Umírání, smrt, konec.... Ende. Prosím otrlé, písněte, li jste pro verzi, že je dobré býti na ten konec připraven, nebo , prostě opačný názor máte? Když to přijde nečekaně je- li to lepšejší a dá se s tím jaksi smířiti? Mám svůj názor, který nechcu tady zatím psáti. Posléze ho někdá písnu. Jsem jen zvědavá na vaše názory. A moc díky. Takže, čekání na smrt třeba půl roku, nebo nečekaná smrt je lepší? Díky moc.
inkateo www.pracesesny.cz
» petamar
Souhlas. Je dobré umět pozorovat. Svět nás může neustále učit.
Když se začteme do knih tibetských mistrů a lámů, tak se dozvíme, jaké široké znalosti existují ohledně přechodu na druhý břeh. Tibeťané se vlastně celý život připravují na smrt. Né ve smyslu, že zemřou, ale až zemřou, tak aby byli na určitém stupni vnímání a jednání. Mají rozsáhlé znalosti o systému testování bytosti, jak na tom vývojově aktuálně je, když musí procházet jednotlivými bardy při odpoutávání od těla. Chtějí být na toto testování co nejlépe připravení, aby jejich reakce byly co nejklidnější a nejlaskavější a nejméně zatíženy strachem. To proto, aby jejich další reinkarnační cesty byly co nejpříznivější.
Mají třeba pravidlo, že když zemře člen rodiny, tak pokud by měl někdo blízky v rodině truchlit, tak se vůbec nemá zdržovat blízko domu, kde je zemřelý. Má jít prostě pryč a raději se kolem mrtvého má motat soused, který je schopen dobré nálady. Chtějí tím zabránit nežádoucím reakcím duše zemřelého na pláč a smutek blízkých. Chtějí, poskytnout duši, která prochází odpoutáváním, co nejlepší podmínky k reakcím. Říkají, že v posmrtném stavu těla, jsou reakce a prožitky mnohonásobně hlubší a silnější, než ve stavu vtělení.
Je krásné, že svět je tak pestrý na zkušenosti a zvyklosti.
Najdise.cz
» inkateo www.pracesesny.czSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele petamar, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
Máte pravdu, život je pestrý a to je dobře. Smrt je poslední skutečností života. Napč.jogíni tradičně chodívají meditovat na hřbitovy a pohřebním hranicím. Tam se usadí a připomínají si křehkost těla a nevyhnutelnost smrti. Buddhisté se učí rozjímat nad dočasností věcí. Všechno je dočasné a právě to nám smrt sděluje.