Pošťácká pohádka na Růženčino přání:) - Diskuze a zkušenosti

elaviel to je dojemny Mela jsem co delat, abych neukapla slzu. Nuno, mas vazne talent. Mela by ses dat na spisovatelskou drahu.

Růža13 Díky - krásné

Nuna » elaviel ..díky.. ale to víš - podobných "talentů" je plný svět. U mě je dost problém v tom, že já nejsem schopna napsat nic,co by se dalo vydat jako knížka. Básničky dneska nikdo nečte a nekupuje. Povídky taky ne a navíc prostě u mě je to " každý pes jiná ves". Když se kouknu do blogu, tak z toho co tam mám nemdám dohromady prostě nic. Všechno píšu pod vlivem monetální nálady a emocí a strašlivě se to na tom odráží,což není dobře. Lidi chtějí příběh a já nejsem vypravečka,netroufnu si na román. Navíc se prostě znám. Kdybych měla spát proto, že musím,třeba že si řeknu " tak a ted napíšu tři povídky",tak to nezvládnu, nebudu vědět o čem a bude to stát za houby. Prostě píšu jen tak pro radost. Sobě,lidem okolo. I pro smutek a slzy. Sobě i lidem okolo.

elaviel » Nuna To, ze pises pod momentalni naladou se ve tvych pribezich odrazi, a proto si myslim, ze tvoje pohadky a povidky maji dusi. To se mi strasne libi. Kdyz se nedas na drahu spisovatelky, tak muzes psat aspon nam tady pro radost Jsi vazne sikovna

- E - » Nuna je to hezký
to já dokážu psát i delší mnohem, ale na knížku jsem nic ještě nenapsal :))

e.s.o.rimmer Mám sem dát svoji psycho pohádku co jsem složil ve chvílích naprosté deprese?!?

aether Ahoj, diik za tematiku, to ses az podezrele trefila do mych soucasnych myslenek.. Takze se verejne doznavam k slzam . Jo jo, prarodice, tot ma velka slabina. Tam jsou ma rodinna pouta poradne silna

Jinak me jeste zaujal ten postreh, ze nedokazes napsat knihu.. Za sebe muzu rict totez.. Neco me napadne, do vecera mam v hlave plne rozvinuty pribeh. A jelikoz se znam, tak si rikam, holka, hlavne klid. Ale klidu mi neni dano, druhy den se pribeh ani nehl, sedi porad v hlave, jen se malinko upravi, poposune, pootoci, vyvine.. A mne to neda a musim "to" "vypsat".. Ale onen pribeh obvykle konci kus pred koncem anebo rovnou nekde uprostred, v polovine.. Pak se "neco" stane a konec. Napadl by me konec, kdyby mi nekdo rekl, musis to dopsat. Dokonce mam energii pracovat dal, ale.. neudelam to. Proste jdu delat neco jineho. A tak se mi hromadi nacate pribehy.. Mohlo by se zdati, ze je to docela beze smyslu, ale prinejmensim mi nezabira tolik potrebny kus kratkodobe pameti.. (taky tak zapominas?!?:( O hledani nemluve:D)holt vzdycky musi ven Grafomanie, budiz vitana

jantarra » Nuna ahoj Nuno , moc hezké, já si svého času taky skládala básně,ale už je to dlouho ,mám to přesně jako ty, jsem dost emotivní, ale ta pohádka se povedla.....moc hezké, jen tak dál..dobrou noc
jantarra

Twiggina Teda Nuny, moc děkuji.
To víš, že jsem tu slzičku neudržela. Vspoměla jsem si na dědu s babičkou, ale i na tátu a mamku, už tu nikdo z nich není.
A pak slzy nejsou jen projevem smutku, ale dokáží člověku umýt duši a vyplavit splín.
I za to ti děkuji, nejen za pohádku.
Krásné sny

