Rada nad zlato - Diskuze a zkušenosti

Sosna zvlčelý Ahoj Eviku,
začínám ti psát už potřetí. Poprvé jsem začal psát, pak jsem si to znova přečetl. Smazal, co bylo napsáno a začal psát znovu. A znovu jsem si to přečetl. A znovu smazal. Teď už to snad neudělám.
Jeden z důvodů byl i ten, že jsem se kouknul pro jistotu k tobě do profilu. Kontroloval jsem datum narození. Ne kvůli astrologii, to ne, tam všechno jistě sedí. Ale když jsem si to přečetl poprvé, říkal jsem si, že je to jedna z těch holek, co má třicet za sebou a stále vlastně má smůlu, pořád naráží na takové špatné typy. A pak jsem uviděl tvůj věk.
Holka, himlhergot, vždyť ty jseš ještě úplně na počátku všeho. Podle mně je pro ženskou ideální věk na nalezení partnera do života tak 24-26 let! Nebudu říkat proč (jej, to zas bude vzkazník zahlcenej), ale je to tak! A takové pískle tady píská cosi takového! Ne, nechci to zlehčovat. Ale sama vidíš, že něco bylo špatně. A ty máš to štěstí, že jsi na to přišla takhle mladinká. Jak by se ti znova začínalo a měnilo po třicítce? A vidíš, taky to tady nejedna holka dokázala. Ale ty máš to štěstí, že to víš už teď.
Jinak ono je hezké říct, že chlapi jsou potvory (jsou, to nepopírám), ale není to taky chyba žen, když si takové vybírají? Kašli na ty, co mají nevyřešenou minulost. Z toho nikdy nic dobrého nekouká. Ať si nejdřív vyřeší závazky a pak se přihlásí. Ale ne že budeš celou tu dobu čekat s rukama v klíně.
Tys byla s chlapem, který měl minulost nevyřešenou. A možná jen kvůli němu jsi přehlédla někoho skvělého, kdo právě procházel kolem...
Souhlasím s tím, co zde bylo napsáno: Neměň se kvůli někomu jinému! Udělat radost, to jo, ale změnit? Leda sama za sebe, jinak to nemá smysl.
Byl jsem jeden čas s holkou, která to dělala obdobně. Nikdo to po ní nežádal, ale dělala to. Když byla s klukem přede mnou, jedla ráda těstoviny, poslouchala punkovou hudbu, jezdila s ním na fesťáky. Já jsem tulák, jezdila se mnou na vandry, poslouchala to, co jsem poslouchal já, jedla podle mně. Pak s dalším klukem byla velká motorkářka (mně tvrdila, že jsou to magoři a že ona se nechce zabít, ale když byla s motorkářem, tak bylo vše jinak), chutě se jí zase změnily atd... Dodnes nevím, kým byla vlastně sama za sebe? S kým jsem to vlastně chodil? Víc bych si jí vážil, kdyby měla i nějaké další charakteristické vlastnosti. Ona vlastně měla jedinou - přizpůsobivost. A žádný vlastní názor.
Proto buď sama sebou a k sobě hledej třeba déle, ale někoho, kdo se k tobě skutečně bude hodit. Určitě najdeš. Ba dokonce věřím, že někoho zaujmeš a on se přihlásí sám. Hlavně jdi vpřed vlastní cestou a s úsměvem na rtech. Zamračenou a ubrečenou nikdo nechce, je s nima moc práce.
Držím palce.

celebrita » Sosna zvlčelý drahý, já žasnu
Ano některé na to přišly i po třicítce, jako třeba já a mohu potvrdit...já taky žila vždy život toho muže a né svůj. A nehodlám to opakovat, i když je to velice těžké. A tak Evi, držím palce!

Svá štírka » Sosna zvlčelý Určitě máš kus pravdy, ale u nás doma platilo hladový chlap - nervózní chlap.Dokud se nenajedl, křičel, se vším třískal. Pocházel z vesnice, kde se doslova žralo, v neděli několik chodů, babička byla vyhlášená kuchařka. Až se najedl, pak se uklidnil a buď odjel na ryby nebo na zálety.....Dnes už je to jedno, není mezi živými, ale nemám na něj jedinou pěknou vzpomínku....

