Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Setkání se spřízněnou duší - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Setkání se spřízněnou duší
26.12.2016 - 13:46
Mona Ignita
Setkání se spřízněnou duší
Zdravím a přeji příjemně strávené svátky Vám všem.
Pohltila mě jakási zvědavost v tomto astrologickém koutku. A chtěla bych oslovit všechny, kteří něco podobného zažili, nebo zažívají.
Chtěla bych znát vaše pocity, dojmy, zkušenosti - ze setkání s vaší spřízněnou dušičkou. I třeba jak jste se potkali.
Definici spřízněné duše chápejte jako člověka, se kterým kdy jste se v momentě střetli, tak byste jej definovali slovem "nezapomenutelné, neopakovatelné", "velká dynamika", apod.
Zkoumali jste blíže vaše aspekty?
Vnímali jste plynutí energií, když jste blízko spolu pobývali?
Jak Vás ten vztah změnil, co se zlepšilo/zhoršilo?
Co Vaše pocity z vašeho spojení, nějaký emocionální "boom" ?
O milování raději nemluvte, to je jasné
Pohltila mě jakási zvědavost v tomto astrologickém koutku. A chtěla bych oslovit všechny, kteří něco podobného zažili, nebo zažívají.
Chtěla bych znát vaše pocity, dojmy, zkušenosti - ze setkání s vaší spřízněnou dušičkou. I třeba jak jste se potkali.
Definici spřízněné duše chápejte jako člověka, se kterým kdy jste se v momentě střetli, tak byste jej definovali slovem "nezapomenutelné, neopakovatelné", "velká dynamika", apod.
Zkoumali jste blíže vaše aspekty?
Vnímali jste plynutí energií, když jste blízko spolu pobývali?
Jak Vás ten vztah změnil, co se zlepšilo/zhoršilo?
Co Vaše pocity z vašeho spojení, nějaký emocionální "boom" ?
O milování raději nemluvte, to je jasné
26.12.2016 - 15:01
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Zdravíčko
Hihi Chvíli jsem přemýšlela nad svou definici "spřízněnosti". Napřed mě napadlo - to je přece každý člověk, který mi něco podstatného předá. No, pak mi došlo, že to tak úplně být nemusí, a napadla mě definice nová:
Pro mě je spřízněná duše každý člověk, s kterým silně rezonuji.
Párkrát se mi stalo, že se mi třeba zastesklo po někom, kdo už nežije, ale koho jsem za dobu jeho aktuálního života vůbec nepotkala. Jen vnímám, jak je mi velmi blízký. S některými takovými lidmi mám velmi podobné aspekty v radixu.
Nebo jindy - kdysi jsem málem zkolabovala v supermarketu. Přiběhl za mnou chlápek s dcerou jen o něco starší než já. Tan pán mi utkvěl však víc a zásadně. Spousta lidí ke mně je a bylo milých, když se mi něco stalo, ale ten mužskej byl jako můj dávný kamarád. I se tak choval, díval se tak, dokonce podotknul, že "se ještě uvidíme". Je mi jasné, že ho v tomto životě na 99% neuvidím, ale vím, že na něj nezapomenu. A přitom se vlastně mezi námi nic zásadního nestalo. Šlo o ten moment ´rád Tě zase vidím...´
Každopádně pokud bych měla zůstat u Tvojí definice, tak s tím problém nemám. Většina takových lidí skutečně byla o tom, co popisuješ - intenzivní od první chvíle, nezapomenutelné. A zdaleka nemluvím o nějaké milenecké tenzi, takové chvíle jsem měla a mám u lidí obou pohlaví, kteří v mém životě udělali "kus práce". Tedy partneři, ale hlavně dobří přátelé nebo učitelé. Posunuli mě ve vývoji o obrovský kus. Velké zkušenosti nebo velké inspirace. Ale hlavně v každém případě nesmírně silné a nezaměnitelné zrcadlení něčeho ve mně, co bylo vždy nutno prozkoumat, a dá se říct i napravit.
Vyústění takových vztahů může být - aspoň u mě - jakékoliv. U některých vím, že to tu se mnou zvládnou ještě velmi dlouho, u některých zase vím to, že tu budou jen chvíli. Ale na čase jako takovém v tomto směru vůbec nesejde. Jen na míře toho, co mi předají a já jim.
A když už se naše cesty rozcházejí, tak je fakt, že já se nikdy "nerozešla" s někým "spřízněným" ve zlém. Vlastně nikdy s nikým... Vždy to je jen o tom, že spolu sdílíme životy tak dlouho, jak potřebujeme, a oba to víme. A až přijde onen moment, kdy je třeba jít dál, tak se přátelsky rozloučíme a jdeme každý jinou cestou.
