 jeho výsost žufan (* 3.9.1990) Muž
řecké legendy a dramata na¬značují, že se všechny tyto motivy spojily, až posléze vedly k dlouhodobé a „tvrdošíjné" válce mezi mladšími a staršími bohy. V této vleklé válce spatřil Zeus příležitost, jak se zmoc¬nit nadvlády nad ostatními bohy, a tím - ať vědomě či ne¬vědomky - naplnit osud, který byl předurčen jeho otci Kronovi, totiž sesadit ho.
První krok, který Zeus učinil, bylo, že „osvobodil ze smr¬telných pout bratry svého otce, Uranovy syny, které jeho otec ve své pošetilosti uvěznil". Tři Kyklopové mu na dů¬kaz vděčnosti darovali božské zbraně, které Gaia ukryla před Uranem: „Hrom, Zářící hromový klín a Blesk." Hádovi dali ještě zázračnou přilbici, která svého nositele činila neviditelným; Poseidón obdržel kouzelný trojzubec, který dokázal rozechvět zemi a rozbouřit moře. Aby sc Hekatoncheires-Storucí zotavili po dlouhém za¬jetí a nabyli ztracenou sílu, Zeus těmto třem bratřím po¬skytl „nektar a ambrosii, ten pokrm velkých bohů", a takto k nim promluvil: Poslyšte mne, Ó jasné děti Urana a Gaii, ať říci smím, co srdce mé si žádá. Již dlouhý čas jsme my, jež Kronos zplodil, s bohy Titány bojovali po každičký den, v touze po vítězství a vládě. Dáte najevo teď sílu svou a moc, s Titány utkáte se v těžkém boji?
A Cottus, jeden ze Storukých, mu odpověděl řka: „Bož¬ský, vyslovil jsi to, co dobře víme ... díky tobě jsme se na¬vrátili z temného přítmí, z nelítostného zajetí. A proto se nyní s pevným cílem a na základě svobodného rozhodnu¬tí postavíme na tvou stranu a ve strašném boji ti chceme pomáhat proti Titánům." A tak „všichni, kteří povstali z Krona, spolu s těmi obá¬vanými siláky nevídané moci, které Zeus z temnoty vyvedl na světlo ... ti všichni, jak muži, tak ženy, rozpoutali ono¬ho dne strašlivou bitvu". Proti těmto Olympanům se se-šikovali starší Titáni, kteří rovněž „horlivě rozhojnili své voje". Jakmile bitva propukla, posléze se rozšířila po celé zemi i na nebesích:
Bezedné moře zahučelo vůkol, s hlasitým nářkem pukala země; Široká nebes báň se chvěla a sténala, vysoký Olymp se pohnul v základech pod vahou nesmrtelných bohů. A zvukem kročejů velikých bohů, děsivým výpadem jejich těžkých střel se rozechvěl až vzdálený Tartar. Ve verši, který připomíná text ze Svitků od Mrtvého mo¬ře, Theogonie připomíná válečný křik bojujících bohů:
Pak takto navzájem vyrazili na sebe s údery hromu; Když obě armády spustily křik, dolétl k hvězdnému nebi, a slil se v mohutný válečný ryk.
Sám Zeus se pustil vší silou do boje a využíval přitom co možná nejlépe svých božských zbraní. „Z nebes naproti hoře Olympu se vyřítil a vrhal svůj blesk. Údery z jeho sil¬né ruky jen pršely, hromy a blesky pohromadě, a vířily ja¬ko strašlivý plamen. Úrodná země v ohni pukala a rozleh¬lé lesy hlasitě zapraskaly v mohutném ohni. Všechna země se vařila, stejně jako sladké potoky a řeky i slané moře." Potom Zeus vrhl Hromový kámen (Obr. 13) proti hoře Othyru; jeho účinek se podobal výbuchu atomové bomby:
Horká pára se valila kolem Titánů, z Gaii zrozených; Nepopsatelný plamen vyšlehl do výše, Zářivý jas vyrazil z Hromového kamene, jeho blesk jim oslepil zrak -tak silný byl. Strašlivý žár zachvátil Chaos... Jako by země i nebesa nad ní se slily v jedno; Mohutný ráz, to země snad se bortí.
„Byl to neslýchaný třesk, když bohové se srazili v boji." K tomuto děsivému rachotu se ještě přidružily oslepují-ci záblesk a nesnesitelný žár a vrhání Hromového kamene způsobilo nesmírnou větrnou smršť: Temně zaburácely vichry, zemětřesení a prachová bouře, hromy a blesky.
Toto všechno způsobil Hromový kámen, který vlastnil veliký Zeus. A když dva soupeřící tábory slyšely a viděly, co se stalo, „zvedl se strašlivý ryk lítého boje; mnohé sta¬tečné skutky byly učiněny; bitva se nachylovala". Boj po¬stupně utuchal, neboť bohové měli navrch nad Titány. „Nenasytně dychtíce po válce", tři Kyklopové vyrazili proti Titánům a přemohli je za pomoci svých ručních střel. „Spoutali je v těžké řetězy" a uvrhli je do vězení v da¬lekém Tartaru. „Tam, z úradku velkého Dia, jenž jezdí na oblacích, jsou bohové Titáni ukryti pod mlžnou clonou, ve |
|