Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Bez partnera a přesto "optimista"...? - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Bez partnera a přesto "optimista"...?
15.07.2009 - 23:58
Ameliee
Bez partnera a přesto "optimista"...?
Vážení,na tohle mě přivedly nejen některé diskuze na téma "jsem bez partnera a fakt to nevidím růžově, ty vztahy", ale taky se tohle často objevuje aj v reálném životě kolem mě, u lidí, se kterými jsem v kontaktu, kamarádi, přátelé. Prostě mám dojem, že tohle je velmi aktuální "řešení" kolem mě.No, já to mám tak, že já jsem ten optimista bez partnera, ten člověk, co si uvědomuje, že do toho "pravého" vztahu dozráváme právě přes ta úskalí několika vztahů a že negativismem v sobě si nepomůžu (taky jsem se ale k tomuhle přes ten negativní postoj dopracovala, ano, na začátku to bylo jiné). Je to obšírný téma, ale tak nějak po stručnu to je asi takhle.Pro inspiraci, povzbuzení ostatním, nebo aj pro naše vlastní ujasnění si tohohle, jak jste na tom vy? Co vy, ostatní single optimisti?
Stránka:
1 2
16.07.2009 - 06:07
| Filtr
Nuna
Jsem optimista i bez partnera,jsem pozitivní i bez partnera,ale dalo to fušku,než jsem k tomu došla. A vlastně mám pořád pocit,že ještě stále jdu.
16.07.2009 - 07:24
| Filtr
Nuna
» Mar.gita
Pro mě aktuální téma. Zrovna tohle jsem včera řešila se synem a jeho otcem - taková rodinná psychodebata. Tatínek se bohužel plácá v tom prvním extrému,kdy není schopen se z něj vymotat a nejen že tím ničí okolí,ale především sám sebe. No a jak je vidno,tak synek má ty samé sklony. Vyrůstá ve stejném prostředí jako jeho otec v tomtéž věku - rozvedeni rodiče kdy otec má novou partnerku,kterou to dítě vidí jako rivala. Nastupuje žárlivost,strach ze ztráty jistoty - pro 12ti leté dítě šílený psycho. Já sice vidím,v čem je zakopaný pes,dovedu pojmenovat,ale v praxi neumím vyřešit.
Jinak když řeknu,že jsem na konci té druhé fáze,tak to cítím tak,že mám dost našlápnuto k tomu,abych se v té samotě zahnízdila a už mě z ní nikdo nedostane. Což nechci,protože to je taky extrém.
Ideální by bylo nějaký splavný přestup do fáze třetí,kdy vztah ano,ale se zachováním vnitřní vlastní svobody.
Jinak když řeknu,že jsem na konci té druhé fáze,tak to cítím tak,že mám dost našlápnuto k tomu,abych se v té samotě zahnízdila a už mě z ní nikdo nedostane. Což nechci,protože to je taky extrém.
Ideální by bylo nějaký splavný přestup do fáze třetí,kdy vztah ano,ale se zachováním vnitřní vlastní svobody.
16.07.2009 - 07:55
| Filtr
Najdise.cz
» Nuna
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Jan.ina, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já už jsem ve třetí fázi, heč
S ohledem na potřebu větší vnitřní a (konečně i vnější) svobody jsem ukončila dlouholeté manželství. Po bezpočtu bezesných nocí a po vyřešení řady dilemat... jsem si užívala druhé fáze a ve slabých chvílích se ujišťovala, že i kdybych už v ní zůstala, prd se stane. Bylo to opojné období
Teď mám nový vztah. Trvá čtvrtý měsíc. Zatím příliš krátká doba na zásadní závěry, ale je mi moc hezky. Zatím mě svojí láskou nemačká, je s ním legrace ... Ale kdybych začala mít pocit, že mě to nenaplňuje - končím. Občas si říkám, kruci jak já jsem sobecká, taková jsem nikdy nebyla. Bude to tou druhou fází... Když si jdou za svým chlapi, proč ne my?
