Láska jako trám - Diskuze a zkušenosti

P-o-m-o-c!!!!!Poznala jsem jednoho úžasného kluka.Známe se už asi rok a půl.Tehdy jsme se jen tak scházeli na squash, na pivečko a tak.Nikdy k ničemu mezi námi nedošlo.Ani jeden neměl vyřešené vztahy a neměla sem ani sílu.Pak jsme se přestali vídat.Znovu jsme se začli scházet začátkem roku.Jako kamarádi jsme si povídali zeširoka doztracena, pak mě dostal.Byl u mě několikrát, a nic si nedovolil.Jen jsme leželi a dívali se na sebe a nevnímali čas.A já si uvědomila že miluju, vlastně po 1. v životě.Jen tak, prostě jen proto že je, že nemám nadočekávání, že nic moc nežádám, že jen miluju.Trvalo dlouho dobu i jen to, než jsme se po 1. políbili a vůbec se dobrali k tomu, že chceme být spolu.Všechno je krásné a tak nějak plynulé.Ještě nikdy jsem se necítila tak svobodně a nikoho jsem si tak nevážila.Jenže je tu háček.Až doteď jsme spolu nespali. Nejdřív byl problém u mě, prostě jsme nemohla i když jsem moc chtěla. To se časem zlomilo.Ale ted zjišťuju, že problém má i on. Do té doby než k tomu má dojít, je to v pohodě a vím že je naprosto v pořádku, ale jak už je ten okamžik, tak se stáhne a nic.Po nějakém čase už jsem to nevydržela a zeptala se.Dostalo se mi odpovědi, že potřebuje trpělivost, a že sám neví důvod. Takže nic konkrétního.Nevadí mi přímo to,že mám čekat, ale vadí mi ta neotevřenost, a ať chci nebo ne, ubírá mi to tímhle způsobem sebevědomí a začly se mi vkrádat do hlavy černý myšlenky.Takže jsem včera udělala jednu odsouzeníhodnou blbost.Projela sem mu telefon.A tam našla asi 9 měs.staré zprávy,(to byla doba kdy jsme se nevídali) o žhavých souložích, zamilované, a to od různých holek .Vím, tohle se nedělá a musí se počítat i s horším.Jediné co mi vadí, je to, že se mi absolutně rozpadla iluze o něm, a to že nevím co od něj můžu čekat.Je jasné že přiznat se nemůžu, už takhle ta nedůvěra stačí.Jen nevím jak to rozumně zhodnotit a zbytečně nesoudit.Díky za jakýkoliv názor a radu