Přátelé.... - Diskuze a zkušenosti

jana@ ahoj...no jak se to říká,známých je u mě hodně,ale opravdových přátel nevím přesně...je jich taky dost,a dá se to poznat jednoduše,když potřebuješ jakouko-li pomoc,je tu někdo,kdo poradí,pomůže,ukáže cestu,pohladí na dušičce a někdy stačí,když si můžeš jen tak poklábosit,to mi úplně stačí,protože vyřešit si určitý věci stejně musím a i chci sama
možná,že jen nemáš teď tolik času věnovat se všem,co bys chtěla a možná jsou jen naladěni na jinou notu a třeba se jen taky hledají a dost možná,že ten někdo,kdo by ti rozumněl chodí kolem tebe,jen jste na to ještě nepřišli...

ži.va » jana@ ju, jenže já bych občas chtěla i mluvit s někým tak nějak "složitěj" ne jen poklábosit...a tu notu právě s lidma okolo sebe nemůžu najít...a pak se mi vybaví chvíle, kdy mi přijel kamarád a kecali jsme sotva vylezl z vlaku, mluvili jsme u večeře, u vína, pořád, několik hodin vkuse a pořád jsme si měli co říct...takové to souznění mi asi chybí...ale ono to přijde, vím že jo...jen si ho musím "zasloužit"..
o čas nejde, času mám teď fůru a hodně ho věnuju i sobě...právě proto mi chybí ta "správná společnost" někdy ...a proto jsem pořád tady na najdise ...není to ten osobní kontakt, ale tak aspoň něco
ju, to máš pravdu, možná kolem sebe chodíme a nevíme o sobě

elaviel Ahoj Ajvy taky jsem podobny "problem" nedavno resila. Vlastne porad resim, dalo by se rict. Znamych a kamaradu mam hodne, ale tech opravdovych pratel vazne jen par. Uvedomuju si to intenzivneji, protoze jsem v Irsku a tady by se tech pravych pratel naslo hodne pomalu. A proto mi chybi pratele, ktery mam v Cechach, kdyz se s nima vidim, je to presne takovy souzneni, o kterym pises a tady se mi toho moc nedostava. Jeden z duvodu, proc chci zpatky do Cech, i kdyz mi tady neni zle.

ži.va » elaviel díky elaviel, jo rozumím ti, a ještě že jsi v Irsku, fííí...
a jak dlouho už tam vlastně jsi??

elaviel » ži.va 4 roky. Pak si clovek uvedomi, ktery lidi jsou pro nej dulezity Aspon tak to beru. A hlavne se vytribi ti, kteri jsou pravi pratele

ži.va » elaviel presne tak..ja paradoxne s tema "pravyma" se stykam nejmene...
a kdy planujes navrat???

LemmOny Čauky, když vynechám ten úvod, jenž mám s tebou momentálně asi podobný, co se citů a nálad týče a vůbec toho všeho za poslední dobu a uvědomění si toho, jak trávím v posledním půl roce čas, tak to máme asi tak nějak na stejno a víc bych se k tomu nevracel.

//Jen prostě je mi občas líto, že nemám s kým jít posedět si do čajovny, a tak nějak bez masky se bavit třeba o tom, o čem tu vedem na najdise diskuze...nebo si sednout někam k vínku, povykládat, otevřít si srdíčka, obejmout// ... mám to podobně jen se mi dostalo toho štěstí u pár lidiček a jsem za ně hrozně rád a říkám jim to některým nejen v poslední době každý den, co je vidím, že jsem rád, že mám alespoň někoho externího, když nepočítám rodinu, na koho nedám dopustit a dám za něj ruku do ohně. Jsou to lidi, kteří jsou součástí mého já, myslím tou opravdovou, jestli mi rozumíš. Vídám z nich v současný době jen jednoho jedinýho, ten se mnou přijede i na sraz, doufám.

//...ale zároveň mi dneska ve vlaku došlo, proč to tak mám a že to tak zatím musím mít, než si v sobě vyřeším jednu věc a tím splním jeden úkol, který je nutný pro můj vývoj,// ... a to by mě zajímalo co to je, to co sis uvědomila, jestli to není tajný, protože mám možná tu samou otázku i na sebe, ale nevím ... zatím.

elaviel » ži.va Presne tak to je. O to si jich pak vic vazim. Navrat planuju v srpnu, letos. Strasne se tesim

elaviel » ži.va Jen me ted napada, ze urcite existuje duvod, proc se prave s temi nejblizsimi prately stykame nejmin. Ber to z ty pozitivni stranky, Ajvy - jak sama rikas, uvedomujes si, ze ti to ma neco dat. Ja to taky tak beru. Verim, ze i diky tomu si pratelstvi vazim mnohem vic. A mnohem vic si uzivam, kdyz svoje pratele znova vidim a muzu s nima nejakou dobu byt.

