Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Kompromisy - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Kompromisy
26.08.2017 - 16:13
vuvuzelka
Kompromisy
Moji milí
Co si myslíte o kompromisech ve vztazích?
Co si myslíte o kompromisech ve vztazích?
Příspěvky: Všechny | dan162
26.08.2017 - 16:41
| Filtr
dan162
To by chtělo příklad, to je moc obecné. Co si myslím:
1) kompromis je například dočasně použitelná metoda, jak spolužít s někým, kdo je v nějaké oblasti zabedněný, má strachy / nevyřešené staré příhody, které ovlivňují až znemožňují schopnost být sám sebou.
2) Někdy ženy vztah předržují, kdy "kompromisy" jsou jen na jejich úkor.
3) podle Deidy bych pojem kompromisů silněji přiřadil do vztahu 50/50, kde dva nezávislí nebo možná nepropojení lidé hledají společnou řeč. Každý ze svého ustoupí, aby dostal co nejvíc je možné. Ve vztahu, kde partneři sdílí sebe, tam kompromisy neexistují, alespoň si to myslím, protože každý je sám sebou a nepociťuje své jednání jako kompromis, tj. jako dobrovolný nebo vynucený ústupek.
4) kompromis není řešení partnerského problému, spíš bych ho viděl jako pokus o odložení partnerského boje. Neříkám, že boj je špatně, ani že kompromis je špatně - voda má sklon ke kompromisům a oheň k boji.
Myslela jsi něco z toho ?
1) kompromis je například dočasně použitelná metoda, jak spolužít s někým, kdo je v nějaké oblasti zabedněný, má strachy / nevyřešené staré příhody, které ovlivňují až znemožňují schopnost být sám sebou.
2) Někdy ženy vztah předržují, kdy "kompromisy" jsou jen na jejich úkor.
3) podle Deidy bych pojem kompromisů silněji přiřadil do vztahu 50/50, kde dva nezávislí nebo možná nepropojení lidé hledají společnou řeč. Každý ze svého ustoupí, aby dostal co nejvíc je možné. Ve vztahu, kde partneři sdílí sebe, tam kompromisy neexistují, alespoň si to myslím, protože každý je sám sebou a nepociťuje své jednání jako kompromis, tj. jako dobrovolný nebo vynucený ústupek.
4) kompromis není řešení partnerského problému, spíš bych ho viděl jako pokus o odložení partnerského boje. Neříkám, že boj je špatně, ani že kompromis je špatně - voda má sklon ke kompromisům a oheň k boji.
Myslela jsi něco z toho ?
26.08.2017 - 17:19
| Filtr
dan162
» koczka.zlobywa
Pak je otázka, jak dlouho, aby to nemělo jednotku 1Ft (jeden furt) Když jsem na straně toho tupce, tak uvítám takový citlivý přístup k mým nedokonalostem, ale nic moc mne nenutí ten problém si odstranit. Když si představím, že jsem na straně kompromisující strany, tak by mne to po čase asi zavřelo.
26.08.2017 - 18:01
| Filtr
dan162
» :):):)
Myslím si aktuálně, že problém je axiom o vlastní neomylnosti, přetrvávající problém s rodiči (třeba nedostatek lásky v dětství) plus zavřenost (z nesprávně řešených životních karambolů).
Bylo by hezké umět komukoliv vysvětlit, kde dělá chybu, tak aby to pochopil, co ? Neumím to ani u sebe, tápu také, i když se posunuji, netrčím.
Bylo by hezké umět komukoliv vysvětlit, kde dělá chybu, tak aby to pochopil, co ? Neumím to ani u sebe, tápu také, i když se posunuji, netrčím.
26.08.2017 - 18:31
| Filtr
Najdise.cz
» dan162
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele :):):), který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Tady už je to ne o kompromisu, ale o chování jednotlivce, převzatých vzorců a třeba traumatech minulosti.
Jinak k té otázce, uvítám, když mně někdo řekne svůj postřeh, co dělám blbě, kdysi jsem se třeba urážela..., a tak už jsem dost dlouho neurážlivá a když se mi něco nezdá, už nemlčím, ale oponuji
=====
Tady už je to ne o kompromisu, ale o chování jednotlivce, převzatých vzorců a třeba traumatech minulosti.