Evika87 » Sosna zvlčelý Víš, neříkám že jsou mužský potvory. Jistě je spousta báječnejch mužskejch, jen mi přijde zvrácený svět mýma očima. Asi jsem padlá na hlavu, ale tak já vztah vidím, že žena si muže tak trochu hýčká, stará se o rodinu a domácnost a on jí pak chrání a obejme třeba když je bouřka (bouřky se hrozně bojím). A tenhle chlap mě tak dokázal obejmout a mohla jsem se k němu přitulit každý večer. Hladil mě po vlasech když mě bolelo bříško z tý naší měsíční chřipky a užila jsem si s ním spoustu legrace. Je pravda že i já jsem hodně přispůsobivá. Bývala jsem víc, skoro jak jsi popsal ty, ale ne tak moc asi. A teď už vůbec ne tak. Mám určitý typ mužů které vyhledávám a největší překážka kterou kladu mužům je vysoká citová vazba na můj domov. Mám zahradu (stavební parcelu) kde bych chtěla jednou žít, ale ti dva poslední byli příliš vázaní zase na vesnici, kde já bych asi nemohla bydlet, protože žena myslí vždy na budoucí rodinu a nebydlet blízko nějakého zdravotního střediska, kde bych se musela bát přivést děti na svět, protože kdyby se něco stalo, nepřijela by sanitka včas.. to pro mě není. Jsem ráda v přírodě, vždyť jsem lesačka z povolání, ale bydlet musím tam kde má mobil signál a kde má sanitka dojezdovou rychlost do těch 15 minut. Takže jsou i věci ve kterých nedovedu ustopit.

Možná se ti zdám mladá, ale ber v úvahu to že ženy strašně doplácí na tuhle dobu kdy chtějí mít děti co nejdéle a pak je třeba mít nemohou. Já bych chtěla děti a rodinu moc, proto bych nerada si takhle tloukla čumák až do těch třiceti.

Sosna zvlčelý » Svá štírka Promiň, že to řeknu sprostě, ale takový chlap ať si políbí pérdel!
Nebo ať taky někdy uvaří. Co by asi dělal, kdyby zůstal sám? By si jako neuvařil, nebo co? Ne, v tomhle jsem radikál! Chudák ženská, která s tímto stráví život.
Tak se ti jako chlap za toho hulváta omlouvám. Bohužel i takoví jsou mezi námi.

Sosna zvlčelý Omyl, já byl první, ale ostatní pak jsou jedničky!

Sosna zvlčelý » Evika87 Jupí! Tak takovouhle ženskou já bych bral hned!
Serem na smutek spolu, jó?
A až najdeš někoho, kdo se ti bude líbit, tak klidně přijď a zeptej se na názor. Já ti ho buď schválím, nebo né. Aspoň to pak budeš moci svést na mně.

Svá štírka » Sosna zvlčelý Ty se mi omlouvat nemusíš, ty jsi mi nic neudělal, ale některé ženské si nechají z různých důvodů líbit úplně všechno.Je to složité.Je fajn, že to může člověk probrat s někým jiným, že najde někdy taky jiný úhel pohledu a třeba i jiné řešení než to svoje.Díky vám všem, kteří mi napsali.

Sosna zvlčelý » Pietra di Luna A téhle slečně věř! Ta má pravdu vždy! Neustále mě překvapuje svojí moudrostí a tím, jak to má v hlavě srovnané!

Sosna zvlčelý » Svá štírka Musím, protože v některých případech se stydím za některé chlapy! Jenže to ve skutečnosti není chlap. Jen . Chlap nemá být diktátorem, ale oporou!

Najdise.cz » Sosna zvlčelý Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Pietra di Luna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Děkuju
Ale víš že tak před dvěma lety bych něco takového nejspíš nenapsala...no, asi stárnu

Sosna zvlčelý » Pietra di Luna Ty dva roky, jsou nějaké podezřelé, to mi něco připomíná...
Kdepak, ty nemůžeš být ségra, ty musíš být to dvojče, co jsem chtěl. A mě nakecali, že jsem mnohem starší!

Stárneš? Klíd! Já ti povím malé tajemství: Šepty šepty šepty šept, no vážně! A po třicitce se to celé obrací a zase se mládne!

(Nebo že by to byla už ta senilita? )

Brid Hopki » Sosna zvlčelý No dovol, mě se náhodou začíná dobře, ještě si nepřipadám jako zkaženej knedlík a vůbec...

