Lze dosáhnout nesobecké "LÁSKY"? ...................... - Diskuze a zkušenosti

player Jistě.Absolutně.
Jen si přiznat,že člověk nežije v řádu otrokářském a duše mohou plout žitím v objětí,ale nemohou se vlastnit-nebo jen výjmečně.
Pak budeš milovat nesobecky.
Pár takových už jsem potkal,s jednou i chodil.

(Řekla mi:já od života chci "dobře si pokecat".To plníš.Co si děláš mimo mi je fuk" ).

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele sam.jed, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Muj nazor znas,ale presto,jsem presved cen,ze kazda laska cloveka k cloveku je jedno velke sobectvi,miluje proto,ze nam samotnym dela tento cit dobre na tele i na dusi a dlouho pote az milujeme milovaneho

morenita Moje láska je určitě alespoň krapánek sobecká.Nedovedu si představit například, že bych se měla o svého muže s někým dělit... to už je sobecké ne? Myslim,že nejsem natolik duchovně vyspělá, abych mohla říct, že má láska je nesobecká.Ale v životě se snažím být co nejmenší sobec.

atraM Nesobecká láska...?
Takhle mám tendenci nazývat to, když si člověk uvědomí, že někoho miluje, ale nic po něm nechce, nic neočekává, nechává mu jeho svobodu, jeho život, ...
Prostě je rád, že ta bytost JE a těší se z toho.
Přitom jsou to obrovský emoce. Nesmírně obrovský...

Mám určitou zkušenost v tomhle směru. Trochu těžko se to popisuje, aby to nebylo dlouhý a zamotaný...

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ***, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
myslím že "láska"(spíš se tu hodí slovo vztah) k druhé osobě je vždycky tak trochu poznamenána sobectvím... ale co je na sobectví špatného? Podle mě nic! Díky tomu že jsem sobec, tak MI dělá potěšení dělat radost milované osobě.

Co si představuji pod pojmem nesobecká láska? Lásku . Láska sama o sobě je vnitřní stav největší radosti a záře, nemusí to mít vůbec nic společného s jiným člověkem, jak si lidé často myslí. Proto takováto láska nemůže být sobecká, je to prostě jenom láska. A když se potkají dva takto "zářící" lidí, je z toho ještě větší záře... ale to je zas o něčem jiném, než ses ptala.

LemmOny » atraM Mám to podobné a absolutně souhlasím. Dokonce takto takovou jednu nejmenovanou osobu miluji. A jsem rád, že jsem jí vůbec poznal, že vím, že někdo takový vůbec je. Kdybych jí potkal jinde za jiných okolností a měl bych tu možnost s ní třeba strávit život, tak bych byl asi ten nejšťastnější Marek, kterýho doposud uvnitř sebe znám ale pohádky jsou taky k tomu abychom je snili, tak zůstávám u platonické lásky a u hřejivého pocitu, že ta osoba jenom existuje a občas mi napíše nebo já jí ...je to moc fajn

Wolfinka » *** Ne, není to o ničem jiném, než jsem se ptala... absolutně to zapadá do "prožívání" Lásky. Největší radost a zář, hezky jsi to napsal... (myslím) :)

Jsou různé druhy sobectví... můžeš například "milovat" své dítě a chtít pro něj to nejlepší... tím se sobecká láska posunuje do roviny "nesobecké" a někde na úrovni toho - tak, a moje dítě bude mít lepší šatičky a lepší hračky a lepší vzdělání - než ostatní - ne proto, že bych chtěl vychovat kvalitního člověka pro "svět" a ostatní, ale jen proto, že chci aby MÉ dítě mělo lepší než má třeba támhleta "Nováčková" tak to už je sobecké...

Měla jsem na mysli toto:

Někdo se třeba trápí, že vztah zkončil... je smutný a trápí se... zabředá do sebelítosti, mučí se vnitřní bolestí a přitom to nedělá z lásky k druhému - ale jen z toho, že myslí na sebe: "co já chudák teď budu dělat??? jak mě mohl/a opustit..."... atd...

tedy to byl špatný příklad... nevadí...

Dobrá:

Zamiluješ se do dívky... Díváš se na ní, srdce ti buší, chceš ji získat... chceš ji mít jen a jen pro sebe... vlastnit její duši, její lásku... (nadneseně řečeno)... ona cítí to samé a je z toho "láska" jako trám... a právě z takové "majetkové" lásky, vznikají ty následné zklamání, rozchody, rozvody...