Ameliee Má Drahá, já už snad ani nebudu říkat, že to máme podobně ..ale opět, je to tak, zrovna jsem nad tím také přemýšlela cca 2 dny zpátky...fíha...ale to, tak přátelé jsou...jen pár, to ano, ale za to opravdový, na které se můžu spolehnout a snad oni na mě taky. Je pravda, že časem se jich počet zmenšuje, ale to je v pořádku, páč oni zůstanou jen opravdu ti, co k tobě "patří".
A asi jak píšeš...ono to chce asi čas, a jak jsme si psaly, ono si ty lidi přitáhneš, oni si tě najdou a ty je taky, jen je asi teď ten čas té "samo" pauzy, tedy já snad i tak nějak víc samotu i vyhledávám, ale s pocitem toho, že potřebuju být sama něco si v sobě urovnat.
Jsem moc ráda, že tu jsi, Ajvy
Díky za tohle téma, je teď pro mě také velmi důležité

ži.va » LemmOny teď se mi smazala odpověď asi na půl A4 co jsem ti psala... ...ufff, tak znova...
tak to se máš a tvůj kamarád taky, mimochodem je to fajn že ho vemeš s sebou a že bude tak hodný s půjčením věciček na čajovnu
jinak co se týče toho mého "prozření"...souvisí to s jedním z mých nejdůležitějších úkolů, co mám v tomhle životě a který mi potvrdily i moje lunární uzly. A co to je? Poznat samu sebe...teď si řekneš..ale tak to by snad měli všichni ne...jo, ale já extrémně nutně...v min. životech jsem prý řešila příliš ty druhé a snažila se do nich vživat a nikdy jsem nepoznala, kdo jsem vlastně já...což sedí i když si to převedu na svůj dosavadní život...neustále jsem se s někým srovnávala (a následně trpěla komplexy a nízkým sebevědomím), nebo jsem se projektovala do ostatních, řešila je, připadalo mi, že chápu druhé, ale né sebe, a vlastně že kolikrát ani nevím, kde stojím, kdo jsem, jaké jsou moje city a myšlenky...všechno v zajetí ovlivnitelnosti a absence sebeuvědomění si svojí identity...a to teď musím napravit, proto ta (doufám že dočasná) izolace do "spřízněných duší", do kterých bych jinak asi zase měla tendenci se projektovat, identifikovat se s něma a zase by mi unikala vlastní podstata...ale až to zmáknu, už se těším, jak to bude fajn a i já si sednu s přáteli/ přítelem do čajovny a bude to krásný

ži.va » elaviel jj, opet pouziju svou milovanou vetu: vse ma svuj duvod
vidis, ty to mas takhle a ja zas jinak (viz. reakce k Lemmymu)...jde o to pochopit, co to pro kazdeho z nas individualne znamena, ja to poselstvi asi uz nasla a ted hura do prace

ži.va » Ameliee ty moje zvířátko, bych tě teď objala, víš to???(sakra to jaro!!! )
nemusím ani nic dodávat...fakt nemusím...jsi velice ekologická přítelkyně víš to??šetříš mi energii

Ameliee » ži.va jooo...já chci obejmout, týjooo

a too, třeba nastane jednou čas, kdy nebudeme muset vůbec nic říkat, páč to za nás udělají anše myšlenky, co nám poletujou kolem hlavičky...hih..

elaviel » ži.va Jasne, ze ma a ty jsi prisla na to, co se mas tim naucit. To je dobre Verim, ze to zvladnes, jsi sikulka. Devcatka, omlouvam se, ze to utnu, ale mizim do postele, mam toho dnes fakt dost. tAk se mejte krasne, ja se zase ozvu

ži.va » Ameliee no to nevim, vrať se zpátky na zem , ale jo, proč ne, aspoň bude sranda

ži.va » elaviel dobre elii (btw. uz jsem ti rekla, jak se mi libi tvoje ruzovy vlasy???? )...ses jak cukrova vata..nami
dobrou a mej se krasne...(a vyspi se do RUZOVA)