=====
Já už jsem ve třetí fázi, heč
S ohledem na potřebu větší vnitřní a (konečně i vnější) svobody jsem ukončila dlouholeté manželství. Po bezpočtu bezesných nocí a po vyřešení řady dilemat... jsem si užívala druhé fáze a ve slabých chvílích se ujišťovala, že i kdybych už v ní zůstala, prd se stane. Bylo to opojné období
Teď mám nový vztah. Trvá čtvrtý měsíc. Zatím příliš krátká doba na zásadní závěry, ale je mi moc hezky. Zatím mě svojí láskou nemačká, je s ním legrace ... Ale kdybych začala mít pocit, že mě to nenaplňuje - končím. Občas si říkám, kruci jak já jsem sobecká, taková jsem nikdy nebyla. Bude to tou druhou fází... Když si jdou za svým chlapi, proč ne my?
16.07.2009 - 08:04
| Filtr
Mar.gita
» Nuna
Jedna z věcí kterou se teď snažím naučit, je NESNAŽIT se druhým pomáhat a něco za ně řešit. Lidi chtějí ostatním pomáhat a neuvědomují si, že to vlastně ani neumí, že je to to nejhorší co pro druhé můžou udělat. A to nemluvím ani o tom, že oni o tu „pomoc“ ani nestojí, musí si na všechno přijít sami. A když je nenecháš, mají pocit, že jim nerozumíš a naopak se to obrátí proti tobě. Nechat je ovšem jít jejich vlastní cestou, nechat je dělat chyby které si neuvědomují a ty je vidíš je velmi těžké, zvlášť pokud se jedná o lidi, na kterých ti záleží, ale jinak to asi nejde. Jak jinak se člověk věci naučí než tím, že ty chyby udělá? Např. dítě, můžeš mu stokrát říct nesahej na ty kamna protože pálí, ale dokud sám nepozná význam slova pálí, nebude si dávat pozor.
16.07.2009 - 08:52
| Filtr
už zase ocelová žena
» Nuna
Ano, tyhle vztahy s dětma jsou obzvláště ožehavé, na to se špatně dívá, když něco takového je.
U nás je ještě jeden problém, úplně z dětství syna. A právě proto ho s láskou posílám ven, do světa, aby si třeba i natloukl, protože je to to jediné, co by mu mohlo pomoct. Tady jsou slova zbytečná. A taky je to díky vztahu otec - syn.
Máš pravdu, Nuno, srdce a duši těžko někdo zahojí.
Tak hodně štěstí! Všem...
U nás je ještě jeden problém, úplně z dětství syna. A právě proto ho s láskou posílám ven, do světa, aby si třeba i natloukl, protože je to to jediné, co by mu mohlo pomoct. Tady jsou slova zbytečná. A taky je to díky vztahu otec - syn.
Máš pravdu, Nuno, srdce a duši těžko někdo zahojí.
Tak hodně štěstí! Všem...
16.07.2009 - 09:21
| Filtr
Najdise.cz
» Nuna
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Jan.ina, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Děti jsou vždycky to nejzranitelnější místo. Také můj bývalý manžel má novou partnerku. O hodně mladší, sobeckou, nevyzrálou ... a s našimi dcerami nevychází. Starší dcera se stáhla a víc to neřeší - prý jeho volba.
Mladší se s tím nemůže srovnat, nechce tátu jen tak ztratit. Měsíc s nimi i bydlela v domě, ve kterém vyrostla, ale po neustálém psychickém teroru - situuj ty boty doleva, napravo je máme my nebo horní koupelna je moje a nepřeju si, abys tam lezla apod., situace vygradovala, když nedostala oběd, protože s ní nepočítala. Rozumíš, nepočítala, ikdyž bydleli dohromady. A on hodil mrtvýho brouka.
Přistěhovala se za mnou tedy dřív než jsme mysleli. Je to dost nepohodlný, rekonstruuju bydlení, všude je rozkopáno, hromady krámů ... ale přesto se trochu uklidnila. Řekla, že mě obdivuje, že jsem s ním tak dlouho vydržela. A myslíš, že mě to potěšilo?
Tátu nechce vidět, nechce s ním mluvit ...přitom vím, jak čeká až se ozve. Taky to neumím řešit. Ani nechci. Jen jí opakuju, že táta ji rád má (a o tom jsem skutečně přesvědčená a nic na tom nezmění ani jedna čůza)a ať tomu nechá čas.
