THX1138
» movvin
V jednom pokusu v nádobě s hodně vysokým vakuem sledovali částice. Když se k té nádobě někdo přiblížil, částice tam spontánně vznikaly, když poodešel, tak zase mizely. Tohle snad souviselo s myšlením dotyčného… Ale tady v tomto případě 100% ne. Pokud chceš detekovat elektron tím, že na něj posvítíš, tak do něj drcneš. Je to zkrátka velmi malá částice. Nebo když ho necháš detekovat průchodem nějakým přístroje. Odebere mu to část energie… Takhle nějak to interaguje. Nejsem na to odborník. Ale je úplně jedno, jestli to měření někdo sleduje, nebo ne. Může tam být nějaká bytost metr daleko, nebo kilometr někde za laboratoří na poli, výsledek to neovlivní. Tajemné na tom zkrátka je, že se elektrony chovají jako vlna, ale pokud se začnou měřit (ovlivňovat okolím), tak jako částice (i když se tedy nikdo nedívá). Snad to interpretuji dobře.
movvin
» THX1138
no víš to je na mně moc složitý.... já si to zjednodušuji tím, že je pro mně všechno energie, jedno jaká, jedno jestli ji vidím, nebo ne.... prostě energie. A všechno to vzájemně na sebe reaguje v tak neskutečném rádu, že to pro nás vypadá jak chaos, který náš mozek prozatím není schopen pobrat.