Jinak k té otázce, uvítám, když mně někdo řekne svůj postřeh, co dělám blbě, kdysi jsem se třeba urážela..., a tak už jsem dost dlouho neurážlivá a když se mi něco nezdá, už nemlčím, ale oponuji
26.08.2017 - 18:53
| Filtr
dan162
» :):):)
Oponuji Mno to mne pobavilo, ta tvá chuť oponovat. Abys rozuměla, jedním z mých problémů je silné ego, to taky pořád oponuje, cpe se do záležitostí srdce kam nemá, chce vše kontrolovat, cpe druhým svá moudra, posuzuje místo prožívá, myslí na minulost a hodnotí negativně. No řekněme, že se lehce zjemnilo, jsem to přeci jen já a ne nějaké ego, nehodnotím ho nyní tak negativně, už nechci mít tolik pravdu a dokonalost, tolik netrčím v minulosti, nechci ani tak uznání, ale příčina je kdesi v emocích, nějaký emoční karambol, sám nevím ještě který.
26.08.2017 - 21:17
| Filtr
dan162
vuvuzelko, cos otázkou myslela ? Nezaplevelili jsme ti diskuzi jinam, než jsi chtěla ?
26.08.2017 - 22:49
| Filtr
vuvuzelka
» dan162
Néééé, já asi přesně potřebovala, abyste takovou diskuzi rozjeli
Mě prostě jen zajímalo, jak ho vnímáte... protože mně třeba přijde, že kompromisy přinášejí do vztahu tu nespokojenost jednoho nebo druhého, nebo spíš obou. A v tom dlouhodobém horizontu vztah, kde je mnoho kompromisů, ústupků, musí jít zákonitě do háje, protože prostě když jsem nespokojenej, frustrovanej, tak nemůžu bejt ani šťastnej...
Mě prostě jen zajímalo, jak ho vnímáte... protože mně třeba přijde, že kompromisy přinášejí do vztahu tu nespokojenost jednoho nebo druhého, nebo spíš obou. A v tom dlouhodobém horizontu vztah, kde je mnoho kompromisů, ústupků, musí jít zákonitě do háje, protože prostě když jsem nespokojenej, frustrovanej, tak nemůžu bejt ani šťastnej...
27.08.2017 - 01:21
| Filtr
dan162
» vuvuzelka
Jsem rád, že jsi něco napsala, potěšilo. Měl jsem obavu, že jsme téma ohnuli jinam.
Kompromis je smírné řešení střetu, který nekončí závislostí nebo vítězstvím jedné strany. Je to pokus o win-win přístup. Také to je báječná příležitost zjistit, proč je jediným použitým řešením střetu, zda by nešlo použít něco jiného, co vlastně komu brání, aby použil jiné řešení než je kompromis ? Jasně mohou i ve schématu 50/50 se poprat, hodit si korunou, zvolit střídačku, najít náhradu...Jiným řešením ale myslím přijetí původně nepřijatelného.
Chce to konkrétně, teoretizování mi nějak vadí, vymyslím něco. Třeba jde o nedělní odpoledne, ona chce na procházku a on na fotbal, a nechtějí přijmout ani jeden to, co chce ten druhý. Kompromis který nikoho nenadchne by mohl být "jdeme teda pěšky na druhý poločas fotbalu". Lze si určitě vybrat, jak takový kompromis budu hodnotit, když už ani ten neumím přijmout jako uspokojivý - vybírám si totiž, zda je to spíš poloviční zmar nebo poloviční uspokojení a tato hodnocení se sčítají. Takže se můžu oblafnout, že je vše happy nebo ničit že vše je trága, i když oboje není pravda. Kompromisy nepřinášejí šťastný vztah, ale žitelný, funkční, snesitelný, povětšinou "s benefity".
Nejlepší ale je, když oba vnímají, že jsou v pasti neměnného schématu "já pán ty pán, 50/50", že i když vcelku dosáhnou na to co chtějí, tak že i tak jim něco chybí. Kdyby to totiž tak oba vnímali, tak mohou poušť společně opustit. Vedou k tomu otázky: budu se jako chlap na původně nechtěné procházce plné plkání o nesmyslech nutně cítit zle a je ten fotbal opravdu tak důležitý a atraktivní ? Co s partnerkou taková procházka uvnitř dělá a proč ji tak moc potřebuje ? A na druhé straně u partnerky je fotbal fakt taková ztráta času a nesmysl, že ho nelze přijmout ? Jinak to dopadne výrokem: určitě, běž si kam potřebuješ (=na ten svůj xxx fotbal a já mezitím půjdu s Pištou Hufnáglem na procházku :-))
Kompromis je smírné řešení střetu, který nekončí závislostí nebo vítězstvím jedné strany. Je to pokus o win-win přístup. Také to je báječná příležitost zjistit, proč je jediným použitým řešením střetu, zda by nešlo použít něco jiného, co vlastně komu brání, aby použil jiné řešení než je kompromis ? Jasně mohou i ve schématu 50/50 se poprat, hodit si korunou, zvolit střídačku, najít náhradu...Jiným řešením ale myslím přijetí původně nepřijatelného.
