blondýna v káčku - Diskuze a zkušenosti

Před třemi roky jsem opustila tatínka svého drobečka,málem mě zabil,jednou a stačilo nebylo o čem přemýšlet.Rok nám vyhrožoval.Bála jsem se.Dva roky trvalo něž jsem se sebrala a podívala na mužskýho jako na člověka a né jako na zvíře.Dvě práce,malej,dálkově škola-a šlo to.Můj táta onemocněl ,jedna práce pryč- dálková škola pryč ,rok jsme jezdily denně do nemocnice do Prahy-domů -školka-uvařit atd.....V ten den kdy skončila léčba vyhazov z druhé práce.Našla jsem si jinou,makám jako vůl.Staráme se se ségrou o tátu jelikož se rozhodl ,přesto že léčba se vydařila že do konce roku umře.Dodělávám si dům a baví mě to.A vše levou zadní bez nervů.Vedu firmu a tam je práce dosti.:)Prý nejsem blbá je se mnou sranda a docela prý vypadám.Nejsem hysterka a beru lidi tak jak asi mám jací jsou..Potkala jsem chlapa se vším všudy .Před třemi týdny ze dne na den zmizel.Díra.Svolala jsem dívčí slet a zapily můj žal..Děvčata v zápalu zapomínání mi znečistily botník ..Přežiju to ,jasně co nadělám-Druhý den mi upadla převodovka ,prasklo LCD na PC,celkem zhulba 5 kg.Přetahla jsem se v práci,složila a plakala dva dny v kuse.Dostala dovolenou-šéf je bůh.Příští týden jdu na mamologii.Ke všemu jsem blondýna a jezdím v káčku už opraveném-stálo to 8000,- LCD jsem ještě neřešila používám jiné PC,ségra mi neustále volá jak je znuděná -je na mateřské,matka mi říká ty chudáku co budeš dělat??????????????????? co?????????? jdu dál a těším se, že se dnes konečně vyspím protože ten můj ,,chlap,, o kterým jsem si to opravdu myslela se tak nechová a nebudu už na něho myslet a tak si říkám - spoléhat sama na sebe.A přesto,že se to mele a strašně mi chybí říkám si,že to dám a určitě někdy potkám chlapíka který prostě za to bude stát a já snad seberu odvahu mu to uvěřit.Ale i přesto prostě potřebuji někdy slyšet,že nejsem máslo a že to zvládnu.Jeden den mi bylo fakt ouvej napsala jsem kamarádce do spořky,,prosím napiš mi že nejsem sračka,, protože jsem měla potřebu volat svému chlapíkovi a plakat-přišlo mi 47 sms ani nevím od koho možná ze všech poboček spořitelny a o to jde.Proč to píšu,proto že přesto že vím že musím stát nohama na zemi že vím jakou nám ulohu a zodpovědnost někdy prostě člověk padne na kolena a pláče a potřebuje povzbudit.A je dobré mít někoho komu můžu říct napiš mi ,že nejsem sračka.O některých věcech není potřeba dlouze diskutovat.Je to dlouhé já vím ale kratší to nejde.