LemmOny » ži.va Jde o to, co je pro tebe nebo kde je pro tebe ta hranice ten bod, pro splnění svého předsevzetí. A do jaké míry jenom oddaluješ možná něco nevyhnutelnýho, což vlastě neovlivníš, jen se můžeš snažit to neustále překonávat, což může být právě ten důvod, to řešení, ten cíl. Ne něco dodělat, ale něco dělat!! v tvém případě překonávat sama sebe v přesvědčení, jenž ti brání v rozletu a v jednodušší seberealizaci. To že se budeš izolovat, je jeden způsob, jak se víc soustředit na sebe, ale neznamená to, že když se znovu potkáš se svými nejbližšími, jenž si vztahovačně bereš za svůj vzor, aniž by sis to uvědomla, že se zase nebudeš tak nějak předělávat k obrazu jejich a ne svýmu, jestli mi rozumíš. Stačí jen okamžik a vše je rázem tam kde to bylo. Sama moc dobře víš o čem je řeč, každý to ví a cítí a vzopemene si nebo si vybaví, tu onu situaci. Já si myslým, že to není o tom něco překonat a oprostit se od něčeho, od čeho se oprostit defakto uplně prostě nelze, jělikož je to tvoje přorozená věc, tvá podvědomní vlastnost, jako že mrkáš aby ti nevyschlo oko. Smysl toho všeho pokud nějaký je je bojovat s tím nenáslině a uvědoměle, jedině tak získáváš aktuální a čím dál silnější nadhled, než kdyby si byla v izolaci. Život není start a cíl, i když to tak jakoby vypadá. Život je cesta, ať už lidi věří v boha nebo nevěří, tak si musí uvědomit jedno, že život je cesta jenž se musí jít a ne stávkovat tím si zkracuješ svůj výlet, který je nekonečný a cíl nemá, ale vždycky můžeš dojít dál

ži.va » LemmOny ale jako jooo...vim jak to myslis...jenze ja nestavkuju Lemmy, a vim, ze nejlip se clovek nauci v interakci s probiranou latkou, v primem kontaktu, v praxi...jenze ja si to tak nevybrala, tu "izolaci"....on my ji zivot ted tak prichystal, asi abych si uvedomila co mam... a ted je na case s tim neco delat...ja to neberu jako neco, co mam pred sebou a musim to dovest do uplneho konce...ale chci to z tehle svoji vlastnosti zacit tezit i to dobre, aby to proste pro me a pro muj vyvoj nepredstavovalo prekazku....a to ze bych to chtela dodelat....to vazne nehrozi, ja jsem clovek, kterej nema tendence veci dodelavat, naopak je vetsinou nechavam otevrene...a treba je jen doupravuju...nechci odhodit tuto vlastnost kterou mam, jen ji malinko pretransformovat a to jde....v podstate se jedna o transformaci mysleni....podobne jako to bylo v tom clanku o egu...neni umeni vzit kus oděvu, který se nám na sobě nelíbí a zahodit ho do popelnice, je umění vzít tento kus oděvu a udělat z něho oděv hezčí, nebo
užitečný...chápeš mě Lemmy??

LemmOny » ži.va Tuším co se ti hlavou honí a vím, že si tak nějak uvědomuješ, že bez boje není vítezství. Ale i přesto víš, že v životě vítězství není. Je jen někonečně mnoho bojů, které postupně vyhráváš a prohráváš a o tom to je. Neustále se z prohry učit a z vítezství se radovat. Když zahodíš starý hadry, který už se ti nelíbil je to jednoduchý, ale vzít je a udělat z nich něco s čímž seš spokojena ještě víc, něž si byla s předchozím, tak to je umění. To je umění žít

ži.va » LemmOny ju, jsem rada ze se me snazis pochopit...ano a zivot je boj, resp. rada boju....kazdy to vnimame trochu jinak, ale princip zustava stejny...dekuju ti Lemmy, pripomnel jsi mi, mozna nevedome jednu vec, na kterou zapominam...a ta je,...ze NEMUSIM byt dokonala, abych se mela rada a abych mela rada svuj zivot...

LemmOny » ži.va Nemusíš být dokonalá ve svých předstvavách, protože ve skutečnosti, dle žádného vnějšího měřítka, už dávno dokonalá jsi a vždycky jsi byla

ži.va » LemmOny tak proč se lidé chtějí zdokonalovat???tohle jsme řešily s wolfinkou v tvojí diskuzi nedávno a nechaly jsme to otevřené, protože prostě nevíme...zajímal by mě tvůj názor??? pokud je člověk dokonalý, proč se chce pořád zdokonalovat a vyvíjet???

ži.va » LemmOny inspirativní...poopřemýšlím nad tím až budu mít víc síly...
dobrou noc LemmOny

Jospau Největší můj přítel má něco málo pod 190cm a terazky by měl vážit okolo 90kg... Ale raději mám jednoho menšího, co mi dovolil obtáhnout svou manželku, která je taky můj přítel (jsme na sebe velice sprostí a místo toho abychom si poudali, tak se neustále urážíme).
Netuším jak se dá "měřit" a porovnávat přítel. Od lidí které považuji za své přátele, jsem byl mnohokrát "vypečen" a mockrát jsem "vypekl" já je. Buď to znamená, že falešný člověk jako já může mít jen falešné přátelé, nebo prostě nad nějakým tím "vypejkáním" jen mávneme nakonec rukou, bo jsme opravdu přátelé a tak se můžeme "vypejkat" celej život...
Nevím kolik mám přátel a nepotřebuji tu informaci právě tak jako nechci informaci o tom, kolik mám nepřátel.