To ale nijak nevyvrací fakt, že s některými ty vztahy byly vždy podivné, možná až napjaté, někdy tam bylo i velké ublížení a bolest - ale to už je právě o tom zrcadlení a obrovské zkušenosti, která člověka zákonitě mění. A když mě nějaká taková zkušenost změní, je to jen dobře. Ale je důležité ponechat si otevřenou mysl... Každá změna je dobrá. Jen hlídat, aby člověk nezabředl v něčem, co ho zbytečně omezuje.
Pro mě je u takových lidí důležité si vše vyříkat, společně shrnout, co a jak bylo "špatně", co z toho bylo "moje" a co "Tvoje", a že "příště" to bude lepší. A pak jít v míru každý svou cestou.
Ať už to byl člověk, který mi ukázal obrovskou bolest nebo obrovskou radost ze života, pocity z takového spojení byly vždy v podstatě identické - z mé strany láska nesmírná, od první chvíle mi bylo jasné, že mě ten člověk nějakým způsobem poznamená. A do poslední chvíle svého života si ´spřízněných´ nepřestanu vážit, ať už žijí, nežijí, jsou se mnou nebo nejsou.
Když to shrnu - pro mě není spřízněnost žádná "chemie" mezi dvěma lidmi. Pro mě je spřízněnost naprosto jedinečný pocit pouta a hlubokého vztahu od první chvíle, a to s kýmkoliv - žena, muž, dokonce i zvíře.
Od prvního pohledu na dotyčného jsem vždycky věděla. "Ty jsi ten pravý, koho teď potřebuji..." a je jedno, jestli na 5 minut v supermarketu, na měsíc bolestné zkušenosti, nebo na celý život opory a hluboké důvěry.
=====
Zdravíčko
Hihi Chvíli jsem přemýšlela nad svou definici "spřízněnosti". Napřed mě napadlo - to je přece každý člověk, který mi něco podstatného předá. No, pak mi došlo, že to tak úplně být nemusí, a napadla mě definice nová:
Pro mě je spřízněná duše každý člověk, s kterým silně rezonuji.
Párkrát se mi stalo, že se mi třeba zastesklo po někom, kdo už nežije, ale koho jsem za dobu jeho aktuálního života vůbec nepotkala. Jen vnímám, jak je mi velmi blízký. S některými takovými lidmi mám velmi podobné aspekty v radixu.
Nebo jindy - kdysi jsem málem zkolabovala v supermarketu. Přiběhl za mnou chlápek s dcerou jen o něco starší než já. Tan pán mi utkvěl však víc a zásadně. Spousta lidí ke mně je a bylo milých, když se mi něco stalo, ale ten mužskej byl jako můj dávný kamarád. I se tak choval, díval se tak, dokonce podotknul, že "se ještě uvidíme". Je mi jasné, že ho v tomto životě na 99% neuvidím, ale vím, že na něj nezapomenu. A přitom se vlastně mezi námi nic zásadního nestalo. Šlo o ten moment ´rád Tě zase vidím...´
Každopádně pokud bych měla zůstat u Tvojí definice, tak s tím problém nemám. Většina takových lidí skutečně byla o tom, co popisuješ - intenzivní od první chvíle, nezapomenutelné. A zdaleka nemluvím o nějaké milenecké tenzi, takové chvíle jsem měla a mám u lidí obou pohlaví, kteří v mém životě udělali "kus práce". Tedy partneři, ale hlavně dobří přátelé nebo učitelé. Posunuli mě ve vývoji o obrovský kus. Velké zkušenosti nebo velké inspirace. Ale hlavně v každém případě nesmírně silné a nezaměnitelné zrcadlení něčeho ve mně, co bylo vždy nutno prozkoumat, a dá se říct i napravit.
Vyústění takových vztahů může být - aspoň u mě - jakékoliv. U některých vím, že to tu se mnou zvládnou ještě velmi dlouho, u některých zase vím to, že tu budou jen chvíli. Ale na čase jako takovém v tomto směru vůbec nesejde. Jen na míře toho, co mi předají a já jim.
A když už se naše cesty rozcházejí, tak je fakt, že já se nikdy "nerozešla" s někým "spřízněným" ve zlém. Vlastně nikdy s nikým... Vždy to je jen o tom, že spolu sdílíme životy tak dlouho, jak potřebujeme, a oba to víme. A až přijde onen moment, kdy je třeba jít dál, tak se přátelsky rozloučíme a jdeme každý jinou cestou.
To ale nijak nevyvrací fakt, že s některými ty vztahy byly vždy podivné, možná až napjaté, někdy tam bylo i velké ublížení a bolest - ale to už je právě o tom zrcadlení a obrovské zkušenosti, která člověka zákonitě mění. A když mě nějaká taková zkušenost změní, je to jen dobře. Ale je důležité ponechat si otevřenou mysl... Každá změna je dobrá. Jen hlídat, aby člověk nezabředl v něčem, co ho zbytečně omezuje.
