Tak jsem si dneska uvědomila, že poslední dobou žiju tak trochu více virtuálně... ...žiju v podstatě ve dvou městech, tam, kde je mé rodiště a tam, kde studuju. A v ani jednom městě se nedá říci, že bych měla přátele...takové ty spřízněné duše, se kterými bych mohla vést dlouhé rozhovory třeba i o duchovních tématech...jasně, mám pár přátel, se kterými je legrace, můžem povídat o takových těch běžných věcech, ale nejsem to s něma úplně já...mí opravdoví přátelé jsou jen čtyři a ti jsou ode mně daleko, takže se nevídáme skoro vůbec. Ale komunikujeme spolu pomocí pc. Jen prostě je mi občas líto, že nemám s kým jít posedět si do čajovny, a tak nějak bez masky se bavit třeba o tom, o čem tu vedem na najdise diskuze...nebo si sednout někam k vínku, povykládat, otevřít si srdíčka, obejmout,....(ale zároveň mi dneska ve vlaku došlo, proč to tak mám a že to tak zatím musím mít, než si v sobě vyřeším jednu věc a tím splním jeden úkol, který je nutný pro můj vývoj, takže si vlastně nestěžuju, jen občas mi to tak přijde prostě líto...)a pak mám vás tady, najdisáky, a jsem tu ráda a proto asi taky pečená vařená...jak to máte vy s přáteli??? máte těch opravdových kolem sebe hodně???nebo jste na tom podobně jak já?
jana@
ahoj...no jak se to říká,známých je u mě hodně,ale opravdových přátel nevím přesně...je jich taky dost,a dá se to poznat jednoduše,když potřebuješ jakouko-li pomoc,je tu někdo,kdo poradí,pomůže,ukáže cestu,pohladí na dušičce a někdy stačí,když si můžeš jen tak poklábosit,to mi úplně stačí,protože vyřešit si určitý věci stejně musím a i chci sama možná,že jen nemáš teď tolik času věnovat se všem,co bys chtěla a možná jsou jen naladěni na jinou notu a třeba se jen taky hledají a dost možná,že ten někdo,kdo by ti rozumněl chodí kolem tebe,jen jste na to ještě nepřišli...
ži.va
» jana@
ju, jenže já bych občas chtěla i mluvit s někým tak nějak "složitěj" ne jen poklábosit...a tu notu právě s lidma okolo sebe nemůžu najít...a pak se mi vybaví chvíle, kdy mi přijel kamarád a kecali jsme sotva vylezl z vlaku, mluvili jsme u večeře, u vína, pořád, několik hodin vkuse a pořád jsme si měli co říct...takové to souznění mi asi chybí...ale ono to přijde, vím že jo...jen si ho musím "zasloužit".. o čas nejde, času mám teď fůru a hodně ho věnuju i sobě...právě proto mi chybí ta "správná společnost" někdy ...a proto jsem pořád tady na najdise ...není to ten osobní kontakt, ale tak aspoň něco ju, to máš pravdu, možná kolem sebe chodíme a nevíme o sobě