Právě kvůli dětem někteří z nás zůstávají ve vztazích, které jsou dávno vyčerpané.
Často si kladu otázku, co je správné
=====
Děti jsou vždycky to nejzranitelnější místo. Také můj bývalý manžel má novou partnerku. O hodně mladší, sobeckou, nevyzrálou ... a s našimi dcerami nevychází. Starší dcera se stáhla a víc to neřeší - prý jeho volba.
Mladší se s tím nemůže srovnat, nechce tátu jen tak ztratit. Měsíc s nimi i bydlela v domě, ve kterém vyrostla, ale po neustálém psychickém teroru - situuj ty boty doleva, napravo je máme my nebo horní koupelna je moje a nepřeju si, abys tam lezla apod., situace vygradovala, když nedostala oběd, protože s ní nepočítala. Rozumíš, nepočítala, ikdyž bydleli dohromady. A on hodil mrtvýho brouka.
Přistěhovala se za mnou tedy dřív než jsme mysleli. Je to dost nepohodlný, rekonstruuju bydlení, všude je rozkopáno, hromady krámů ... ale přesto se trochu uklidnila. Řekla, že mě obdivuje, že jsem s ním tak dlouho vydržela. A myslíš, že mě to potěšilo?
Tátu nechce vidět, nechce s ním mluvit ...přitom vím, jak čeká až se ozve. Taky to neumím řešit. Ani nechci. Jen jí opakuju, že táta ji rád má (a o tom jsem skutečně přesvědčená a nic na tom nezmění ani jedna čůza)a ať tomu nechá čas.
Právě kvůli dětem někteří z nás zůstávají ve vztazích, které jsou dávno vyčerpané.
Často si kladu otázku, co je správné
16.07.2009 - 09:59
| Filtr
Nuna
» Jan.ina
Smutné.
Až do takovýhle extrémů to u nás nejde,přesto mi ze situace,která nastala,není dobře.
Píšeš,že to neumíš a nechceš řešit. Na jednu stranu tomu rozumím,taky bych nad tím radši mávla rukou - a nakonec to asi udělám,pokud nižádné "řešení" nenajdu. Ale ještě se chci chvilku snažit. Ono nejlepší řešení často bývá to nejjednodušší,takové,které vlastně máme před očima a které jenom pro nějakou bolest momentálně není vidět.
Vedle běží diskuze o tom,jestli zůstávat ve svazcích,ze kterých se vytratila láska. Argumenty pro a proti - jedním z nich jsou i děti. Přijde mi to strašlivé brát děti jako argument,ale opravdu jsem za,že kvůli nim,pokud to jen trochu jde,by lidi spolu zůstat měli. Nikdo z nás,kdož se rozvádíme či jsme se rozvedli,si nedovede představit v tu chvíli ty důsledky,které to pro ty děti může mít. Vidíme jen sami sebe,svoji úlevu,svoje pohodlí,svůj klid a co se odehrává v těch děckách a kam to může dovést.... Kluk byl po rozvodu taky v pohodě. A najednou puberta a takhle jančí
Nic... nechci aby to bylo zase až příliš pesimistické.
Až do takovýhle extrémů to u nás nejde,přesto mi ze situace,která nastala,není dobře.
Píšeš,že to neumíš a nechceš řešit. Na jednu stranu tomu rozumím,taky bych nad tím radši mávla rukou - a nakonec to asi udělám,pokud nižádné "řešení" nenajdu. Ale ještě se chci chvilku snažit. Ono nejlepší řešení často bývá to nejjednodušší,takové,které vlastně máme před očima a které jenom pro nějakou bolest momentálně není vidět.
Vedle běží diskuze o tom,jestli zůstávat ve svazcích,ze kterých se vytratila láska. Argumenty pro a proti - jedním z nich jsou i děti. Přijde mi to strašlivé brát děti jako argument,ale opravdu jsem za,že kvůli nim,pokud to jen trochu jde,by lidi spolu zůstat měli. Nikdo z nás,kdož se rozvádíme či jsme se rozvedli,si nedovede představit v tu chvíli ty důsledky,které to pro ty děti může mít. Vidíme jen sami sebe,svoji úlevu,svoje pohodlí,svůj klid a co se odehrává v těch děckách a kam to může dovést.... Kluk byl po rozvodu taky v pohodě. A najednou puberta a takhle jančí
Nic... nechci aby to bylo zase až příliš pesimistické.
