Osudový partner - Diskuze a zkušenosti

Lilly_Feinberg Já na tyhle věci nevěřím - věřím, že jsou nějaké možnosti na základě toho, co si řešíme z minulých životů, ale aby byl jeden jediný, se kterým není třeba na vztahu nijak pracovat, protože to jde samo, to je podle mého názoru nesmysl - nevěřím na osud apod., myslím si, že každý je strůjcem svého osudu a že "tím pravým" může být v našem životě víc lidí a s někým nám to vyjde a s někým ne, podle toho, jak se chováme a jak k tomu přistupujeme.

mikiduc Nedá. Nic takového, jako osudový partner neexistuje.

littlehoney1 » mikiduc proc myslis ze neexistuje?

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele lumor, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
A jak ty vidíš, vnímáš, OSUDOVÉHO PARTNERA?

mitea Kazdý partner je osudový...nic nie je náhoda

littlehoney1 » lumor Ptam se proto ze se mi stala zvlastni vec...Nekoho jsem potkala a proste od zacatku jsem vedela ze spolu budeme a nikdy jsem necitila k nekomu neco tak silneho...neumim to ani popsat...mela jsem pocit ze ho znam uz dlouho a citila jsem se s nim uplne uvolnene jako se zadnym predtim...

mikiduc » littlehoney1 Protože je na nás, jak ho budem vnímat
osud si děláme každým okamžikem, každým rozhodnutím...já osobně bych nechtěla slyšet, jsi můj osudový partner Vydírání
A za 30let mi může říct, jsi můj osudový omyl Prostě bych se v tom nešťourala, ale žila s partnerem tak, aby byl šťastný Na smrtelné židli se uvidí

mikiduc » littlehoney1 Tomu se říká LÁÁÁÁSKA
Nejsilnější lidský cit je láska To přejde, neboj

goldi20 No osudový partner, podle mě dost zavádějící slovíčko .... možná něco takového je, a možná ne, osobně byl jen jeden člověk s kterým jsem chtěla žít, dovedla si to představit, a dokonce jsem se těšila, bylo to takové splinutí duší, porozumění beze slov, usměv který řekl vše, víc nebylo třeba,a i ten pocit že ho snad znám odjakživa....

Najdise.cz » littlehoney1 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele lumor, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ano věřim ti a přeji ať radost z toho ve vašich srdcích přetrvává.
Jinak osudový partner je asi opravdu každý, koho jsi potkala a třeba potkáš, jak napsala Mitea.
A ještě se zeptám.Ty jsi nějak na tom, abys takového partnera potkala, "zapracovala"?

littlehoney1 » goldi20 no a presne prezivam tenhle pocit co ty...s nim jsi dokazu predstavit bydlet a zit a proste vsechno...pricem doted jsem se takovym vecem vyhybala...

a hlavne je to vzajemne

littlehoney1 » lumor nedelala jsem vubec nic...nejlepsi bylo to jakym zpusobem jsme se potkali...potkali jsme se venku v baru kde jsme chvili nejak spolu tancovali ale ja jsme pak nejak odesla a zacala se s nim bavit moje kamoska tak ja jsem mezitim tancovala s jinym klukem a on se na to vykaslal...vidal se s moji kamoskou asi 2 mesice...nic ale mezi nima nebylo...on je mladsi a ja jsem ji porad rikala ze ja bych jsi s nim nezacala...no a pak me ona jednou vzala ven a on tam byl taky...od prvni chvile jak jsme se na sebe podivali jsme to proste vedeli

goldi20 » littlehoney1 No vida, tak to ti moc a moc přeju, at Vám to vyjde..... já se nedovím už nikd yjak yb to dopadlo, ale věřím že budete spolu štastni Nj, já se vlastěn zamilovala doopravdyža do něj, v 17nácti, no vlastně v 16 ale to už je pryč

Najdise.cz » littlehoney1 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele lumor, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já bych takového partnera asi viděl jako spřízněnou duši, člověka, se kterým jsem na podobné vlně na více úrovních, ale to jen slovíčkařim.
Každopádně ať je to osudový nebo jiný partner, hlavně, že jste se potkali a pocítili soulad, ne?

Venetia » littlehoney1 Ja jsem taky nekoho potkala, akorat , ze nevim vubec nic . pro mne bych to klidne nazvala osudove , ale jak to ma druha strana to vi .......

Venetia » goldi20 no a jak to dopadlo ?

kapka růžové » mikiduc ...já mám pocit, že to se dost často starším dušičkám stává, že po několika letech považují svůj osudový vztah za osudový omyl...a pak zase s odstupem času za nebeský dar...

kapka růžové ...už jsem to tu kdysi psala, že jsem své dva osudové vztahy poznala jedním pohledem...co mě ale zaráží je to, že Ty sis to uvědomila až později a ve spojení s tou kamarádkou...ale co...mně to může být jedno, jen píšu, jak to mám já ...

player Osudový je každý vztah.

Osud je to,co neovlivníme...


Ty spíš asi mluvíš o karmické lásce...no,no,no

Vono to máš tak.Někoho potkáš,od první chvíle je ti jasný že budeš s ním a nazveš to osudovou láskou.
Po čase se začnete rvát jak psi a udržíte to nějak pohromadě.Pak si na smrtelný posteli můžeš říci,že to byla osudová láska či osudový vztah.Ale to neznamená,že bude celoživotně euforický.

Na to je mnoho povolaných,leč málo vyvolených.

anyam žádný a všichni.....každý patrner který nám jde do života nás má něco naučit o nás, posunout nás, dát nám jiný pohled na svět, až je jeho úloha splněná odchází nám ze života aby uvolnil místo dalšímu člověku,který nás posune....My lidé jen někdy lpíme na už dávno mrtvých vztazích...ze strachu, kvůli dětem, majetku, pohodlí......a tak dostáváme ránu za ranou abychom pochopili, že máme jít dál, že je tam někdo jiný, někdy nám to bohužel trvá celý život a někdy nepochopíme nikdy....jen žehráme na to, co se nám to děje....

Háňa* Myslím, že osudoví byli všichni mí partneři - zpětně chápu, proč jsem každého z nich potkala a kam jsme spolu měli dojít, než se rozejdeme.

A na závěr mi osud dal odměnu - toho posledního - partnera, se kterým se vzájemně už nic moc neučíme, jenom si taknějak v míru a poklidu své nabyté životní zkušenosti pospolu užíváme

player » anyam Krásně jsi to napsala.
Úplně mi přejel mráz po zádech.


Jen doplním svou takovou myšlenku,která se do mé mysli vkradla.

Z hlediska solidního odchovu potomstva by asi bylo dobré po dobu 17-19 let zatnout zuby a vykašlat se na sebe,pokud máš potomstvo.Vyměnit v těch letech své potřeby za jejich.Vyšší princip mravní.

Pravda je,že nejmoudřeji o životě mluví lidé,kteří poznali hodně,hodně souputníků.

Nicméně - ty děti...co myslíš?

anyam » player Přesně vím o čem píšeš ano pokud to jen trochu jde, taky jsem pro, ale zase někde je opravdu lepší když ti dva jdou od sebe, protože jejich soužití dětem spíše škodí. Asi záleží na situaci. Nevzdávat se při prvních malých bouřkách, ale pokud to není k žití raději jít od sebe.

mitea » anyam súhlas

player » anyam Akorát,je ten čas krutější k ženám...

Chlapoj může být padesát a stejně sedmáctku ukecá.

ženský - po odchovu dětí jsou některé už vyčpělé,erotiku nevyhledávající,a když se dítka nevyvedou tak i strhané.