Okamžik zlomu


12.12.2016 - 12:41
(Ryby) MG34
Okamžik zlomu
Už delší dobu mne fascinuje okamžik, kdy se v člověku něco posune a on najednou začne něčemu věřit - něčemu mezi nebem a zemí (platí to i pro "běžnější věci", ale tam to není tak zajímavé a hlavně jsou tam trochu jiné předpoklady - to popíšu níže).

Základem je mít nějaké varianty něčeho neznámého - vědět o kontroverzi, která otázku provází, mít tam vždycky alespoň možnost typu "je to asi nějak jinak, ale nevíme jak" anebo nějakou zdravou pochybnost, která narušuje jistotu jediné známé verze. Takže toto je pro ten "zlom" zásadní - musí tam být varianty. Pokud v tom někdo vyrůstá a nemá jinou volbu ani sílu se "překolejit" (tedy nemá variantu), tak žádný zlom nepřijde a jeho víra je postavená na jiném základu.

K tomu je navíc nutné mít naprosto eminentní zájem na definitivním rozseknutí problematiky - bez toho ten zlom nejde. Nemusí ten zájem být vědomý - může být podvědomý a o to silnější. Pokud zájem takového druhu nepřijde (resp. není dostatečný ), tak člověk skončí u nějaké latentní (ne)víry (resp. u agnosticismu, pokud se nenechá zmást jevem "přání je otcem myšlenky").

A ten rozdíl oproti "běžným věcem" - v běžných věcech jsou varianty víceméně srovnatelné. Ve věcech mezi nebem a zemí jsou ty varianty nesrovnatelné. Ten, kdo prochází zlomem, ale začne od určité chvíle to nesrovnatelné (pseudo)srovnávat - a co je zajímavé, (pseudo)srovnává to rozumem (i když to asi nepřizná).

Taky je zajímavé, že v podobné situaci může zlom přijít na obě strany - tzn. např. k víře i nevíře.

Předběžně to shrnu: nesrovnatelné varianty, enormní zájem na vyřešení, pseudosrovnání a (současně?) přání je otcem myšlenky (tady bych ocenil něčí vlastní zkušenosti - v jakém pořadí to přijde) a zlom.

Beru to jako takový workshop, kde si to uceleně sepíšu. Případná diskuse je možná, ale moderovaná.

Řazení:
12.12.2016 - 14:16 | Filtr
(Býk) player
Ovšem. Mrkni na vědu. Ještě před dvaceti lety byli vědci ateisti. Ateisti , kteří hledali , kam zmizelo 90% vesmírné hmoty.

Stačilo pár úžasných kosmických sond na oběžnou dráhu a bác ho. Věda obrací. Už víme , že elektron se někdy chová jako hmota a jindy jako vlna - bác. Už víme , že atom má svoji superpozici , takže dimenze a mnohovesmíry už nejsou scifi...

No a zrovna tak to má během života i jedinec. Na začátku věří jen své erekci , na konci už v nesmrtelnost chrousta.
12.12.2016 - 16:06 | Filtr
(Ryby) MG34 » player
U vědy jako celku se dá říct, že se zabývá "běžnými věcmi" - věda mimo rámec zjistitelného brousí velice zřídka - to je pak možná doména některých jednotlivých vědců - černých ovcí. Pokud se něco vizionářsky podaří předpokládat, aby se to pak na základě těch vizí objevilo - to taky není to o čem mluvím - já mluvím o oblastech, které jsou principiálně mimo náš dosah, takže nesrovnatelné.

Věda se už ze svého principu nemůže pouštět do srovnávání nesrovnatelného - tak daleko věda nejde. Tohle je skutečně jen o jednotlivcích, aby pseudosrovnávali nesrovnatelné. Pokud bys to moje povídání chtěl mermomocí zobecnit na větší skupinu lidí, musel bys použít úplně jiné slovo - církev...


Aktuální postavení planet
Aktuální
postavení planet
ukázat planety »
Lunární kalendář 2024
Lunární kalendář
Luna v BýkBýku
ukázat kalendář »