Jsem obyčejná holka - prostě žádný světec. Opustil mne manžel a já mám odpustit sobě, jemu a ženě, která ho odvedla. Je to prý důležité, ale jak na to? Poradíte?
Jojohana
každá rada v téhle situaci drahá. Rána je čerstvá, nezhojená, bolí . To chce čas. V tento moment odpustit - dost těžké. Rozhodně nedělej scény a snaž se , abyste se k sobě chovali slušně. To bezpodmínečné odpuštění přijde časem. V tuhle chvíli je to nemožné.
Jojohana
» Lucial
proč bys byla sobec ? jsi normální ženská, s tím mužem jsi byla dlouhou dobu, miluješ ho, máš s ním dítě, tvořili jste spokojenou rodinu. Tvá reakce je normální.
Jojohana
» Lucial
žádnej žárlivej sobec nejsi. Co myslíš, kdyby mi teď oznámil manžel po 26 letech, že odchází za jinou. Myslíš, že bych řekla - no to je dobře a přeju vám oběma hodně štěstí
Lucial
» Jojohana
Prostě pořád k němu něco cítím a bolí to. Vím, že na mě kašle (je zamilovanej) ,ale já to neumím za týden odbourat. Trápím se, žárlím, ale chci jít dál a tak se snažím se ptát a mluvit.
Jojohana
» Lucial
v pořádku by nebylo, pokud by ses netrápila a hodila to za hlavu. Jen nedělej scény, nehysterči a chovej se rozumně v rámci možností ! Dostaneš se z toho a nakonec odpustíš, ale nezapomeneš !