Jsme to, co jsme se naučili - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Oldman, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Víš ono je učení a učení. Nejhorší co tě může potkat je, když tě lidi berou podle toho kolik máš vystudovaných škol. Ty se vlastně celý život učíš, ale co je to učení? Papouškuješ něco z čeho tě někdo pak zkouší? Přeskoč, přelez, nepodlez Když pochytíš nějakou moudrost se kterou se dav neztotožňuje, jsi divný ( v očích lidí) Proč se učit reagovat na bolest, není lépe se učit aby se žádná bolest neprojevila? Proč dělat něco, abys byl IN? Je lépe dělat to co právě tobě přináší uspokojení, štěstí bez ohledu co si o tobě myslí ti ostatní. Systémové učení, je vlastně otroctví. (trochu jsem to přehnal)

maserka1 já se ráda učím

Pan Božský Nesympatický » Oldman Neměl jsem na mysli učení z dob Marie Terezie. Mám na mysli proces učení od narození, chodit, mluvit, jezdit na kole, plavat, učit se trpělivosti, různé zručnosti...

Co se týče školství, je dnes mimo mísu. Konkrétně střední a vysoké je úplně o hovně. Poslední týdny pracuji na mém soukromém návrhu na nový princip vzdělávání šitý na míru požadavkům doby při zachování lidské důstojnosti. Všechny poučky, standardy a normy berou za své ve velice krátké době, ale na VŠ se používají skripta se zastaralými informacemi.

Sosna zvlčelý Jednou jsem někde četl (nebo slyšel?), že člověk se v podstatě za života už moc nemění. Teď myslím takové ty věci, jako je jeho pohled na svět, zda je optimista, nebo pesimista. Velkou část si přinese již při narození, ještě lze něco ovlivnit v dětství, ale pak se to zasekne a jde to jen velmi těžko změnit.
Byl k tomu uvedený zajímavý příklad:
Pokud optimista přijde o nohy, ochrne, nebo se mu stane nějaký těžký úraz s trvalými následky, spadne možná na chvíli do depresí, ale pak se otřepe a bude opět optimistou. A nezabrání mu v tom ani to, že bude na vozíčku, nebo nevidomý... Místo aby se staral sám osebe, bude raději věnovat páči druhým.
Oproti tomu pesimista se nezmění ani tehdy, když se mu splní všechny jeho sny. Pár měsíců se bude radovat a pak začne opět remcat a fňukat, protože jiný už být nedokáže.
Takže jak říkáš, něco se naučíme a pak už to pořád dokola opakujeme. Každopádně jsem rád, že jsem optimistou.

Pan Božský Nesympatický » Sosna zvlčelý Správně. Jde o to, že optimismus, pozitivní náhled na svět se dá částečně naučit tím, že jej odkoukáváme od svého okolí. Za splnění jistých podmínek. Jednou z podmínek je schopnost se učit nové dovednosti. Naučit se hledat řešení a přizpůsobit se. Kdo má tuto dovednost, má šanci změnit sama sebe a dosáhnout jakési formy štěstí, spokojenosti.

Svá štírka o tomhle by se dalo dlouze diskutovat. Není učit se jako učit se.....Myslím, že lidé se v podstatě narodili proto, aby si navzájem pomáhali a pokud narazí na jedince,který neumí dávat, ale naučil se jen přijímat,tak se kolikrát jen uzavřou do sebe, začnou být lhostejní, ale nedá se říct, že by se něco
naučili.Některé lidi to srazí na kolena a už na nich zůstanou a jiní zase vstanou a jdou hledat, kde budou potřeba,jdou zase pomáhat druhým.....Takže kdo se vlastně naučil víc?Ten,kdo klečí a směje se nebo ten, kdo občas zapláče, ale zase vstane....???