16.07.2009 - 10:03
| Filtr
Nuna
» Ameliee
..to ani ne.. spíš pomalu jdu k tomu,že bych teď mohla být schopna té třetí fáze..
..jen se bojím,abych neprošvihla až přijde ON a nezahnízdila se v té super samotě ještě víc..
..ale proč já to vysvětluju.. vždyť je to z mých příspěvků tady za poslední půl rok snad znát dost..
..jen se bojím,abych neprošvihla až přijde ON a nezahnízdila se v té super samotě ještě víc..
..ale proč já to vysvětluju.. vždyť je to z mých příspěvků tady za poslední půl rok snad znát dost..
16.07.2009 - 10:05
| Filtr
Ameliee
» Nuna
Nuni, chápu, tohle je hodně těžká životní zkouška. Ale sama za sebe musím říct, z mý zkušenosti, že pro dítě je lepší, když se rodiče rozvedou, pokud je to opravdu nefunkční vztah a dítě nevidí, necítí nic jiného, než nenávist a bolest. Ano, zamává to s každým, kor s dítkem, ale myslím, že daleko horší jsou pak následky, když to pokračuje dál.
Ale ano, psalas, pokud to trochu jde, já to vzala, pokud to prostě nejde.
Ale ano, psalas, pokud to trochu jde, já to vzala, pokud to prostě nejde.
16.07.2009 - 10:08
| Filtr
Ameliee
» Nuna
"jen se bojím,abych neprošvihla až přijde ON a nezahnízdila se v té super samotě ještě víc.."
noo, chápu tovje obavy, ale říkám si, pokud člověk došel až sem, má to srovnané, nelpí už jen na té své nezávislosti, tak snad HO prošvihnout nemůže.. ..ale ano, to zahnízdění se...je třeba se pořád uchovávat ve střehu a nezakuklit se...a že jsem k tomu celkem taky měla našlápnuto a možná ještě mám...ale pořád, noo..ten optimista
noo, chápu tovje obavy, ale říkám si, pokud člověk došel až sem, má to srovnané, nelpí už jen na té své nezávislosti, tak snad HO prošvihnout nemůže.. ..ale ano, to zahnízdění se...je třeba se pořád uchovávat ve střehu a nezakuklit se...a že jsem k tomu celkem taky měla našlápnuto a možná ještě mám...ale pořád, noo..ten optimista
16.07.2009 - 10:18
| Filtr
Najdise.cz
» Nuna
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Jan.ina, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Není to pesimistické. Prostě trápí Tě to. Taky si myslím, že na děti je třeba ohled brát. Jenže, kdy je ta správná doba, kdy si zase můžeme jít za svým... Mé mladší dceři bude letos 19. Je dospělá, jenže ...
Chtěla by, aby to bylo jako dřív, když byla malá. Chtěla by, aby měla ty dva, co nejvíc miluje, pohromadě. Aby se mohla vrácet domů a najít je tam. Tohle fakt neumím řešit. Musí si zvyknout, že je dospělá.
I mě to trápí. Jediné, co jí můžu dát, je jistota alespoň ve mě. Je to náročné i pro mého nového partnera. Ještěže on to snad chápe. Já se snažím najít rovnováhu mezi láskou mateřskou a mileneckou.
Při hledání toho nejlepšího řešení Ti držím pěsti
=====
Není to pesimistické. Prostě trápí Tě to. Taky si myslím, že na děti je třeba ohled brát. Jenže, kdy je ta správná doba, kdy si zase můžeme jít za svým... Mé mladší dceři bude letos 19. Je dospělá, jenže ...
Chtěla by, aby to bylo jako dřív, když byla malá. Chtěla by, aby měla ty dva, co nejvíc miluje, pohromadě. Aby se mohla vrácet domů a najít je tam. Tohle fakt neumím řešit. Musí si zvyknout, že je dospělá.