Pro mě je u takových lidí důležité si vše vyříkat, společně shrnout, co a jak bylo "špatně", co z toho bylo "moje" a co "Tvoje", a že "příště" to bude lepší. A pak jít v míru každý svou cestou.
Ať už to byl člověk, který mi ukázal obrovskou bolest nebo obrovskou radost ze života, pocity z takového spojení byly vždy v podstatě identické - z mé strany láska nesmírná, od první chvíle mi bylo jasné, že mě ten člověk nějakým způsobem poznamená. A do poslední chvíle svého života si ´spřízněných´ nepřestanu vážit, ať už žijí, nežijí, jsou se mnou nebo nejsou.
Když to shrnu - pro mě není spřízněnost žádná "chemie" mezi dvěma lidmi. Pro mě je spřízněnost naprosto jedinečný pocit pouta a hlubokého vztahu od první chvíle, a to s kýmkoliv - žena, muž, dokonce i zvíře.
Od prvního pohledu na dotyčného jsem vždycky věděla. "Ty jsi ten pravý, koho teď potřebuji..." a je jedno, jestli na 5 minut v supermarketu, na měsíc bolestné zkušenosti, nebo na celý život opory a hluboké důvěry.
27.12.2016 - 11:26
| Filtr
Najdise.cz
» Mona Ignita
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nečekala jsem, že budeš souhlasit, ale tedy díky Navíc mám nějakou rozepisovací náladu posledních pár dnů.
Jako abych pravdu řekla, jako dítě jsem "spřízněnou duši" vnímala takovým tím klasickým stylem "jediný člověk pro život"... ale dneska už vím, že to tak nefunguje, aspoň u mě ne, nechci to zase generalizovat... Nebo jinak - jediný ne, jedinečný ano.
Pro mě je "spřízněný" každý člověk svým vlastním způsobem. Tedy ten, který mi chce dělat ze života ráj, i ten, který chce peklo. Vlastně to asi už nevystihnu lepší definicí, než "člověk, s kterým silně rezonuji"... tam je asi obsaženo vše a o ničem dalším to nevypovídá a nemusí vypovídat.. prostě to tak je, tady a teď.
Zazněl tu pojem ´skupiny duší´ - za mě ano i ne. Ale blíž to asi nevysvětlím. Domluva mezi námi proběhla, ale co na ní teď vlastně záleží. Stejně se známe všichni. Proto asi miluju i ty, které jsem v životě vůbec nepotkala... Ale jistý otisk tu po nich zůstal, proto je cítím, a nevím ani jak.
Koukám, že se poslední dobou často setkávám s pojmem dvojplamen - teď dokonce koukám, že už je i trojplamen A zatím jsem asi moc nepochopila, oč jde. Možná jen jiný výraz pro to samé..? Ale to bych těch dvojplamenů měla fakt hodně...
Jenže když já vztahy partnerské vnímám tolik odlišně... Stručně řečeno - buďto vidím dva božany nebo dva blbce A slušněji řečeno - dva otevřené nebo dva uzavřené. Po dobrém nebo po zlém. V chaosu nebo v klidu.
V každém případě jsou to ale žáci. A v každém případě si můžou vybrat, jestli budou žáky blbci nebo žáky božany. Preference mám jasně dané, ale hodnotově vnímám obě verze na stejné úrovni, aby nedošlo k omylu. Když to někomu vyhovuje jinak, pak je to tak dobře a nemá smysl to měnit. Hlavní asi je uvědomit si, že to změnit jde.
Vlastně je to tak jednoduché. Až mě to děsí, v čem se lidi plácají.
Spřízněnost, dvojplamen, dvojpaprsek, partner duše... A já na to vždycky říkám: Ale noták, když budete blbečky nenaslouchajícími, k čemu vám sakra ta spřízněnost bude?
Lepší je pro mě vždycky chopit se příležitosti a ždímat až na kost, a ne pořád analyzovat, jestli je to teda už ten dvojplamen nebo ne. Pro mě má větší cenu prožitek samotný než vědomosti a škatulky.
Kdo je dobrý člověk, má u mě vždycky dveře otevřené. Nečekám na VIP kartu "Tvůj plamen". Asi takhle nějak...
=====
Nečekala jsem, že budeš souhlasit, ale tedy díky Navíc mám nějakou rozepisovací náladu posledních pár dnů.
Jako abych pravdu řekla, jako dítě jsem "spřízněnou duši" vnímala takovým tím klasickým stylem "jediný člověk pro život"... ale dneska už vím, že to tak nefunguje, aspoň u mě ne, nechci to zase generalizovat... Nebo jinak - jediný ne, jedinečný ano.