Brid Hopki » Sosna zvlčelý No něco na tom bude, minulej tejden jsem si koupila Bravíčko a šla na řetízák...jestli to takhle půjde dál, skončím na špeku a sušenkách...

Sosna zvlčelý » Brid Hopki Šmankote! A co ses v tom Bravíčku dočetla? Že tys určitě šla jen na tu stránku, jak se to... "Láska sex a něžnosti", viď?
No tak abys neskočila někomu na špek!

A k tomu předchozímu, ono někomu se začíná dobře. Ale není to jeho zásluha, ale zásluha těch bývalých. Protože když horší než s nima to už být nemůže, pak jde všechno líp.
(Já jsem dneska tak chytrej...)

Brid Hopki » Sosna zvlčelý Ne, jsem si ho koupila kvůli upírovi. Ale nestálo to za to. No, může se stát, že někomu skočim na špek. Pokud ovšem nebude příliš vychrtlej...no, jseš ňákej chytrej...

Sosna zvlčelý » Brid Hopki Naštěstí jen dneska.
Na špeku se už pilně pracuje!

Brid Hopki » Sosna zvlčelý http://www.youtube.com/watch/…
občas neuškodí být trošku pubertální

Sosna zvlčelý » Brid Hopki Na to jde odpovědět snad jen takto:
http://www.youtube.com/watch/…

Brid Hopki » Sosna zvlčelý Máš rád draky?
http://www.youtube.com/watch/…

Sosna zvlčelý » Brid Hopki Tuhle já přímo miluju!

Brid Hopki » Sosna zvlčelý No bodejť...