Chce to konkrétně, teoretizování mi nějak vadí, vymyslím něco. Třeba jde o nedělní odpoledne, ona chce na procházku a on na fotbal, a nechtějí přijmout ani jeden to, co chce ten druhý. Kompromis který nikoho nenadchne by mohl být "jdeme teda pěšky na druhý poločas fotbalu". Lze si určitě vybrat, jak takový kompromis budu hodnotit, když už ani ten neumím přijmout jako uspokojivý - vybírám si totiž, zda je to spíš poloviční zmar nebo poloviční uspokojení a tato hodnocení se sčítají. Takže se můžu oblafnout, že je vše happy nebo ničit že vše je trága, i když oboje není pravda. Kompromisy nepřinášejí šťastný vztah, ale žitelný, funkční, snesitelný, povětšinou "s benefity".
Nejlepší ale je, když oba vnímají, že jsou v pasti neměnného schématu "já pán ty pán, 50/50", že i když vcelku dosáhnou na to co chtějí, tak že i tak jim něco chybí. Kdyby to totiž tak oba vnímali, tak mohou poušť společně opustit. Vedou k tomu otázky: budu se jako chlap na původně nechtěné procházce plné plkání o nesmyslech nutně cítit zle a je ten fotbal opravdu tak důležitý a atraktivní ? Co s partnerkou taková procházka uvnitř dělá a proč ji tak moc potřebuje ? A na druhé straně u partnerky je fotbal fakt taková ztráta času a nesmysl, že ho nelze přijmout ? Jinak to dopadne výrokem: určitě, běž si kam potřebuješ (=na ten svůj xxx fotbal a já mezitím půjdu s Pištou Hufnáglem na procházku :-))
27.08.2017 - 08:08
| Filtr
vuvuzelka
» dan162
Když už jsi dal ten konkrétní příklad s fotbalem a s procházkou...
A co varianta, že prostě žena půjde na procházku a muž se bude dívat na fotbal? A ani jeden nebudou mít pocit, že je to tak špatně?
A pak si prostě doma skočej do náruče a vše je zalité sluncem
A co varianta, že prostě žena půjde na procházku a muž se bude dívat na fotbal? A ani jeden nebudou mít pocit, že je to tak špatně?
A pak si prostě doma skočej do náruče a vše je zalité sluncem
27.08.2017 - 09:38
| Filtr
dan162
» vuvuzelka
Ano, trochu mi příklad kulhá a je to moc jednoduché. Taky samozřejmě koníčky a záliby mít čistě své je výborné. Tak to pozměním, že jde o chronickou situaci, že tak to mají v ostatních situacích zcela stejně, jsou oddělení, nepropojení, jedno zda se jedná o letní dovolenou nebo o nákup pohovky.
27.08.2017 - 09:43
| Filtr
dan162
» vuvuzelka
Ještě objevit proč ta přinasranost vzniká, to není kompromisem, ale nenaplněním něčeho v tobě, nějaké potřeby, možná těsné blízkosti, hlubokého propojení, rozdíl mezi představou / potřebou a realitou.
Jo to jsem taky slyšel, že to je chiméra - to že nikam nedojdeš je postoj mluvčího, jeho strach, že by nikam nedošel, nic o realitě.
Asi myslíme tottéž, fajn
Jo to jsem taky slyšel, že to je chiméra - to že nikam nedojdeš je postoj mluvčího, jeho strach, že by nikam nedošel, nic o realitě.
Asi myslíme tottéž, fajn
27.08.2017 - 10:50
| Filtr
dan162
» Klaret
Myslím, že úplně každý chce nějaké MY, možná proto, že jsme (kolektivní) savci. Ale když zjistí, že to jaksi ono nenastalo, tak dřív či později použije nějaké rozhodnutí (vědomé nebo nevědomé), kterým to zazdí - od uzavření se přes únik po zlost. Ani nemusí si být vědom(a) že k rozhodnutí došlo, jen se chová jinak. Jeden tak ještě vidí My, chce vidět MY nebo ví že je možné se řešením problémů dostat k My, ale druhý už vidí dvě Já.
A napadlo mne k tomu docvaknutí, že kdo přemýšlí hlavou a ne srdcem, tak nestíhá hlavou to, co srdce ví hned. Deida píše cosi ve smyslu, že chlap potřebuje občas si odstup udělat, žít chvíli sám, aby to co nastřádal za poznání si utřídil, zapracoval - a díky tomu žil. Asi jo, asi by dost problémů vyřešil občasný odstup od partnerky. Jestli dominantně se naučit používat srdce, přejít do vnímání to si jistý nejsem - aby neztratil svůj základ a moc nezjinovatěl.
