Ahoj lidi,chtěla bych se vás zeptat, jak to máte vy v dlouhodobých vztazích s tou intimní stránkou ? Já vím, neustále se nyní mluví o frekvenci sexu, o tom, kdo kolikrát za týden, měsíc, rok....vím, také, že každý má jiné potřeby, aktivitu, chuť....Také si nepředstavuji, že zamilovanost a fascinace tím druhým vydrží navěky, ale také si nepředstavuji, že , i když je vztah dlouhodobý, musí tato stránka věci vymizet....zcela...nebo anoněkde jsem tady od někoho četla příspěvek, že rohlík s máslem, který máte každý den se prostě přejí. (Hlavně) muži jsou poté lákáni už jen jinými vůněmi, jen né tou svou, co mají doma - teď se mi připomělo přirovnání pana Hausmanna, že není pro Býka přirozené, aby vlezl víckrát na jednu krávu:-) Pak tedy se mi nabízí, že chlapi zvláště musí být v dlouhodobých vztazích velmi frustrováni, že nemohou mít (samozřejmě někteří tak činí), co je tak láká a "chtějí" býti se svou polovičkou....a vlastně tak jdou proti své přirozenosti ? Jsou tímto frustrováni ? Jaká je to pro ně oběť? Jak to cítí ?Jak by si muži představovali ideální vztah se ženou, jako tolerantní bytostí, ke které se bude vracet , ale taky pravidelně vzdalovat...Nebo je to zcela pomýlené a muž se opravdu zamiluje a není to pro něho zase taková oběť být té ženě věrný????Sofee