejně.
S Troncem taky souhlasím.

Moneta Ahoj. Taky souhlasím s ostatními. Důležité je s člověkem "být" a to jak fyzicky, tak i emocionálně. Asi nejhorší pro člověka v depresi je, když nenajde pochopení u nejbližších lidí. Lidi kolem mají tendenci problémy bagatelizovat a tím v nemocném vzbuzovat ještě větší pocit viny a beznaděje. Třeba příklad, když se ti mamča svěří s tím, že ji trápí chování kolegy vůči ní a ty ji odpovíš " Mami, to si nemůžeš tak brát". Tak to v ní vzbudí pocit, že něco dělá špatně, objeví se pocit viny, prohloubí deprese a sníží ochota se svěřovat...Důležité je druhého vyslechnout a vyjádřit podporu. Používat věty jako "Já ti rozumím", "Vím, že to pro tebe musí být těžké", "Spolu to zvládneme". Takže empatie, sounáležitost a podpora (jak píší ostatní). No a taky určitě nezapomínej na sebe. Bylo by dobré, kdyby si i ty měla někoho, komu se můžeš svěřit a opřít se o něj, protože tato situace pro tebe musí být těžká! Držím palec ať vám všechno dobře dopadne!

aktigram Skús sa s ňou porozprávať bez toho aby si jej do toho skakala a tvrdila že je to blud, vypočuj si čo sa v nej deje, skús ju vypočuť. Potrebuje niekoho komu môže povedať čo vidí a citi a podľa toho sa rozhoduj. Odborníka potrebuje ale ako to poznám tak hned je to na psychosomatika a tie jej viac uškodia ako pomôžu, nemusí ísť o nič ťažké len jej fázu vnímania - prenos duchovna s fyzičným, ale tiež to môže byť aj naozaj choroba. No čo potrebuje je aby to niekomu mohla povedať.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Prairie, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Všem moc děkuju za rady

Najdise.cz » aktigram Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Prairie, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ano, to dělám - poslouchám, co říká, vlastně pořád opakuje to samé, včera mi říkala celý ten příběh, jak vše začalo, co se stalo, co udělala a pořád dokola. Ptala jsem se jí na pár věcí a zaznamenala jsem zásadní trhliny v to příběhu, některé věci si postupně přimyslí a tvrdí, že si na ně vzpomněla (tj. nerozlišuje na co si vzpomene a co si vymyslí).

Co mi dělá starosti je to, že napůl to není ona - špatně z toho spí, pořád na to myslí, málo jí, většinu dne prosedí a neustále se jí to promítá v hlavě. Říkala mi, že už má i nějaké tlaky v hlavě (fyzicky cítí tlak), což ještě nedávno neměla.

Může být řešení i to, že se vyhne stresoru, tj. pracovišti?

aktigram » Prairie Ak chceš napíš mi čo hovorí a o čom to je, odpoviem ti správou.

Nabi* Zkušenost mám.
Jedná se o mou sestru. Bohužel, když to u ní propuklo, tak jí bylo 15 a mě 16. Tudíž před 20 lety. Jak to řešit a VYŘEŠIT, to ti neporadím, ale můžu říct, co tehdy pomohlo mě (i když vím, že ty chceš hlavně pomoct jí). Jde o to, že je třeba se od něčeho odpíchnout, vědět aspoň trochu CO jí je. Určitě jsem pro dobrého psychologa, jak pro ní, tak pro tebe. Pro ní ze zjevného důvodu a pro tebe právě z toho důvodu, aby ti mohl někdo, kdo má zkušnost, poradit. Já jsem tehdy byla jak u psycholožky, tak u psychiatra (ten léčil mojí sestru). Prostě jsem se domluvila, že si chci o tom popovídat (O žádné léčení mě samotné se nejednalo, prostě jsem tomu chtěla porozumět a vždycky to bylo pro mě hodně přínosné).
Nejhorší bylo (a u tebe možná taky) to, že jsem abslotuně něvěděla, JAK jí pomoct. A ani jsem reálně nemohla. (Byla jsem nezletilá a můj táta se k tomu dlouho stavěl stylem nevidím, neslyším) Proto je nejdůležitější, abys byla v pohodě ty a aby tě případně mamka nestáhla sebou, protože z dlouhodobého hlediska jsou tyhle situace na nervové zhroucení. Hlavně v tom nezůstávej sama. Vždycky je dobré probrat to s někým zkušeným. (Ať už jakkoliv nejsem přílišný příznivec psychiatrie, tak jak je vedená v dnešní době. Jsem spíše pro dobrého psychologa). Umět řešit a reagovat na tyhle situace je podle mě stěžejní, takže ještě jednou řeknu, nezůstávej v tom sama. Najdise je fajn, ale v tomhleto případě to chce trochu více než laický pohled na věc.
Kdyby sis chtěla popovídat, klidně napiš. A jinak přeju hodně síly, ať se situace vyřeší co nejrychleji