mám právo? - Diskuze a zkušenosti

Nuna ..ženatýho nebrat..
..se koukni - ještě se ani nerozvedl a už Ti přidělává starosti..
..jestli máš pocit,že Ti za to stojí,tak si počkej,až si tohle vyřeší sám..
..ale zcela reálně - ve chvíli,kdy bys ho postavila před fakt " Dej si to doma do pucu a ozvi se až budeš mít rozvodovej papír v ruce" tak otočí a nejspíš už ho nikdá neuvidíš.. ..

..ženáči co si chtěj u milenek udělat dobře..
.. chápete to velebnosti?..

Nuna » Sosna zvlčelý Klišé... "Moje žena mi nerozumí"

Ono je tak snadné zamilovat se do ženatého! Ženatý muž své milence připadá jako ztělesnění ideálu - bať by ne,když nemusí snášet jeho nenálady,prát mu ponožky a může si s ním jen užívat. Taková krátkozrakost

Nevěřím řečem typu "Lásce neporučíš"
Co to je za lásku,když si dotyčná neváží ani sama sebe? Bo nic jiného než nedostatek úcty k sobě samé,k morálním hodnotám a k lásce obecně takový vztah není.

Nuna » Tysonka .. Děláš si blázny? Takže Ty jsi byla v pozici člověka,který je podváděn,kterému je defacto ubližováno a dneska jdeš a ubližuješ někomu dalšímu? Jakoby ses mstila za to,co se Ti stalo..

..nedozvěděla ses co jsi chtěla.. to bude ten kámen úrazu že? Nikdo nepřišel a nepoplácal Tě po rameni a neřekl "jsi skvělá a všechno dobře dopadne"..

Najdise.cz » Nuna Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Anad 2, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nuny, neblbni, vždyť píše, že spolu ti lidi nežijou, děti nemají, tak o co jde? to manželství zřejmě funguje jen na papíře a ženská dělá bengál, protože to tak prostě chodí...doteď ji chlap nezajímal, ale v okamžiku, kdy se objeví na scéně jiná, tak se pere o majetek..jak o kus nábytku..myslím, že by si ten chlap měl udělat především pořádek, že to není žadná vina ani ubližování ze strany té pisatelky. A pomstu z toho taky necítím..stalo se mě mockrát, že jsem se dostala do postavení,který bylo jakoby zrcadlem něčeho co už jsem kdysi zažila "z jiné strany"..a nebyl v tom úmysl...býváš objektivní..většinou..

Nuna » Anad 2 Objektivní bývám většinou proto,že objektivita jde ruku v ruce s rozumem - nikoliv s emocemi. A rozum velí "ženatý nebrat" - ať je to jakkoliv. Nikdo z nás do toho skutečně nevidíme,nejlepší úsudek o dané situaci bychom si mohli udělat,kdyby nám svůj postoj k tomu sdělil i ten mužskej a jeho manželka. Což se s největší pravděpodobností nestane a tak nemůžeme hodnotit,jak to celé je. Můžeme "hodnotit" pouze jednání autorky diskuze a s tím můžeme buď souhlasit,nebo nesouhlasit.

Láska funguje v celém člověku. Srdce,smysly,duše a mozek...to všechno jsou první ukazatelé toho,jestli " ano" nebo "ne". A všechny by měly být tak nějak v souladu. A mozek je orgán,který jasně říká " ženatý - vdaný - ne " Z mnoha důvodů a na základě mnoha zkušeností. Nemusíme chodit ani daleko - když se rozhlídneme po Najdise,z mnoha stran se tu valí strasti lidí,kterým při výběru partnera ten soulad jaksi chyběl. A především těch,kteří ten mozek používat zapoměli.

Každému co jeho jest - tímhle heslem se řídím pořád. Toleranci se také pořád učím.
Ale jsou názory a postoje,za kterými si budu stát vždycky za všech okolností. Někdy bývám v takovém rozpoložení,že podobnou diskuzi prostě přejdu s vědomím " Komu není shůry dáno,v apatyce nekoupí"
No...tentokrát jsem nebyla tak smířlivě nalazena
Užijte si mě!

Najdise.cz » Nuna Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Anad 2, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Víš Nuno, myslím, že jsem hodně, někdy až moc racionální člověk. Ale co se týká zamilování, tam opravdu pracuje něco jinýho, i když mozek se snaží brzdit. V tu chvíli sice víš, že bys měla couvnout, ale neuděláš to. Je v tom ta "chemie", je v tom zvědavost, je v tom vášeň, erotika a kdovíco ještě. Ale po pár měsících se ti začnou skládat informace, které ti mozek zpracuje do otázky "je to pro tebe ten správnej nebo není?". Vím o čem mluvím,byla jsem zamilovaná a hodně určitě vícekrát a to i do ženatýho. Od začátku jsem věděla, že to není dobře, ale nechala jsem tomu volný průběh, trvalo to dva roky, a i když jsem ještě "hořela", řekla jsem dost. Čekal mě u práce, volal, vydržela jsem. Trápila jsem se, brečela, ale rozum zvítězil. Jenže to nejde hned nazačátku si to zakázat, myslím, že tak tvrdej k sobě umí být málokdo. Podobnou zkušeností si teď prošla moje neteř, povídaly jsme si o tom, zaplatila za to nepříjemnou zkušeností, ale musela si to prožít. a kdyby se něco takovýho přihodilo mým dcerám, řeknu jim jen jedno. "Děvče, to co tě potkalo není ideální, je to docela i průšvih, ale jednej podle své intuice a buď opatrná jak nejvíc to půjde..." A vracím se k tomu, čím tato diskuze začala. Myslím si, že Tysonka došla právě k tomu bodu, kdy se začala rozhodovat více rozumem a neví jak pokračovat, jestli vůbec a co je a není správné. Správné je to co cítí někde v podvědomí, žeby měla udělat, ale ještě to neuzrálo. Potřebuje ještě trochu času a taky víc argumentů pro svoje rozhodnutí. Proto nás žádala o názor. Rozumím jí a určitě se rozhodne správně. To je poslední co k tomu chci říct. Dál už by to bylo jen rozpatlávání stále stejného, ztráta času a energie. Těším se, že se potkáme při nějakém veselejším tématu.