Dokáže vůbec člověk "milovat" a nemyslet přitom na sebe, na vlastní potěšení... myslet jen na toho druhého... souznít s ním, soucítit... koexistovat???

Wolfinka » atraM Ano, moc dobře ti rozumím... v životě jsem něco podobného prožila... ale stále... jsme lidé... založeni víceméně materialisticky... máme materiál (dům, ošacení, jídlo) a máme (máme!!!) myšlenky, máme (máme!!!) vzdělání, máme oblíbené zpěváky, máme děti, máme "manželku" atd... prvotní je u nás "vlastnictví"

Když v životě potkáš takové "světlo", které cítíš a miluješ... dokážeš skutečně (neptám se tebe ale všeobecně... ) "nechtít" připoutat? Nechtít založit rodinu, mít děti, mít dům, mít noviny, mít kávu, mít společné zážitky... víš jak to myslím...

Dosáhnout tohoto stavu... přes veškeré "duchovní" vyzrálosti je velice těžké...

Nuna Nemiluji.
Pokud miluji,moje láska je vždy sobecká.
Vlastně ne...vždy ne! Dávám tomu tak pade na pade.
O tom jsou vztahy - vždy je to půl na půl.
Nesobecké lásky nejsme schopni.
Už díky pudu sebezáchovy.

morenita » Nuna Souhlasím, mluví z tebe sám život.

atraM » Wolfinka Je to strašně těžké...
Taky musím přiznat, že se mi tu nádhernou emoci nepodařilo v tak krystalicky dokonalém stavu udržet zas tak dlouho.
Ale díkybohu i za takovou vyjímečnou zkušenost.

Byla jsem vlastně docela fascinovaným divákem, jak obrovský mimoděčný (jejda, to je ale divné slovo, jenže lepší mě zrovna nenapadá ) vliv má takováhle energie na okolí...

Právě přemýšlím, jak popsat zážitek tohohle druhu...

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Levleon, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Lidi milujou kvůlivá sobě a nebo kvůli druhému....to první není láska, ale faleš...

Jospau Asi bych hádal že odpověď (pro mne tedy) by byla pokud by se odpověděla otázka "Kkvůli komu (čemu) miluji. Pokud skrz sebe (nebo pro své potěšení) pak je asi láska sobecká... Pokud sem se zamiloval a miluju, jako bych chytil chřipku (prostě za to nemohu, nepřijdu na nic a těžko soudit jak to vlastně je... A pokud prostě jen miluju jak to může být sobecké...? Vlastně sobecké by to bylo vůči tem, na které by už mojí lasky nezbylo... Nebo co já vlastně vím...

Wolfinka » Nuna tedy...

50:50 je to proto, protože se ta "láska" ředí sobectvím obou partnerů (teď to není o tobě... Nuni).

A už mi tu nepiš, že nemiluješ, nebo tě kousnu...

člověče, Ty miluješ... tady tato diskuse není o tom, kdo má lepší "čistčí" lásku, nebo míň sobeckou... je to jen zamyšlení nad tím, zda je to vůbec možné...

a ty píšeš k tématu - ano - ne - nesobecké lásky nejsme schopni... hmmmm...

Když spadne starý pán na ulici, a ošlilvě si potluče hlavu... ...

Půjdeš a pomůžeš mu! Jsem si tím jistá! takže mi netvrď, že to není možné!

dotěra Láska je pocit blažena, štěstí naplnění - je to droga.
je to jako alkohol .... dáte si pivko a jste v klidu, nebo ožijete, nebo začnete dělat blbosti nebo vás to vybudí k větším emocím - stejně jako láska.

Pokud jste zamilován, jste opilý. Pernamentně - je to Váš pocit, který si vychutnáváte - pijete pivko.

Jsou situace, kdyby jste si chtěli dát pivko ale zavírají - jako láska, někdo Vás odkopne, zavíračka a vy máte ještě žízeň.

Pokud je láska opětována stejně, stane se hospoda non stopkou - jste blaženi, žijete bezstarostně a všechno své žití věnujete pivu - své lásce, pivo pořád teče, hospoda nezavírá.