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele onka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
... myslím, že jsme odmalička formováni zákazy, příkazy, nebo naopak lhostejností, nezájmem. Učíme se z toho nějak dostat, ale málokdy se nám povede ještě do toho zahrnout své štěstí (pocit pohody a klidu), protože nenacházíme způsob, jak z té formy ven. Když už se to někomu podaří, připadá mu to velmi jednoduché a říká si : "Jak jsem mohl tak dlouho setrvávat v tom soukromém útisku, vždyť vystoupit je tak snadné" Pravda, nejtěžší je udělat ten první krok, rozhodnutí, že chci žít jinak ... to je boj skoro bych přirovnala jako o život, protože ta změna je pro určitou naši část (ego) nepohodlná. Tedy nejvíce se v životě učíme, jak se nebát zásadních změn

Háňa* » Pan Božský Nesympatický Kdo má tuto dovednost, má šanci změnit sama sebe a dosáhnout jakési formy štěstí, spokojenosti ?

Není to nelogické ? Kdo má tuto dovednost,ten přece nemá sebemenší důvod se měnit

karamelan učíme, učíme, ale záleží taky na okolí. Pokud jseš mezi samými optimisty tak Tě trochu ovlvní ne?

mitea Najtazsie pre nás je objavit samých seba a zit v prítomnosti...
pretoze od malicka je ucením potlacená nasa prirodzenost...máme co robit,kým sa toho balastu v dospelosti zbavíme...

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Jde o to naučit se nebýt naučen a neopakovat se

Je rozdíl mezi jednáním a reagováním

Pan Božský Nesympatický » Háňa* Měl jsem na mysli, že když žiju v negativním modelu chování, dovednost naučit se změnit své modely chování je možností jak to efektivně zvrátit do pozitivního myšlení o světě.

Spousta lidí si jen opakuje nové poučky z přednášek, ale nic nezmění, zůstávají kde jsou... jeden známý přednašeč jim říká "čumilové" nebo "teoretici". Nikdy se nezmění/nezlepší, nemají tu dovednost změnit se.

Najdise.cz » Pan Božský Nesympatický Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Oldman, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Někteří badatelé tvrdí, že se vlastně nic učit nemusíme, protože jsme všemi znalostmi již vybaveni když přijdeme na svět. Něco jako vodní želva, když se narodí z vajíčka automaticky bez toho aby ji někdo učil chodit , doleze do vody a tam plave, umí přijmout potravu atd. Svými zkušenostmi se učí utéci před nepřáteli, kteří jí chtějí sežrat atd. Když zasadíme strom – rostou větve, kořeny, listy, ty pak na podzim opadají, aby na jaře zase znovu narostly, nikdo je to neučí. Je to geneticky dáno!
Nevím zda povaha-charakter je výsledkem učení, když se narodím do rodiny „nepřizpůsobyvých občanů“, je mě dáno do vínku, že se budu učit a přijímat názory od členů nepřizpůsobyvých občanů. Z pohledu jiné skupiny, budou tvrdit, že jsem gauner a rostu pro kriminál, přestože jsem v dané skupině vážená osoba a já budu šťastný. Každá společnost má své normy a my se díváme na člověka, právě podle těchto norem, které se mohou za čas zcela změnit a jsou nahrazeny novými normami.

Háňa* » Pan Božský Nesympatický Mně vadí právě to svádění všeho na modely, výchovu a společnost. Já jsem já a je jen na mně, co si k sobě pustím. Byla jsem taková vždycky. Učitelka říkala rodičům na rodičáku pravidelně větu "no, víte, ona je taková svá".
Můj táta,(to mi řekl až v dospělosti), jí odpovídal "Ano, vím, no, a čí by měla být"
Od té doby se na mě nic nezměnilo - jsem prostě svá.

Pan Božský Nesympatický » Oldman Pochopil. Jen použiju jiný příklad. Dvě kočky. Každá má koťata. Jedna kočka je tak hloupá, že vleze do vody a utopí se. Druhá vleze do vody, poslechne instinkt a vrátí se na břeh. Čí koťata přežijí?

Pohled evoluce: udělám dvě rozdílné kočky, jednu udělám jako obvykle, druhé seberu pud sebezáchovy. Třeba z toho něco zajímavého vyjde. Kterou kočku si evoluce vybere, aby pokračovala? Tu, která nemá pud sebezáchovy?

