Duvera - Diskuze a zkušenosti

player Částečně je to vrozená vlastnost , pak se formuje v dětství. Jde o to , že dospělí "nezklamou" , protože jsou velcí.

Ale jinak - při stavu lidství je důvěra dost luxusní požadavek. Člověk je tvor chybující , selhávající , promiskuitní a dynamický. Dnes můžeš bejt jednotka důvěry , zejtra poslední vyvrhel.

player » Pietra di Luna
Když uděláš blbost, tak je to důkaz toho, že jsi člověk,


...a pak je ještě otázka , co je vlastně blbost. Ale třeba - sednout si vožralej za volant je velmi pošetilé...ale asi i to prostě mělo či má nastat aby...


To už je hluboká filosofie. Příčina a důsledek jevu.

Najdise.cz » player Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Pietra di Luna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
No jasný. Někdy si ale říkám, jestli se vůbec něco dá nazvat chybou, když se na to podíváme holisticky. Já to tak vnímat můžu, protože jsem udělala něco, co mi nepřineslo očekávané, nebo protože jsem tím něco "zkazila", nedej bože někomu tím ublížila. Jsem pak naštvaná, říkám si, že jsem udělala chybu, proč jsem tohle a tamto neudělala jinak, ale v konečný fázi vím, že se z toho musím poučit, akceptovat to. Byla to však opravdu chyba, pokud mě to posune dál, než jsem byla doposud, pokud díky tomu pochopím další dílek skládačky?

Asi taky hodně záleží na stavu, v jakém ta osoba byla, když do té chyby "šla". Možná na míře (sebe)uvědomění. Já si nebudu sedat za volant opilá, protože nechci ublížit sobě ani ostatním. Na druhou stranu ale dělám jiný boty v životě, který si zpočátku až tak neuvědomuju, protože mi v nich sebereflexe třeba schází, jde o novou situaci atd., a tu "chybu" si uvědomím až poté. Pro příště pak vím, že tudy cesta nevede.

Něco jiného je opakování stejných nebo podobných chyb, to už je pak na hlavu, ale zase - pokud je každá situace výjimečná a neopakovatelná, pak se ani stejná chyba nemůže opakovat.

Jenže to už se opravdu dostáváme do filozofie a já bych tu začala relativizovat, takže radši