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nuno, to je náááádhernéééé. Mě normálně běhal mráz po zádech, já toho chlapa-kluka vidím a jeho očima čtu ten dopis... někdy je to hrozný mít takovou představivost. Ale v tomhle případku - parádní prožitek. Dík.

tamtama Víš, četla jsem nejdříve Tvůj krutý příběh lásky a teď Pošťáckou. Jsi skvělá. Taky jsem četla jak píšeš, že to nejni na knihu a blabla. Všechny NEJDE NEUMIM NEMAM znamená NECHCI.
Tákže pokud chceš, tak do toho jdi. Můžeš to nazvat třeba Příběhy lásky. Takových talentů zas tolik neni a tyhle Tvoje příběhy očišťují, rozjasňují, milují nás. A zato znovu velký DÍK

Nuna » Twiggina Já jsem poznala jen jednu babičku. Umřela,když mi bylo deset let a moje vzpomínky na dětství se všechny vážou na ni,na její domeček, zahradu, na všechny ty obyčejné věci pro ni a pro mě kouzelné. Na tikot hodin nad její postelí, na buzení kohoutem,na její skvělé polívky do kterých jsem si házela plné hrsti čerstvé, právě na zahrádce natrhané,petržele, na hašlerky,které milovala, na její dlouhé šedivé vlasy, na houpačku,kterou jsem měla pověšenu mezi dvěmi švestkami, na letní jablíčka...Pomáhá mi to uvědomovat si,že člověk si má vážit věcí,které momentálně prožívá. Nikdy nevíš,jestli to není něco,na co budeš po letech s láskou vzpomínat

Nuna » tamtama Se zcela upřímně červenám. Já jsem dost realista a dost koukám na věci prakticky,což by se možná dle toho,co tvořím,neřeklo,ale je to tak. Představa toho, že sesbírám všechny svý výtvory, vytisknu je a svážu do uzlíčku a budu s nimi běhat od vydavatelství do vydavatelství, ta mě tedy téměř děsí. Grafomanů jako jsem já je mnoho a nakladatelé jsou zavaleni přehršlí podobných výplodů,věř, že je to tak. Přemýšlela jsem i o samoedici,prostě si zaplatíš pár výtisků a je jen na Tobě, jestli je prodáš nebo ne.Ale to je zase finančně dost náročné a na to nemám. Já si myslím, že internet je pro mě nejideálnějším místem,kde se můžu prezentovat. No řekni sama - kdo si dneska koupí knížku poezie? Navíc od totálně neznámého autora? A když by se někdo našel - jak budu mít jistotu, že tu moji knížku otevřel, přečetl a pak nezahodil? Kdežto umístění tvorby na internetu je skvělá věc. O to víc v místě,kde lidi můžou vyjádřit své pocity, prostě nějak reagovat, což já hned vidím. Nemysli si,dočkala jsem se i kritiky. Kdyby to četl nějakej stylista, odborník, tak mě zpucne raz dva ! Kdežto vaše slova jsou kladná a pozitivní a mě bohatě stačí a já vám za ně děkuju

Nuna » Sem.miš .. je hrozný mít představivost a nemoct ji nijak ventilovat... je hrozný nesmět nebo neumět vyjádřit svoje pocity... budu brečet,křičet, ječet, smát se, skákat, budu psát,zpívat a tancovat..budu dělat cokoliv, jen nebudu sedět někde v koutě. To je dost od věci co? Ale rozumíme si

WOAM » Nuna Jednou jsem četla citát jednoho slavného spisovatele, který řekl: "Piš jenom když musíš." To, že text prožiješ, že tě vnitřní napětí, nebo nutkavá potřeba vycházející ze silné emoce nebo prožitku donutí popsat čistý papír, je už sama o sobě taková porce síly, že stačí jen o trošku víc - krom té k udržení ruky na papíru i té na "néjaké to myšlení" (a samosebou stylistický talent a znalost jazyka, což obojí máš) a můžeš publikovat.

