Báseň do pranice - Diskuze a zkušenosti

ave PODZIM
Se srdcem malátným,
sama v parku sedí.
V koruně stromu vrána zavzlyká.
Z blízkého divadla doznívají písně.
Přitáhne oděv,snad chlad ji proniká.

Poslouchá často známé melodie.
Rusalku,Bohému-stále stejný žal.
Světlo se ztrácí,kolem houstnou stíny.
Nebojí se jich,chce vybavit si tvář.
Toho, co osudem ji poutá.
Toho ,co zbyl jí po něm pláč.

Přichází se snem,
jak dřív jen pro ni hraje.
Lehoučkým vánkem pohladí ji vlas.
A ona,pod doteky jeho taje.
Zas je s ním sama,
kolem je lásky zář.

---------------------

Když potom ráno podzimní ji budí.
K nohám jí padá javorový list...
Ví jistě ,že v životě tomto
knihu osudu nebudou spolu číst..

alassea » ave

alassea » ave Ten z javora list cinkne ticho na zem
a znovu pripomenie krásy jesene
tej jesene,čo predzvesťou je smrti istej
čo v sebe ako pečať nesieme

Už všade okolo to ticho cinká
a ďaľšie listy k zemi padajú
tie tóny známe z divadelných múrov
ju k sebe do života lákajú

Jej duša ešte trochu smutní,v srdci šero
uši už nechce skrývať dlaňami
a úsmev tichý vkradne sa jej do líc
posledný list dopadol
pristál jej na dlani

ave » alassea V podzimním lístku,
který v dlani drží.
Nalézá štěstí,
nalézá zas klid.
Vždyť v jeho barvách poselství se skrývá.
Že ten kdo miluje,nechá odejít.

ave » alassea