tibetska kniha mrtvych aneb umirani je nejvyssi umeni - Diskuze a zkušenosti

PetV Četl jsem před časem knížku Tibetská kniha o životě a smrti, což měla být tibetská kniha mrtvých převyprávěná současným jazykem, určitě hodně zajímavé čtení, k zamyšlení, jen mi přijde, že je to
a) zřejmě už současné době neodpovídající (myslím ten popis různých úrovní barda)
b) pro 99,99 % lidí nepoužitelné tím, že to podle mě fakt vyžaduje hodně cviku a hooodně rozvinutou všímavost a citlivost, aby člověk v okamžik smrti nepropadl panice, nenechal se unášet myšlenkami a vědomě, bez emocí kontroloval/sledoval, co se s ním v danou chvíli děje.
Že ani nedokážeme rozpoznat ty různé úrovně, vstupy do vyšších stavů bytí.

A taky mi vrhá hlavou, když tu dáváš do souvislosti barda a psychedelické prožitky, jestli je to fakt jeden a tentýž stav, když pro rozpoznání toho, co se popisuje v tibetské knize mrtvých, by měl mít člověk zostřené, max. všímavé smysly, neovlivněné intoxikací, a být schopen stále kontrolovat, co se s ním děje, což asi u psychedelických prožitků nejde, tam se jen vezeš, neřídíš, co?

PetV » Světlonoš
No jo, na většině umírajících je vidět, že je to vyloženě baví a užívají si to

balboa » PetV Zaklad pochopeni psychedelickeho prozitku je v tom, ze si k tomu musis vytvorit takovy system presvedceni a hypotez, do ktereho to bude zapadat. Ja si myslim, ze to je opravdu tentyz stav - je to vlastne stav prazdnoty, ktery procitis neskutecnym zpusobem, vzpomenes si ze Jezis, Buddha atd... ze to byl ten stejny fenomen, ktery je v kazdem cloveku. Das si s tim do kontextu vsechno mozne, co se ti jako prazdnota nejevi, svoje podvedomi, ruzne veci cos zazil - a ono se to zjevuje v podobe ruznych symbolu, podle toho jak to mas v hlave poskladane nebo jaky jazyk preferujes, co znas z historie... protoze se to neda nijak popsat - jenze co ti zbyva, kdyz to chces jinym nejak zprostredkovat, vytvoris si symboliku do ktere ti to zapada... ale ona ta symbolika pak mnohym lidem vladne ve forme nabozentvi, misto aby ji pochopili
Tak jako tak ikdyz si vsechno prectes, tak te to prekvapi, ze je to uplne jine nez tvoje predstava :) A rozhodne je lepsi se nekontrolovat - spis nechat se tim prirozene unaset, protoze kontrola je spis domenou ega a to se bude pred rozpustenim hodne zlobit. Nejhorsi je ten pocit, ze ses uplne zblaznil a budes pokracovat ve svem zivote jako blazen -> pomatovat si jednu vec - ikdyz ten stav se zda (a je) vecny, po par hodinach se zase vratis do svoji osobnosti.
Jsou to proste takove 2 strany jedne mince. Jedna je nekonecno a druha je takova "prirucka k nekonecnu" Don Chuan (Castaneda) o tom mluvi jako Nagual a Tonal (popis sveta). Kdyz si Tonal neusporadas v souladu s Nagualem, ten te pak muze sezrat (to je podle me pripad schyzofreniku atd...
Tim mistrovstvim je uz se z toho tripu nevratit - byt zivy i mrtvy zaroven :) Zit ve snu a byt tim snivcem. A vim, ze pokud toho mam dosahnout, musim se sebou neco delat, abych byl schopny zustat na obou stranach. Mam dojem, ze pokud se to stane, stane se to v ten pravy cas, jinak to nejde. Vlastne s tim vubec nic nenadelame hehe.

A cela ta symbolika 2012 mi prijde zkratka jako proroctvi smrti osobnosti a konce vseho stareho, pro ty kteri po tom touzi, asi jsme v procesu pozvolneho umirani :)

PetV » balboa Dobrý, opět velmi zajimavé "úvahy"
Ten popis Nagualu a Tonalu, co byl na těch stránkách, cos mi kdysi poslal, jsem moc nechápal, teď mi to dává větší smysl, asi taky proto, že na kurzu, co jsem nedávno byl, učitel taky říkal něco podobného, že nemá moc cenu bádat na našim duálním světem konceptů, ale jen si všímat, že existuje, a porovnávat ho s tím neduálním světem, který prožíváš třeba při meditaci nebo po houbách, LSD.

Ale říkám si, že aby ses z toho našeho snu/umírání/znovuzrozování vymanil, tak nějaký stupeň kontroly, lépe řečeno bdělosti, během přechodu z jednoho barda do druhého je žádoucí, proč jinak by Tibeťané a jiní vymýšleli složitá cvičení, jak se na to chystat už za života?

Ono se vlastně všechno, co se může stát nebo stane, už vlastně stalo, když přijmeme to, že čas je jen iluze nebo nesprávné/nedokonalé vnímání skutečnosti

S tím 2012, ve mě poslední dobou stále častěji sílí pocit, že to je jen zástupný fenomén stále početnější skupiny lidí nespokojených se svým životem, nějaká temná stránka nás, toužící po zániku, jak píšeš, a která se promítá ven a koncentruje do nějakého konceptu - 2012, otázka je, jestli se tím uskuteční (třeba jako první světová válka) nebo to vyšumí, max. v podobě pár státních převratů.