Kazové zboží musí z kola ven... je mimo logiku evoluce, aby pokračovala větev druhu, která má nějakou "závadu".

Přežijí jen Ti nejsilnější. Ti, co se naučili od svých rodičů být nejsilnější.

PS: vím jak to myslíš.

Najdise.cz » Pan Božský Nesympatický Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Oldman, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já se na tuto věc dívám z jiného hlediska. Všechny bytosti na této planetě se rodí mnohokrát, tak dlouho dokud jsou v souladu s vibrací planety. ( 3.dimenze). Pokud absolventi s úspěchem projdou „školou života“ na planetě Zemi, jejich vibrace jsou vyšší, již se nerodí do 3.dimenze, ale postupují do vyšších vibrací (5.dimenze)
To znamená, že lidi, když se narodí, tak si přinášejí do „nového“ života část svých dovedností, vibrací z života minulého. Při narození, nemáme stejnou startovací čáru! Proto nejsou stejné reakce, dovednosti, myšlení atd. u všech lidí stejné i přestože budou mít jednoho učitele, jednu matku atd.
Další pohled jsou znalosti z pohledu tzv. osvícení. Někdo vynalezne novou věc - vynález, ale najednou tu samou věc vynaleznou další vynálezci na různých místech planety, přestože se nikdy před tím nesetkali. Vědec naučí nějakou novou dovednost zvíře, které nikdo do té doby neprovedl. Přesto za několik dní, někde přes1000 km někde stejnou dovednost praktikují zvířata i přesto, že je to nikdo neučil. To je tz. Morfogenetické pole.

Pan Božský Nesympatický » Oldman Rozumím, ale na můj vkus je to příliš komplikované. Skutečnost je mnohem jednodušší.

Najdise.cz » Pan Božský Nesympatický Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Oldman, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já vím, ale jak jsme se učili, vkus je jen subjektivní dojem a skutečnost je podložena více pohledy . Díky tomu, že se objevují nové znalosti, nové "vykopávky", to že všechno souvisí se vším, tak i SKUTEČNOST je jiná, než skutečně byla. Je lepší změnit skutečnost na víru, tím se nic nezkazí.

Pan Božský Nesympatický » Oldman Muhehe

Ale pokud věříš, že Skutečnost je tvořena Souvislostmi mezi Fakty, pak není čemu věřit. Lze jen nalézat další Souvislosti mezi poznanými Fakty.

Všechny teorie o fungování světa jsou pak jen odváděním pozornosti od Souvilostí mezi Fakty. Asi každý mluvíme o něčem maličko jiném, ale mě zajímá spíš to moje téma, takže se s Tebou nemůžu moc hádat, přemýšlím a to je vysilující :-)

PS: Číhám, že všichni odskočili na obídek...

Najdise.cz » Pan Božský Nesympatický Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele onka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
... "Nikdy se nezmění/nezlepší, nemají tu dovednost změnit se."

... myslím, že tu dovednost má každý, ne každý má ale dostatek odvahy jít hned za novými věcmi. Taky - co je pro někoho nepřijatelné, jiný s povděkem přijímá, neboť se do té doby nacházel v situaci mnohem horší. I pro "čumily" nebo "teoretiky" mají nové informace význam, jinak by se na přednášce neobjevili (nezajímalo by je to).

... dovednost změnit se k lepšímu ... to je dost troufalé tvrzení, protože každý z nás má jinou kombinaci toho, co má v životě poznat a vyřešit, co si do tohoto života přináší a jak hluboko se nacházejí příčiny jeho současných nezdarů (co musí nejdřív odkrýt, než se dostane k jádru věci). Budou-li i v budoucnu existovat přednášky typu "Jak v sobě objevit dovednost změnit se k lepšímu", přeji si, aby je vedli přednašeči, kteří budou lidem ukazovat, jak zklidnit svůj vnitřní chaos a v klidu objevovat pokrok, než aby ze sebe chrlili poučky a pak se druhým posmívali

Pan Božský Nesympatický » onka Na přednášce makám, mám ji v hlavě.