I mě to trápí. Jediné, co jí můžu dát, je jistota alespoň ve mě. Je to náročné i pro mého nového partnera. Ještěže on to snad chápe. Já se snažím najít rovnováhu mezi láskou mateřskou a mileneckou.
Při hledání toho nejlepšího řešení Ti držím pěsti
16.07.2009 - 10:23
| Filtr
Nuna
» Ameliee
"Bohužel" u nás je to přesně ten případ,kdy rozvod byla "zbytečná" záležitost. Říkala jsem to tady mockrát - my jsme šli od sebe,abychom mohli najít sami sebe. Zachovali jsme se jako dva haranti,kteří se nepohodli na pískovišti o kyblíček a tak jdou domů a přitom by si tak moc chtěli hrát. "Nejhorší" na tom je,že my spolu dodnes fungujeme velmi přátelsky a tím to tomu dítěti taky vůbec neusnadňujeme. Když Kuba vidí,že máma s tátou si povídají,smějou se,pošťuchujou,objímají,tak nabyde dojmu,že je všechno v pořádku. A pak mu logicky vytane na mysl otázka" Proč teda táta chce bejt s nějakou cizí ženskou,když má mámu rád"
A neumíme mu to ani vysvětlit.
A neumíme mu to ani vysvětlit.
16.07.2009 - 10:46
| Filtr
Ameliee
» Nuna
To, co popisuješ, jsem nikdy nezažila. Představit si to ale můžu, a tak nějak chápu, že to pro děti musí bejt těžko přijatelný. Jenže, už se stalo. Ale stejnak si říkám, stále lepší, když vás vidí takhle, než aby to bylo jinak. No, ona ta puberta s námi všemi cloumá ode zdi ke zdi, to, co z toho nakoenc bude, poznáme až za x let, kdy se to projeví. A taky vím a věřím tomu, že až bude syn starší, vyzrálejší, tak to pochopí. Jo, určitě to je pro něj teď moc složitý, ale Nuni, jsou věci, které se prostě udály a jak píšeš, potřebovali jste to, jinak by se nestalo.
Ze svýho pohledu, což je jistě mimo hru, to, jak to funguje teď u vás, tak jedině pro něj dobře. Já neměla na výběr, já jednoho svého rodiče "musela" nenávidět. Až teď, posledních pár let zpátky, jsem to pochopila, přijala a jdu dál. Ale holt to tak je, ale mám svůj život a poprat se s tím musím sama, jako kdysi moji rodiče, kteří jen prostě taky "neuměli" jinak. A jdeme všichni dál...
Ze svýho pohledu, což je jistě mimo hru, to, jak to funguje teď u vás, tak jedině pro něj dobře. Já neměla na výběr, já jednoho svého rodiče "musela" nenávidět. Až teď, posledních pár let zpátky, jsem to pochopila, přijala a jdu dál. Ale holt to tak je, ale mám svůj život a poprat se s tím musím sama, jako kdysi moji rodiče, kteří jen prostě taky "neuměli" jinak. A jdeme všichni dál...
16.07.2009 - 10:53
| Filtr
Nuna
» Jan.ina
..čekala jsem tuhle otázku..
Maminka s tatínkem spolu nemůžou být,protože už se nemilují. Tatínek přestal maminku milovat, protože jeho představa lásky má podobu závislosti. Já jsem se v určitém období našeho vztahu vzepřela šikaně,psychickému teroru a jeho chorobné žárlivosti a "šla jsem si po svých". Netvrdím,že to byla dobrá volba - způsob,jakým jsem to provedla nebyl nejštastnější,ale bylo to radikální řešení jako jediné možné řešení - tak jsem to viděla v té době. Dneska bych to asi provedla jinak,ale to už nezměním. Osvobodila jsem se a oprostila od všeho negativního,co v tom vztahu bylo a ponechala jsem si jen to hezké - proto nechovám k bývalému žádnou zášt,nečiní mi potíž být s ním kamarádka a mám ho opravdu ráda,ráda takovou láskou,jakou mohu mít ráda lidi mě blízké. Dneska už bych se nenechala svázat,nenechala bych se týrat,protože už jsem někde jinde,někdo jiný a všechno to,co jsem tenkrát prožívala vnímám jako něco,co do mého života sice patřilo,ale dneska už pro to není místo.