Sosna zvlčelý » Brid Hopki Kouzelný drak

Byla hluboká noc.
Na první pohled by se zdálo, že je to noc jako každá jiná.
Ale nebyla.
Toto byla noc zázračná.
Narodilo se totiž dítě, a každé narození dítěte je zázrak.
Byla tedy hluboká a velmi jasná noc. Vypadalo to, že všechny hvězdy se tu noc sešly na obloze, aby viděly ten zázrak zrození.
A všechny ty hvězdy se do novorozeňátka na první pohled zamilovaly. Rozhodly se, že je tak výjimečné, že ho jednou chtějí mít mezi sebou.
A tak všechny hvězdy, které tuto noc na obloze zářily, všechny mu jako sudičky daly do vínku něco ze sebe.
Tu noc se z malého, na první pohled zcela obyčejného miminka stal díky hvězdám Dráček.
Dráček pomalu rostl a rostl.
Ale protože byl zcela výjimečný, byl také úplně jiný než ostatní.
Děti mu nerozuměly a dospělí se ho báli. Snažili se ho vměstnat do svých zdi a hranic ve kterých byli zvyklí žít, ale Dráček se nechtěl nechat, byl to velmi silný Dráček.
Čím více se ho lidé báli, tím více mu ubližovali aby mu vzali jeho sílu. Ale on se nechtěl s nikým prát, nechtěl používat svou sílu proti lidem, věděl že jediným prudkým vzplanutím by všechny a všechno spálil na uhel. Takovou měl moc.
A on chtěl lidi milovat a být milován.
Tak moc toužil po lásce.
Ale nikdo to nechápal.
Zkusil tedy svou sílu uzavírat v sobě, chovat se tak, jak chtěli ostatní.
Chvíli to fungovalo, na chvíli okusil i jak chutná láska.
Ale jen na chvíli.
Protože potlačoval svou přirozenost, začal být nešťastný. A samozřejmě tím že byl nešťastný on, začali být nešťastní i lidé kolem něj.
A znovu ho přestali mít rádi.
Dráček byl čím dál víc smutný. Nevěděl jak má dál žít.
Sám a sám, mezi davem lidí.
Čím dál více svůj zrak obracel ke hvězdám, jako by od nich čekal odpověď na své otázky.
Hvězdy se snažily seč mohly předat mu své blikotající poselství, ale dráček prozatím nerozuměl. Ještě nebyl tak moudrý, aby rozuměl řeči Vesmíru.
Proto si vytvořil svůj vlastní vesmír, který byl jen jeho, kterému rozuměl a ve kterém se cítil alespoň trochu v bezpečí před lidskou zlobou.
Ale byl tam tak sám, tak osamělý, strašlivě osamělý.
Už nechtěl v té osamělosti žít.
Nevěděl jak dál, měl pocit že už vyzkoušel všechny možnosti.
A tak jednou dospěl k rozhodnutí, že z toho svého vesmíru zmizí, pryč z něj, a pryč i z tohoto světa.
Jedné hluboké a temné noci zavřel oči a skočil.
S naprostým odhodláním nebýt.
Vůbec, ale vůbec netušil co se stane.
Netušil, že má veliká křídla, kterými najednou začal mávat.
Nikdy mu nikdo neřekl, že má tak nádherná křídla, většinou mu všichni říkali, že je ošklivý a zlý.
Mával křídly a letěl, jak překrásný to byl pocit!
Znovu si uvědomil, že je opravdu výjimečný a že byla hloupost věřit druhým a ne sám sobě a svým pocitům.
A jak si tak poletoval a tetelil se blahem, začal vidět věci, které dřív ze svého uzavřeného vesmíru neviděl. Najednou začal vidět i jiné vesmíry a jiné Dráčky v nich ukryté. Uvědomil si, že celou tu dobu nebyl sám, že podobných Dráčků jako je on, jsou spousty.
Byl šťastný! Konečně byl šťastný.
A honem, honem se vydal do prvního vesmíru který byl jemu nejblíže za Dráčkem, který v něm plakal.
Přiletěl k němu a objal ho.
Neplač, pojď, roztáhni křídla, poletíme spolu.
Ale Dráček nechtěl.
Ty máš křídla, já ne. Ty jsi mnohem výjimečnější než já. Ty můžeš létat, ale já ne.
Marně se mu Dráček snažil vysvětlovat jak to je, že i on si myslel, že je ošklivý a bez křídel.
Dráček mu nevěřil.
A neuvěřil mu ani Dráček druhý, třetí, čtvrtý…….
A zas byl Drak sám.
Tentokrát už ne osamělý, ale sám.
Uvědomil si, že marně druhým vysvětluje něco, co oni musí sami pochopit.
Stejně tak jako kdysi on.
Hrozně ho z toho rozbolelo srdce, myslel si, že mu bolestí pukne.
Ale nepuklo.
Tím žárem nenaplněné lásky který ho spaloval se přetavilo. A z jeho srdce kdysi lidského a proto bolavého, se stal nádherný, zářivý diamant.
V tu chvíli Drak znovu našel svou sílu, už věděl kudy se dál ubírat.
Uvědomil si, že je jeho posláním držet zoufalé Dráčky nad vodou, pomáhat jim, aby i oni našli svá křídla a naučili se létat.
Někteří Dráčci ho za to měli rádi, někteří ho proklínali.
A lidé mu dál ubližovali.
Ale on už se netrápil, naopak byl šťastný.
Teď byl doopravdy a trvale šťastný.
A čím více pomáhal druhým, tím jeho srdce zářilo jasněji a jasněji. A obrušovalo se jako briliant a odlesky z něj byly duhově zářivé.
Někdy, když byl moc unavený, si lehl večer do trávy a díval se na hvězdy. Už jim rozuměl co mu říkaly. Už nepotřeboval mít svůj vesmír, protože měl ten opravdový, skutečný, bez hranic. A čím dál víc si uvědomoval, že vůbec není sám, že je naopak součástí tohoto Vesmíru a že hvězdy jsou mu nakloněny a milují ho.
Když nastal jeho čas, tělo už nepotřeboval.
Jeho srdce plálo jako skutečná hvězda.
A jednou, bylo to za jasné a zářivé noci naposledy rozevřel svá křídla a tiše vzlétl vzhůru. Věděl že letí domů.
Tu noc se na nebi se objevila nová hvězda mimořádné krásy.
Malý, smutný Dráček, který se tehdy koukal na hvězdy a zahlédl ji, si tiše povzdechnul.
Ach, chtěl bych jednou být tak krásný, jako ona. ………

Brid Hopki » Sosna zvlčelý

Evika87 » Sosna zvlčelý Víš okolo mě se teď motá spousta chlapů takže u mě to nebude tak dlouho trvat. Zvlášť protože jsem lesačka z povolání jak už jsem říkala, tak jsem v mužském světě. Uvidíme co jsem se naučila.