Pro mě je "spřízněný" každý člověk svým vlastním způsobem. Tedy ten, který mi chce dělat ze života ráj, i ten, který chce peklo. Vlastně to asi už nevystihnu lepší definicí, než "člověk, s kterým silně rezonuji"... tam je asi obsaženo vše a o ničem dalším to nevypovídá a nemusí vypovídat.. prostě to tak je, tady a teď.
Zazněl tu pojem ´skupiny duší´ - za mě ano i ne. Ale blíž to asi nevysvětlím. Domluva mezi námi proběhla, ale co na ní teď vlastně záleží. Stejně se známe všichni. Proto asi miluju i ty, které jsem v životě vůbec nepotkala... Ale jistý otisk tu po nich zůstal, proto je cítím, a nevím ani jak.
Koukám, že se poslední dobou často setkávám s pojmem dvojplamen - teď dokonce koukám, že už je i trojplamen A zatím jsem asi moc nepochopila, oč jde. Možná jen jiný výraz pro to samé..? Ale to bych těch dvojplamenů měla fakt hodně...
Jenže když já vztahy partnerské vnímám tolik odlišně... Stručně řečeno - buďto vidím dva božany nebo dva blbce A slušněji řečeno - dva otevřené nebo dva uzavřené. Po dobrém nebo po zlém. V chaosu nebo v klidu.
V každém případě jsou to ale žáci. A v každém případě si můžou vybrat, jestli budou žáky blbci nebo žáky božany. Preference mám jasně dané, ale hodnotově vnímám obě verze na stejné úrovni, aby nedošlo k omylu. Když to někomu vyhovuje jinak, pak je to tak dobře a nemá smysl to měnit. Hlavní asi je uvědomit si, že to změnit jde.
Vlastně je to tak jednoduché. Až mě to děsí, v čem se lidi plácají.
Spřízněnost, dvojplamen, dvojpaprsek, partner duše... A já na to vždycky říkám: Ale noták, když budete blbečky nenaslouchajícími, k čemu vám sakra ta spřízněnost bude?
Lepší je pro mě vždycky chopit se příležitosti a ždímat až na kost, a ne pořád analyzovat, jestli je to teda už ten dvojplamen nebo ne. Pro mě má větší cenu prožitek samotný než vědomosti a škatulky.
Kdo je dobrý člověk, má u mě vždycky dveře otevřené. Nečekám na VIP kartu "Tvůj plamen". Asi takhle nějak...
27.12.2016 - 13:36
| Filtr
Mona Ignita
» .
Andělsky popsané
Ano, ano, ždímat a ždímat.
Člověk by měl se na všechny definice a terminologie vykašlat.
Se rčením "škoda je umřít", sem upravila na "škoda je nežít". Umřít je bezbolestné. Ale Promarnit chvíle, které můžeš věnovat na rozvoji ať se svým protějškem, nebo jakoukoliv jinou týkající se věc, bolí asi nejvíc.
Ano, ano, ždímat a ždímat.
Člověk by měl se na všechny definice a terminologie vykašlat.
Se rčením "škoda je umřít", sem upravila na "škoda je nežít". Umřít je bezbolestné. Ale Promarnit chvíle, které můžeš věnovat na rozvoji ať se svým protějškem, nebo jakoukoliv jinou týkající se věc, bolí asi nejvíc.
28.12.2016 - 00:50
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Drzá Fikce, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Bohužel u mne se to nedá posuzovat tak, jako by třeba jedem hardware byl kompatibilní s druhým. Potřebují ovladače. Ovšem na některé lidi ovladač není. I když jasně řekneš co ano a co ne, tak to stejně nepochopí. Spřízněného člověka jsem zatím objevil jen v zrdcadle. Emoce se mi vytrácejí, protože je okolí ze mne vymlátilo a nic mi nezbylo. Nebyl by zde pojem "spřízněný nepřítel"?
=====
Bohužel u mne se to nedá posuzovat tak, jako by třeba jedem hardware byl kompatibilní s druhým. Potřebují ovladače. Ovšem na některé lidi ovladač není. I když jasně řekneš co ano a co ne, tak to stejně nepochopí. Spřízněného člověka jsem zatím objevil jen v zrdcadle. Emoce se mi vytrácejí, protože je okolí ze mne vymlátilo a nic mi nezbylo. Nebyl by zde pojem "spřízněný nepřítel"?
29.12.2016 - 01:26
| Filtr
Mona Ignita
» Drzá Fikce
nebo tomu říkejte zprzněná duše (zprzněný přítel).
© 2007-2024 Najdise.cz