Jenže můj drahý ex neumí milovat láskou "člověčí" alébrž jedině a pouze pokud toho člověka vlastní,ovládá a ovlivňuje. Ve své současné přítelkyni takového člověka má,ve mě by ho už neměl. Přesto i mě má nějakým způsobem rád,dost možná se v tom stavu "rád" odráží jenom ta láska moje k němu. Každopádně jako lidi si nejsme lhostejni,jako partneři už bychom dneska nefungovali.
Já tohle všechno Kubovi včera povídala - podobnými slovy. I když se snažil vnímat a myslím,že to chápe,přeci jenom ten pocit křivdy v něm je. Je to pořád ještě dítě,které úplně všechny aspekty a souvislosti nemůže pobrat. I dospělý s tím má kolikrát problém.
..čekala jsem tuhle otázku..
Maminka s tatínkem spolu nemůžou být,protože už se nemilují. Tatínek přestal maminku milovat, protože jeho představa lásky má podobu závislosti. Já jsem se v určitém období našeho vztahu vzepřela šikaně,psychickému teroru a jeho chorobné žárlivosti a "šla jsem si po svých". Netvrdím,že to byla dobrá volba - způsob,jakým jsem to provedla nebyl nejštastnější,ale bylo to radikální řešení jako jediné možné řešení - tak jsem to viděla v té době. Dneska bych to asi provedla jinak,ale to už nezměním. Osvobodila jsem se a oprostila od všeho negativního,co v tom vztahu bylo a ponechala jsem si jen to hezké - proto nechovám k bývalému žádnou zášt,nečiní mi potíž být s ním kamarádka a mám ho opravdu ráda,ráda takovou láskou,jakou mohu mít ráda lidi mě blízké. Dneska už bych se nenechala svázat,nenechala bych se týrat,protože už jsem někde jinde,někdo jiný a všechno to,co jsem tenkrát prožívala vnímám jako něco,co do mého života sice patřilo,ale dneska už pro to není místo.
Jenže můj drahý ex neumí milovat láskou "člověčí" alébrž jedině a pouze pokud toho člověka vlastní,ovládá a ovlivňuje. Ve své současné přítelkyni takového člověka má,ve mě by ho už neměl. Přesto i mě má nějakým způsobem rád,dost možná se v tom stavu "rád" odráží jenom ta láska moje k němu. Každopádně jako lidi si nejsme lhostejni,jako partneři už bychom dneska nefungovali.
Já tohle všechno Kubovi včera povídala - podobnými slovy. I když se snažil vnímat a myslím,že to chápe,přeci jenom ten pocit křivdy v něm je. Je to pořád ještě dítě,které úplně všechny aspekty a souvislosti nemůže pobrat. I dospělý s tím má kolikrát problém.
16.07.2009 - 11:03
| Filtr
Nuna
» Ameliee
Měl - a má výhodu v tom,že se spolu dovedeme domluvit jako lidi. Oproti všem těm rozvedeným rodinám,kdy otec děti nevídá vůbec,kolikrát ani alimenty neplatí apod. se Kuba má královsky. Má mámu na plnej úvazek a tátu,kterej skočí,když děťátko pískne.
Dost možná je v tomhle taky zakopanej pes - má najednou pocit ohrožení,bojí se,že nestane chvíle,kdy bude pískat a nikdo ho neuslyší. A jak jsem napsala na začátku - nastupuje žárlivost,lítost,strach ze ztráty jistoty...
Amy.. asi bych založila dneska diskuzi na tohle téma sama tyhle svý litanie bych tu psala. Dobře,že jsi to udělala Ty, je to plodný a snad to zase pár lidem pomůže.
Dost možná je v tomhle taky zakopanej pes - má najednou pocit ohrožení,bojí se,že nestane chvíle,kdy bude pískat a nikdo ho neuslyší. A jak jsem napsala na začátku - nastupuje žárlivost,lítost,strach ze ztráty jistoty...
Amy.. asi bych založila dneska diskuzi na tohle téma sama tyhle svý litanie bych tu psala. Dobře,že jsi to udělala Ty, je to plodný a snad to zase pár lidem pomůže.
© 2007-2024 Najdise.cz