Jak žít bez kafe?Jak ho nahradit?čím se nabudit či probudit? - Diskuze a zkušenosti

dan162 Piju Rooibos (ráno i do termosky, tedy když ji nezapomenu doma jako dnes), použitelná je Melta, nedávno jsme tu o ní diskutovali. A pravdu má Háňa - soustředíš se na projevy, neřešíš příčiny.

dan162 » Arezet Nechtěl bych jako Rak být ve vztahu, ve kterém bych nemohl s partnerkou otevřeně o všem mluvit. Hlavně by mi vadilo nemít možnost mluvit o svých pocitech dřív, než ve mne tak uzrajou, že se s nimi už pak nedá nic dělat.

Loreena Mckennitt » dan162 mam to rovnako

Arezet » dan162 Jo tak já Háně věřím, ale co když jso umi příčiny skryty? já opravdu přesně nevím co mi dělá špatně,jen vím že už je to opravdu zlý, nic víc mě nepoloží jkao zažívaní, to je moje achilova pata.

Rooibos mám ráda v podobě ještě namíchaný,ale nikdy mě nenapadl jako nakopávač

dan162 » Arezet Zkusíš, a buď přijmeš nebo zavrhneš.

V době, kdy jsem měl silný stres, ne jen shon nebo makačku, tak jsem chtěl strašně vědět, jak z toho stresu ven, zkoušel jsem leccos. Jenže dnes vím, že stres byl jen vnější projev (tehdy mne to nenapadlo) a všechna opatření z tehdejší doby se nutně musela minout účinkem. Až když podle mne najdeš proč máš žaludeční problémy, najdeš chvíle po čem se ti to děje, jaké věty/myšlenky/přesvědčení to dělají, tak bude vyřešeno.

Co třeba tohle, to vypadá na takovou větu, která umí člověka i zabít: "protože tělu řeknu tohle ti dělá dobře, tak ti to chutná a zvyknu si na chuť, která třeba ze začátku nic moc." - tady je jeden velký problém. Je možné, že tělo ti říká, že když budeš mu cpát to, co tělu vadí, tak toho už moc nesnese, signalizuje ti to nevolností. Bude sice i nadále dělat, co mu poručíš, ale má to své důsledky. Fakt potřebuješ nakopávač ?

"s každým MUSÍM nebo NEMŮŽU se zažívání zhoršuje." máš hodně takových musím a nemůžu ?

Arezet » dan162 No Dane, hodně málo mám musím, já se do ničeho nedám donutit.Spíš je víc věci ,které nemůžu, které bu´d jsou protože nejsou podmínky a nebo t ozáleží na jiné osobě, třeba miluji jednoho muže,ale on o vztah nestojí má své důvody,proč chce žít sám fajn beru to,ale nikdy jsme to nepřijala.Je to jeho rozhodnutí,respektuji ho,ale cítím že můj život příjde o jednu důležitou věc a to je bezpodmínečná láska.. můžu jen občas nakouknout do jeho života,ale nic víc.
Práce je dalším bodem, chci být prospěšn áa tvořit, naštěstí má mto jako koníček, ale profesně s i otom můžu zatím nechat zdát.

Pak partnerství,které je asi už jen ze zvyku ,po 3 letech, po několika rozchodech, cítím že se nemůžu s ním usadit ,že to není ten pravý, momentálně se snažím se dokopat k rozchodu,abych ho nezdržovala na jeho cestě..a i sam asebe, vážim si ho,ale naše cestou jsou tak odlišné... bolí to že h oztratím,bolí i to že jsem s ním a trápim se..