A napadlo mne k tomu docvaknutí, že kdo přemýšlí hlavou a ne srdcem, tak nestíhá hlavou to, co srdce ví hned. Deida píše cosi ve smyslu, že chlap potřebuje občas si odstup udělat, žít chvíli sám, aby to co nastřádal za poznání si utřídil, zapracoval - a díky tomu žil. Asi jo, asi by dost problémů vyřešil občasný odstup od partnerky. Jestli dominantně se naučit používat srdce, přejít do vnímání to si jistý nejsem - aby neztratil svůj základ a moc nezjinovatěl.
27.08.2017 - 11:28
| Filtr
Buddha/2
» dan162
Ahoj Dane .
Jak jsem tohle četl, vrátilo mě to k pohádce "Jak pejsek s kočičkou dělali dort" - v principu stejné řešení . Chyba není ani v pejskovi, ani v kočičce - oba chtějí dát to nejlepší. Chyba je v tom, že ty dvě "nejlepší" nejdou dohromady, protože pejsek a kočička jsou příliš rozdílní. A nerespektováním (i když třeba jen 50%) rozdílnosti vznikne kočkopes
Jak jsem tohle četl, vrátilo mě to k pohádce "Jak pejsek s kočičkou dělali dort" - v principu stejné řešení . Chyba není ani v pejskovi, ani v kočičce - oba chtějí dát to nejlepší. Chyba je v tom, že ty dvě "nejlepší" nejdou dohromady, protože pejsek a kočička jsou příliš rozdílní. A nerespektováním (i když třeba jen 50%) rozdílnosti vznikne kočkopes
27.08.2017 - 11:45
| Filtr
dan162
» Buddha/2
Ahoj, těší mne, že tu nalézám zase ty příjemné známé tváře jako předtím.
Pěkně jsi to převyprávěl, moc hezky, a máš pravdu, je to pejsek s kočičkou. Hodně přesně takových vztahů vzniká tím, že podvědomí si přivolá partnera na řešení nějakého svého problému, který vědomí neřeší a který je třeba vyřešit, protože třeba ničí zdraví. První zavolaní lidé jsou k danému problému harmoničtí, později přicházejí ti konfliktní/napěťoví, v jinak parádním balení. Právě až tím rozdílem se daná oblast dostává do pozornosti vědomí. Tedy rozdílnost je v nějaké fázi vývoje správně, pejsek s kočičkou není chyba. Je pak asi potřeba mít komunikační kanál, aby vědomí se propojila náhradní cestou. Kompromisování (místo přijetí) je i tak samozřejmě blbě.
Ve vztahu stejných/podobných to je pak jiná káva, komunikační kanál je srdce a kompromisy neexistují.
Pěkně jsi to převyprávěl, moc hezky, a máš pravdu, je to pejsek s kočičkou. Hodně přesně takových vztahů vzniká tím, že podvědomí si přivolá partnera na řešení nějakého svého problému, který vědomí neřeší a který je třeba vyřešit, protože třeba ničí zdraví. První zavolaní lidé jsou k danému problému harmoničtí, později přicházejí ti konfliktní/napěťoví, v jinak parádním balení. Právě až tím rozdílem se daná oblast dostává do pozornosti vědomí. Tedy rozdílnost je v nějaké fázi vývoje správně, pejsek s kočičkou není chyba. Je pak asi potřeba mít komunikační kanál, aby vědomí se propojila náhradní cestou. Kompromisování (místo přijetí) je i tak samozřejmě blbě.
Ve vztahu stejných/podobných to je pak jiná káva, komunikační kanál je srdce a kompromisy neexistují.
27.08.2017 - 13:04
| Filtr
player
» dan162
No - pro toho slabšího z páru teda rozhodně. Ten zavelí a nazdar , nebo valí kompromisy v poměru 1:5 , 1:10 a ještě si při tom leští ego. Děsný, děsný , děsný.
Středně sepjatí (takoví ti , co se vzájemně moc nestíhaj) na kompromisy nemaj moc příležitostí , ale ty se najdou.
Volný pár je nedělá. Když jeden něco dělat nechce , tak mu to ten druhej netlačí. Proč mu narušovat pocit jesho svébytnosti , že?
Středně sepjatí (takoví ti , co se vzájemně moc nestíhaj) na kompromisy nemaj moc příležitostí , ale ty se najdou.
Volný pár je nedělá. Když jeden něco dělat nechce , tak mu to ten druhej netlačí. Proč mu narušovat pocit jesho svébytnosti , že?
© 2007-2024 Najdise.cz