Zdeňka Blechová o zamilovanosti & lásce tvrdí toto: - Diskuze a zkušenosti

miluška medvídková je to pravda, jenže řídit se tím, to mnoho lidí neumí, sama nevím, co bych dělala, kdyby se najednou můj miláček rozhodl pro jinou. Byla by to pecka mezi oči. A že jich teď vidím kolem sebe mraky. Je to zvláštní, jestli se tak opravdu projevuje ta "transformace", že se mají ženy naučit žít samy, nebýt závislé na nikom, ale vidím čím dál víc opuštěných žen. Kam ti chlapi chvátají, za jakým štěstím? Mladší ženu vymění za domácí klid. Jen mám obavy, aby ona pak nevyměnila je.

Zornička » miluška medvídková Miluška, k tomu úvodu - to bude tým, že teóriu vždy ovládame dokonale, všetko čo pani Blechová píše chápeme, ale ked nám muž utečie s druhou, tak to je dosť často úplne inak ..A je to ok .
Totiž len vlastným prežitím "problému", trpením jak zvíře, pochybnosťami o sebe, ľútosťou, hnevom, rezignáciou, osušením sĺz, predsavzatiami že už nikdy viac, popracovaním na sebe, resp. na znovodvihnutí sebavedomia si potom často povieme už aj s úľavou - a dobre sa stalo, vlastne je to tak lepšie, prajem mu v živote len to dobré, už sa nehnevám a neživím to v sebe a som otvorená (ý) novému vzťahu a prajem ho (jej) takisto ..
Akosi sa roztrhol pytel s týmito teóriami o ponímaní lásky, ale prax je iná a príklady okolo nás ukazujú, že tak ďaleko mnohí nie sú - a to nemyslím tých, čo sa držia partnera jak kliešť. Normálne je za tým druhým bulit, zúrit, plakat, ľutovať sa a poučiť sa ..a potom precitnúť a posunúť sa ďalej.
Takých ľudí, ktorí majú hneď vo všetkom jasno a s kamennou tvárou prehlásia - prepúšťam ťa a doprajem ťa s veľkou láskou inej - je veľmi málo, aj tu na diskusii tuším len jeden ..

Háňa* » miluška medvídková Naučit se žít samy..... nevím, vnímám to jinak - spíš bych řekla odnaučit se být závislé. Nebo, ještě spíš, dovolit si to zjištění, že vlastně ve skutečnosti na nikom závislé nejsou - řekla bych, že to spousta z nich vůbec netuší, že nikoho nepotřebují, protože si nikdy netroufly být šťastné samy - ale s partnerem jsou spolu přece jen v případě, že oba chtějí - zvolili si to - oba.

Už slovo opustit mně, osobně, značí závislost - někdo nechtěl už žít život, který mu nevyhovuje, tak je zlý, bezohledný a sobecký, když si šel svou cestou. Kdyby se slovo opustit nahradilo slovem odejít, neznělo by to tak dramaticky a nečišelo by z něho obviňování, že někdo není ochoten trávit svůj život jako mučedník
Moje štěstí přece nemůže být podmíněno tím, jestli se mnou někdo chce nebo nechce být. I když jsme spolu, každý si žijeme svůj život a každý máme právo si ho žít tak, aby se nám líbil.
Nemůžu se na někoho zlobit, že není zrovna se mnou šťastný - copak on za to může ?

miluška medvídková » Zornička