balboa
hehe a co kdyz jste vsichni mrtvi a ve skutecnosti se ptate na to, jaky je zivot? Rikate si, ze se to dozvite, az se vam stane ta zahadna vec, ze umrete, ale co kdyz se to zrovna stalo - spadl vam treba na hlavu barak, dozvedeli jste se pravdu a probehl dalsi big bang a cely vesmir se opakoval zase do bodu, kdy se na tohle ptate a nepomatujete si odpoved :) Cim driv si uvedomite a prijmete to, ze uz mrtvi jste, tim driv pochopite, ze neni nic jineho nez zivot a nebudete muset zit mrtvi... Kazdym okamzikem nam pada barak na hlavu...
Rachelinka 5
» balboa
som sebakriticka-ale zas nejaky chodiaca mrtvolka nie som
vobec-starosti mi robi skor umieranie prirody nez moja samotna len som chcela pocut nazory-ci v Nieco verite,popride viete.. moj otec zomrel...znie pre mna blbo a hotovo tak poviem moj otec siel domov...
balboa
» Rachelinka 5
No ja to myslel jen jako metaforu, kdyz se totiz clovek dostane do toho stavu vedomi, kdy je mu jedno co bude nebo co bylo, ztraci svoji dulezitost, tak predstava smrti je proste jen k smichu, protoze vi, ze to je jen nepochopeny klam duality, symbol probourani zdi ktera ho oddeluje od poznani sebe sama. Proto rikam, ze pokud nekdo resi tuhle otazku, tak je vic mrtvy (nevedomy) nez zivy. Vim, ze to tak je, ikdyz netvrdim ze jsem schopny tohle vedomi udrzet, clovek se probouzi postupne... je to o tom prijmout ten fakt, ze nejste neco co existuje v tehle realite, ale cela tahle realita jste vy a vsechno v ni, i ja :) presneji receno jedna z vasich verzi, stejne hodnotna jako kterakoli jina, vsechno v ni je tu pro vas o prirodu nemusis mit starost, ta ma svoji realitu a umi si poradit, pokud ti to dela radost, tak se o ni starej, tim lip... ale strach o ni mit nemusis, to je stejne jako kdyz ma matka strach o deti, taky to neprinasi nic pozitivniho