V svém srdci rozrytém,chtěla´s být korytema v nadějiplném strachučekáš na svou řeku.Ne, má drahá,řeka je draváa tvé tělo proudem svléká.Snad jsi kaktus vprostřed poušti,jejž naděj neopouští,Dál navzdory zmatku,čekáš na svou kapku,schována za ostnů houští.A uprostřed parného létakapka zvolna mezi ostny stéká.Pohladí tělo a duši jemně svléká.
Najdise.czSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
Snaží se před Tebou skrýt, co chce jen pro sebe mít, ale kapka všechno mění...
Tak zmatená a vyprahlá, jí náruč prostě rozpřáhla a neovládla chvění...
Tak to někdy bývá, když ve skutečnost promění se snění