Otázka, která se možná někoho z vás bude velice dotýkat. Jak byste se rozhodli v případě, že budete vědět už dopředu o tom, že vaše dítě bude zdravotně postižené(mentálně nebo fyzicky)? ..Popřípadě bude velmi vysoká pravděpodobnost, že nebude úplně v pořádku a vy se o něj budete muset starat třeba až do smrti, má mizivou šanci na normální život bez pomoci. Další pokus na dítě už nemáte, takže vzít nebo nechat?
petrasauerova
Já v téhle situaci byla před 16 roky. Ve 4. měsíci těhotenství mi dělali testy. Doktor mi řekl, ať ani nevybírám jméno, že na potrat je pozdě. Dítě, že buď nepřežije porod nebo bude hodně postižené. Mluvil o vyvolání předčasného porodu. Ani nevím, když mi to říkal, byla jsem jak v mlze, šok, skoro jsem nevnímala. O dítě jsem se snažila asi 7 let a nešlo to. Doktor mě poslal ještě na vyšetření do Hradce Králové. Se mi zhroutil svět. Na vyšetření v Hradci jsem čekala 3 týdny. Když jsem tam jela, tak jsem byla smířená s tím, že když to bude blbé, tak to při zpáteční cestě napálím do stromu. Hrůza. No a výsledek? v Hradci mě doktor vyšetřoval dobu trojrozměrným ultrazvukem. Vůbec nemluvil. Jsem se rozklepala a říkala mu, ať něco řekne nebo že dostanu infarkt. On říkal, že když mlčí, tak to znamená, že hledá a nemůže nic najít. Prý žádné postižení nevidí a podle toho, co je napsané v papírech, že by to viděl hned. Nakonec se zjistilo, že se ve Svitavách spletli a že nejsem první případ. Nakonec jsem měla štěstí. Teď mám zdravého puberťáka. Znovu se mi "hroutí" svět, a to z puberty a jeho školního prospěchu. Tenkrát bych si dítě vzít nenechala, byla jsem tak vynervovaná, že bych to s tím děckem skončila taky. No ale dneska, kdybych byla v té samé situaci, tak bych pravděpodobně řešila potrat.