Moje mamka začala znovu psát ve svých 40 letech, vydala si pro radost (právě tou "samoedicí") sbírku svých básniček a pokračuje povídkami. Nejsou to sice žádné literární skvosty a na obchodní regály jsou až příliš osobní, ale v rámci rodiny a znalosti kontextu je to opravdu hodně silné.

Ty máš narozdíl od mojí mamky talent k tomu pohnout i neznámou duší. (Je mi teď trošku stydno tu ve svých necelých osmnácti rozumovat o spisovatelství, ale já sama se cítím literaturou být živa... a to nejen kvůli maturitě, která mě teď v týdnu čeká.)
Jinak si mě ale připiš na seznam lidí, kteří "neudrželi slzu". Myslím, že minimálně pár lidí by si tvé věci určitě rádo přečetlo, ačkoli, anebo dokonce právě proto, že jsou nové. Ostatně sama pár takovýchhle slíditelů po nových talentech znám. Na druhou stranu nikdy ti nikdo nezaručí, že jich bude mnoho.
Co se mi ale zdá fajn je, že když hodíš svoje věci někam na internet, kde se můžou čtenáři vyjádřit, tak se ti dostane poměrně rychlé odezvy a to věřím že) veskrze kladné. Navíc ty, jakožto pisatelka ohromně lidských, čtivých a až dojemně pravdivých věcí, se můžeš skrze internet dočkat právě toho, co tvoje práce podněcují. Citu. Takového toho "lidského tepla". Pár lidí možná dokonce dokážeš zvednout ze dna a to je občas mnohem víc, než když se S.K. Neumann nebo Guillaume Apollinaire snaží svými díly šokovat svět a nutit ho, aby se nad jejich pracemi lidé kysele škaredili.

Jinak krom publikace na internetu se taky můžeš zkoušet přihlásit do různých literárních soutěží, které jsou poměrně časté a ne všecky úplně bezvýznamné. To by mohlo pomoct - popřípadě posloužit kriticky.

Podle toho, co jsem tu od tebe četla, rozhodně píšeš ohromně čtivě a citlivě. Myslím, že to se dneska prodává celkem dobře. (Regály bývají čtivých, snadno pochopitelných "dojáků" možná až příliš plné, to je jen můj osobní názor, ale čte se to krásně, to ano) čtenáři si často potrpí na jednoduché věci, u kterých můžou "prostě vypnout", zavzpomínat, slzu uronit, nebo se od srdce zasmát, a ne veliké filosofické a symbolické statě o smyslu života.
Na druhou stranu bys něčím takovýmhle nic přelomového do současné literatury nepřinesla a tím by ses asi zařadila mezi sice trochu čtené, ale pravděpodobně málo známé autory. (Ono občas aby člověka vzali na vědomí, musí ten onen dneska už víc šokovat, než hladit po duši... //"ó díky", moderní společnosti // což chápu, že je občas mnoha lidem líto. )

Tak a končím, ať se neučteš k smrti, každopádně držím palce a piš piš piš!

Nuna » WOAM Tak v první řadě držím palce,ať si u maturity - a nejen z češtiny - vytáhneš tu otázku,která bude blízká Tvému srdci. Na to, že Ti je 18 let, máš úžasnej projev,je to opravdu znát,že vyrůstáš v literární rodině. Zopakovala jsi moje slova, takže vidím, že si rozumíme, jinak velmi díky za pochvalu Možná tady i čekám na zázrak. Možná čekám,až přijde někdo, kdo o moje psaní projeví opravdovej zájem a kdo řekne " já Tě podpořím,piš". Tím nechci říct, že váš zájem není opravdovej,ale nějakej "hledač talentů" by se tu objevit mohl Ale napadla mě jedna věc: Vytisknu si všechno,co jsem kdy napsala. Svážu to do desek a udělám si tak vlastní malou knížku. A bude to hezký dárek - aspoň věřím - pro moji kamarádku,která bude mít te´d narozeniny.