blízkosť smrti - Diskuze a zkušenosti

alassea Ahoj Iva ,bola som asi 2 krát,ten prvý ako decko keď som sa topila - v bazéne ,napriek tomu,že tam bolo plno ľudí ,ktorí by ma iste zachránili /videli ma topiť sa/ mala som reálny pocit,že sa utopím a už som sa ani nesnažila z toho dostať-klesla som na dno a hovorila som si,že to nie je ani tak strašné,že sa proste utopím potom sa niečo vo mne vzbúrilo a znovu som sa začala snažiť a potom ma vytiahli-trvalo to celé asi len pár sekúnd,ale ten pocit mám stále v pamati.A potom ešte raz,keď som bola tehotná,išla som s jedným človekom/však vieš s kým/ aj s mojím mužom a s malým synom autom,a tá osoba začala strašne zrýchlovať a ja som mala pocit,že nás chce všetkých zabiť.Potom sme ju nejak presvedčili a spomalila.A to vo mne neodpustené zostáva doteraz. PS:Bola som blízko smrti /aspoň mám ten pocit/,čo sa týka mojich blízkych-najma detí-keď mali na mále a tam som pociťovala veľkú beznádej-teda to uvedomenie,že neviem,aký dlhý má byť ich život,že to nemám v rukách ja-asi som príliž veĺký pesimista.Zmenilo ma to v tom,že som si uvedomila,že nikto tu nebude večne.

Tasha11 konkretne tento pocit nie, ale nie raz som zazila , ako sa pozeram na svoje telo zhora, ci pozeram na detail stropu v miestnosti , ked som mala velke horucky, ci bolo mi inak velmi zle.

Charis » alassea Ahoj Bea napadlo ma to dnes, ako som sa topila s malým Ondrom, ten hrozný pocit beznádeje, že už som urobila všetko a už ho neudržím nad vodou,že už je definitívny koniec, vtedy som prosila Boha , nech zachrani jeho, a sľúbila som , ak to prežijem, že sa budem snažiť byť dobrá. Veľa krát ma to napadne.(keď som zlá) Aj keď mám s Ondrom nejaký konflikt, spomeniem si na to a poviem si vďaka za to ,že si tu, a asi sme dostali druhú šancu, nie preto aby sme si tu len tak v kľude prežívali ,ale niečo urobili.Máme ešte nejakú prácu. Tak, to ma dnes napadlo.
PS.: naozaj najťažšie je asi prežiť smrť svojho dieťaťa

Charis » Tasha11 možno to bolo astrálne cestovanie, bála si sa?

Charis ty si človek, ktorý si dôveruje a nemáš žiadny strach, proste, všetko je ako má byť. Naozaj veľa zlých vecí človek po čase zistí, že boli potrebné a že mu v živote pomohli, posunúť sa ďalej, zmúdrieť

Charis v utorok budem na teba myslieť

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Iza23, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ano, ked sme dostali na dialnici smyk a s rodicmi havarovali a skoncili vo zvodidlach, potom do nas narazili este dve auta, mne vyrazilo dych...ale skor som sa bala o matku,ktoru takmer zrazilo auto, ked vystupila z auta a chcela mi pomoct dychat a potom o otca, ktoremu takmer dvere odtrhli nohu, ked vystupoval z auta...nuz bolo to hrozne. a zmenilo mi to zivot v tom zmysle, ze uz si vzdy zapinam v aute pasy a bojim sa viac o rodicov...

Charis » Iza23 na pásy často nadávame, pokiaľ s tým nemáme skúsenosti. Ešteže to dobre dopadlo, že ste všetci prežili

kubisf Kdysi jsem měl velmi těžkou havárii a vzpomínám si jak jsem se probral při operaci ale nic jsem necítil jen jsem viděl jak se mi vrtají v břiše.Myslel jsem si že přestala zabírat narkóza a že jsem pak zase usnul.Až po letech mi došlo že i kdybych se probral tak bych svoje břicho nemohl vidět-měl jsem přes hlavu to prostěradlo.Říkali mi pak,že mě vícekrát ztráceli a že nevěřili že to přežiju.Tak jsem se možná viděl shora a zase se vrátil.

Charis » kubisf ale nemal si z toho nejaký hrozný pocit, že umieraš, alebo tak?

kubisf » Charis to se nepamatuju vidím jen tu krev a lesklé nástroje a lidi mluví a já nic neslyším,chci zakřičet že jsem vzhůru aď si toho někdo všimne a něco udělá ale neměl jsem hlas.

Tasha11 » Charis no iste nie vedome privodene , skor nechtiac som bola nalepena zrakom, ci cim? uplne v strope a tiez nechiac som sa videla zhora

renen13 jj..ten pocit znám..a nevím jestli i ty..v těhle chvilkách...zrovna umřít nechceš...a děláš vše...abys tady ještě zůstala ...

čajori mám práci ,kde je smrt velice častým návštěvníkem .myslím ,že mě to velice ovlivnilo .pohled na svět ,bytí vůbec.jen cítím ,že musím více pomáhat potřebným .

Charis » renen13

Charis » čajori robíš v zdravotníctve?

The Phantom já mám někdy spíše atmosféru smrti,jakože jedeme třeba autem nebo i ve dne tak cítím jakoby se blížil můj konec ale je to takové krásné,velmi dobrý pocit

Charis » The Phantom chcela by si zomrieť?

The Phantom » Charis nevím,ale třeba bude příští život lepší

dáda13 prošel jsem sitím,měl jsem klinickou smrt,Je to úžasné ,moc krásné,nerad se sem člověk vrací.
občas se mipovede,dostat se ze svého hmotného těla a dívat se ze z hora na sebe.I navštívit dovedu koho potřebuju.krásný pocit.

Charis » dáda13 a trénoval si to, alebo sa ti to "darí " po tej klinickej smrti samé? Aj ja by som chcela chodiť na návštevy, poraď

dáda13 » Charis Netrénoval ,jde mi to samo,asi po té klinické.Nechci to nezneužívat.Zkus se ze začátku jakoby na sama na sebe ze vnějšku dívat a pozorovat se,postupně se budeš dostávat dál,pokuď na to nejsi připravená,mysli stále že se chceš do svého těla vracet.Mohloby se státi ,že nenajdeš cestu zpátky a na nějakou dobu by si tu zůstala zbloudilá duše bez těla.
Také jde navštívit známé silou myšlenky.

renen13 » Charis kuju..

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Měla,při bouračce,dokonce jsem i cítila,že se to za několik okamžiků stane a nemohla jsem to nijak ovlivnit a druhý zážitek,když mě škrtil bývalý manžel,posilněn alkoholem,tak to jsem si říkala,že tentokrát nemám šanci se z toho dostat.Život mi to hodně změnilo,mám asi větší strach ze spousty věcí,než ostatní lidé.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Beed, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ano...
Se svym astmatem jsem si zazila hodne... kdyz clovek nemuze dychat, boli ho uplne vsechno, hlava, koncetiny, i vsechno uvnitr... pri poslednim zachvatu mi trvalo pul hodiny, nez jsem byla schopna vylezt ze dveri a zaklepat na sousedku, at mi zavola sanitku. V te pulhodine jsem si myslela, ze to nezvladnu. Ze bude konec.
A jestli me to nejak zmenilo? No to nevim... kazdopadne jsem se o sebe zase zacala trochu vic starat