Láska je náviková, pozor na to.
Můžete zažít celý život v hospodě a už nikdy nevystřízlivět - kdo by to nechtěl - abstinenti???
Či naopak, mohou Vás v největší extázi vykopnout z hospody, protože si potřebují uklidit pod stolem (v životě) a vy zůstanete na holé dlažbě před vchodem - většinou úplně bez koruny a bez piva a pomalu střízlivíte.

Nesobecká láska vzniká v případě, kdy jeden druhého opravdu potřebuje a tudíž to neni sobecké. Když jeden bez druhého nemůžeme žít a upřímně si to řikáme do očí. V tu chvíli se ze dvou sobců stavá souznění - souznění nemůže být sobecké, nato musí být dva. Nesobecká láska je nonstopka, plná píva a ještě začnete panákovat - třeba - co je ještě větší extrém??

Láska je sobecká, láska je pivo v hospodě /nejsem alkoholik /

Prohlášení:
Toto jsem sepsal za plně střízlivého stavu a sám jsem se v tom dost zamotal. Proto vše berte s rezervou a humorem. Text neměl vyvolat podnět k alkoholismu. Alkohol je určen hlavně pro lidi starší 18 let - mladším by nemusel dělat dobře. Nejlepší pivo je v Jablonci - mají tu Svijanské a spoustu non stopek

Wolfinka » atraM Pokud se Ti to podaří, Marti, budu ráda... začínám tušit...

dotěra » dotěra chtěl bych říct, že když jsem tohle začal psát, byly tu dva příspěvky - proto musíte uznat, že za mou teorií se skrýva spousty dílčí práce

LemmOny » dotěra ty woe ....to jsou snad všechny smajlíci, kteří jsou v nabídce taky ti ta hlava trochu jede vid draku

Jospau » dotěra Tedy dokonalé je to pokud je jeden druhému zároveň "hostem i hospodou"...?

Nuna » Wolfinka ..a nebude to jen soucit? nebude to jen strach,jestli mu něco není? nebude to jen lítost? Opravdu to bude láska,když půjdu a pomůžu mu?...

..je láska soucit,strach,lítost a další emoce?...

..je rozdíl mezi láskou partnerskou // tu jsem měla na mysli já při své odpovědi // a tou "celkovou"?..

atraM » Wolfinka Dalo by se říct, že je to něco, co v okolí "tiší bouři"...
Nejdřív jsem si toho všimla na rozzuřenejch psech a lehce nevěřícně jsem zkoumala dosah.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ahojky,
píšeš: "Všemožně se trápíme, rozcházíme, scházíme, dohadujeme, blbneme, neblbneme, bojujeme... a tvrdíme, že kvůli "Lásce"...
- ale toto všechno, co popisuješ člověk dělá ze sobecké lásky.
Ta nesobecká, bezpodmínečná, je něco jiného - je stálá a věčná, nesoudí, neodsuzuje, nepodmiňuje a nevlastní... chceš někoho milovat, tak ho miluješ. I přátelství je forma lásky, a mnohdy je míň sobecká a víc bezpodmínečná než láska, kterou obdařujeme svého partnera.

Lze se jí naučit, lze k ní dojít, ale musí člověk chtít poznt nejdřív sám sebe, aby pochopil, proč je sobecký a proč cítí ty hrozné záchvaty žárlivosti a závisti či nepřejícnosti. Pak teprve bude umět milovat nesobecky.

Jirka_H moje je opravdu nesobecká, ale je těžké to někomu vysvětlovat

Wolfinka » Nuna To že půjdeš a pomůžeš mu, je "láska k bližnímu", bližní může být třeba strom, na který se chodíváš s Chosém dívat u vás v ČB... k řece... bližní může být třeba moucha, kterou nezaplácneš s výrazem šílence plácačkou ale pustíš ji oknem, bližní může být i hovínko v záchodě... a bližní jsou samozřejmě i myšlenky a všechny složky našeho "pozemského" bytí... ehm...

tak to vidím já... a k tomu všemu se stavíš s určitým "přístupem" dejme tomu s láskou...

Dotěra tady mluví o zamilovanosti a to je dle mého trošku "předehra" lásky... skutečné lásky...

Wolfinka » Sem.miš ano ano... hádáme a blbneme a ještě tam píšu... že "tvrdíme že kvůli """Lásce""" . " ano...

............................................
právě proto, že se dívám do zrcadel, a ač si člověk myslí jak "daleko" už není... že, zjištuji jak uboze při zemi, ještě jsem... alebo - ako to říct? zkrátka... je to ještě dlouhá cesta...